17. 10. 2011 - PoKlusem do Švanďáku

6. listopadu 2013 v 20:34 | K. |  TéKá & JéKá
Na Tomáše a Jirku jsem si šíleně zvykla. O to víc mě štve a mrzí, že poslední dobou (chápej: od doby, co jsem ve vztahu :) není na koncerty moc času, nebo se to vždycky nějak zkazí. Tak si představte, jak jsem byla šíleně naštvaná, že jsem prošvihla rezervace na křest Racka! Ze 3 koncertů nenavštívím ani jeden! Nikdy jsem nevynechala koncert ve Švanďáku! (Kromě toho prvního ve studiu, kdy jsem nestihla zakoupit lístky)



Jednoho krásného dne, kdy jsem byla šíleně rozčilená a měla chuť proskočit zavřeným oknem, se ale stal zázrak a na křest se uvolnily dva lístky v 5. řadě na Jiříkově straně! Lepší místa snad být nemůžou. Byla jsem ve Švanďáku v řadě druhé na straně, v řadě druhé uprostřed, v řadě osmé i té úplně poslední na balkoně a nemohla jsem si stěžovat ani na jedno místo. 5. řada je prostě geniální! Nebudeme muset ohýbat hlavu a přes to budeme blízko. Jak já měla radost. Kdybych nebyla cynik a drsňák, uronila bych i slzu štěstí. :)


Po příchodu do Švandova divadla nás přivítal stánek s novým CD, plakáty, zpěvníky nebo tričky. Spousty lidí si originální CD opravdu odnášela s sebou, takže zabíjení hudby se zde nekonalo.

Já od svého drahého muže dostala CD a plakát, takže jsem byla velmi potěšená a spokojená a kdybych stále nebyla cynik a drsňák, uronila bych slzu i teď.

V sále panovalo nervózní bzučení diváků, které se Tomáše a Jirky nemohli dočkat. Mezitím si mohli alespoň prohlížet zajímavě vyřešenou scénu pódia. Po levé straně klavír a stojan s kytarami. Uprostřed plátno s projekcí fotografie našich hudebníků před divadlem. Po straně pravé pak další stojan s kytarami. Vycpaný dravec s cedulkou "Racek" pak na celou tuto podívanou dohlížel.


Samotný koncert začal krátce po půl osmé. Tomáš i Jirka přišli trošku svázáni trémou, k čemuž se i veřejně přiznali. Své dvouhodinové vystoupení odstartovali písní Dobrý mrav(enci), která ač je z nového alba, může vám být známa již z dob dřívějších, akorát s trošku odlišným textem. Následovala alergická reakce na dnešní politickou scénu, odlehčující Pocity, tentokrát bez rockové části, Pánubohudooken, nová píseň Trigorin... Některé písně doprovázela projekce aktuálních fotografií - příjezd Tomáše, Jiřího a manažerky Báry Falgelové do divadla, zkoušku, "VY" - fotografie příznivců čekajících před divadlem a v divadelní kavárně, "TY" - fotografie jednotlivců apod.

Brzy ze začátku se přešlo k samotnému křtu, neboli ceremonie. Kmotrem se stal pan Michal Horáček. Dále se této události přímo na pódiu zúčastnila manažerka a Tomáš "Tomíno" Novotný, který spolupracoval s nahráváním nové desky. Po symbolickém napití jakéhosi alkoholu (proč CD polévat) následovala odměna za prodej desek. Hlavní uzávěr splínu se stal platinovým a Racek zlatým.





Večerem zaznělo spousty dalších písní. Starý, ale dobrý Neklid, Dopis nebo nová Dno za dnem. Lehomole byla věnovaná samozřejmě Jiříkovi a všem mužům, kteří přišli - ne proto, že by je jejich přítelkyně donutily, ale proto, že chtěli! Zazněla jedna ze 4 Rackových písní o postavách Arkadina, Damuklův meč, kde má Jiří své pěvecké sólo, romantická Nenávratná, u které se uvažuje o nové verzi pro jedlíky. Psáno u zpráv bylo doplněno projekcí z fotografií novinových článků, které vyvolaly v přítomných kromě vzteku i smích. Tomáš neváhal po písni gorilu dloubající se v nose předvést.

Tomáš samozřejmě nezapomínal ani na komunikaci s diváky. Pozdravil balkon: "Ahoj, balkóne!" a pobídl lidi, aby klidně kladli své dotazy. Nikdo takový se ale nenašel, proto aspoň zazpíval improvizaci paní v první řadě, která se asi netvářila moc vesele. Do jiných improvizacích pak často zapojoval maminku, která podle jeho slov rudla studem, jakého má syna.

Dále si diváci mohli vychutnávat tóny zamilované Navěky, která byla věnovaná novomanželům v druhé řadě. ("Zase jedna šťastná a jeden ženatý"). (Tímto Kačce a Míšovi ještě jednou gratuluju! Ať je to opravdu Navěky!) Pak lidi rozhoupala rytmická Panenka. Po ní se tempo opět zmírnilo a následovala Markétce. Kromě písní starých, méně starých i těch nových diváci slyšeli i písně nejnovější, které zatím na žádném CD nejsou. Jedna z nich je o Vlastencích s hákovým křížem. Její text jste možná četli na zdech Tomášovy sociální sítě.

Treplev a Nina završili Tomášovu a Jirkovi sólovou část vystoupení a přišla kapela Freudovy noční můry, která se skládala z klávesové hráčky (Šárka Adamová), bubeníka (Pert Škoda) a baskytarového hráče (Radomíra Pivody). Jejich vystoupení nabité neskutečnou energií, při kterém běhal chvílemi mráz po zádech díky přidaným nástrojům. V jejich podání zazněly písně Grušenka, Sobec pro Braňa workoHolička, Sibyla, která se stala součástí nejnovějšího videoklipu, klidná 17B, Čas, o kterou si lidé často v minulosti říkali, VeSmíru, při kterém byla kapela představena a Chybíš mi.

Večer se blíži ke konci a poslední dvě písně byla pocta Karlu Krylovi Málčik a bezpečná přerušovaná píseň Marie.
Lidé ale svým potleskem Tomáše a Jiřího nenechali jen tak lehce odejít. Následovaly celkem 3 přídavky během kterých zazněla tradiční rozlučková Na blízku, nevydaná novinka Pan Tofel, z prvního alba Až a veselá Jednoduchá. Potlesk a standing ovacion neustávaly, ale i přesto musel konec přijít. Tomáš ještě zaimprovizoval pozdrav a lidé opustili sál.


Po koncertě byla samozřejmě autogramiáda. Bylo to dlouhé čekání na krátké setkání. Ale vysloužila jsem si býti s klukam za podpisovým stolem, kdy mi zazpívali píseň: "Tak se Kačko otočte - sekačko!" a probrali jsme pár věcí. Samozřejmě udělali i skupinovou fotku, protože to my s Jirkou musíme. A spolu s námi je tam samozřejmě můj drahý a Ewy drahý :). Protože už byla skoro půlnoc, nastal čas loučení. Byla jsem vděčná i za těch 5 minut rozhovoru, takovou dobu jsme se neviděli... Naposled v Řevnicích, protože na Okoři kluci neměli čas...





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama