20. 8. 2011 - Na Okoř je cesta

6. listopadu 2013 v 20:19 | K. |  TéKá & JéKá
I přes to, že Chinaski loni na Okoři býti neměli, na tento festival jsem se chystala... O to víc jsem se díky jeho zrušení těšila na ten letošní... Navíc, mít Tomáše Kluse s Jirkou Kučerovským a Chinaski na jednom pódiu, kousek od domova v prostředí úžasné zříceniny, bylo více než lákavé!

Jenže, kdo mě už zná, ví, že nic není v mém případě úplně snadné... Nejsem člověk movitý a přítel čekal na výplatu, aby lístky mohl koupit... Výplata přišla, ale já vždycky prohlásila: "Skočíme tam až zítra, dneska se mi nechce!" (Jaká otřesná dálka ty dvě stanice tramvají... :). Když jsme tedy ve středu skočili, lístky nebyly... Paní ve Fortuně nás hodně rozesmutnila.. Začala jsem všechny bombardovat voláním o pomoc (tímto chci poděkovat fanclubákům, kteří mi se scháněním pomohli, či se pokusili :). Naštěstí ještě ten večer zřejmě propadly nějaké nevyzvednuté rezervace a lístky BYLY!




Protože nejenom ráda píšu reportáže, ale také mě baví focení, samozřejmě je neodmyslitelné, abych jela na takovou událost bez svého zbožňovaného fotoaparátu. Jenže ouha, paměťová karta se prostě rozhodla někam odejít... Takže jsem ostrouhala... Naštěstí mi byla zapůjčena jiná... :)

V pátek 19. srpna nás probudil otřesný vítr, déšť a hromy... Protože momentálně bydlím asi 7 kilometrů od Okoře, každý pohled na padající kapku ve mně vyvolával vztek a zoufalství... Ne, prostě nechci zítra celý den moknout! Rozhodla jsem se nechat to osudu. Ospalá, unavená jsem ještě z posledních sil koukala na 26 hříchů (jsem ostuda, ale k DVD jsem se dostala teprve teď), ale kolem druhé ráno jsem zavřela očka a ponořila se do říše snů...



Tututututu.... Ach, jak nesnáším zvuk budíku... Přeležená ruka, hnutá páteř, křeče v břišní dutině... No to ten den zase začíná... Venku překvapivě svítilo sluníčko! Nebe bez mráčků, kéž by to vydrželo...

V 10 už jsme seděli ve vláčku a jeli do 1km od Okoře vzdálených Noutonic. Cesta, i přes teplo, bylo poměrně příjemná, byli jsme velmi natěšení. Na místo jsme dorazili kolem 11. Abychom zkrátili čas, šli jsme na pivo a langoše. Jenže než jsme se občerstvili, brány do areálu byly otevřeny a vytvořila se naprosto šílená fronta... Nedalo se nic dělat, vystáli jsme ji... Sice jsme tím prošvihli vystoupení Debbie, kterou jsem se zvědavosti chtěla vidět, ale co...



Na místě byo opravdu mnoho lidí. Na všech byla vidět dobrá nálada. Když začal Děda mládek ilegal band, hodně lidí s úsměvem na tváři začalo bláznivě tancovat. Neodradilo je ani pražící sluníčko Po DMIB přišla jedna z mých chvílích na festivalu. Vystoupení Tomáše Kluse a Jirky Kučerovského. Bylo jako vždy plné humoru. Tomáš, neb mu bylo teplo se krátce po příchodu na pódiu zul. Dostal od fanynek podprsenku a kalhotky, takže měl pro maminku krásnou sadu... Omluvil se lidem, kteří stáli ve frontě, že jim autem možná přejel nohy... "Čest vašim nohám..." Jiří: "Čest vaší památce..." Pak se strachoval o lidi, kteří festival sledovali přímo ze zříceniny, jestli jsou jištěni. Zarecitoval nám básničku o Klausovi s názvem "Pero". I na Jirku se ovšem dostalo a vystřihl si sólo v "Damuklově meči!" (AHA!) a předvedl nám báječnou modulaci v Pánubohudooken. Jejich vystoupení opět bylo velmi vtipné a milé...




Gipsyho a Eddie stoilow jsme poslouchali od vody, kde nebylo takové vedro. Když byli Čechomor, šli jsme se projít dále od areálu. Vrátili jsme se až na Nightwork, na které jsem byla velice zvědavá. Stoupli jsme si do davu, ale lidi se šíleně mačkali. Vzdali jsme to a odešli na stranu... Holt budu poprvé Chinaski vidět z nějaké jiné perspektivity, nedá se nic dělat... Ale změna je život, že... Vojta Dyk a spol. byli naprosto úžasní! Tím jsem jejich vystoupení jmenovala na druhou "mou chvíli" festivalu. Včelka Mája, Globální oteplování, Tepláky... Vojtův úžasný herecký talent, taneční kreace... I ostatní členové samozřejmě byli skvělí! A jako třešnička na dortu aerobick s prvky, které by si ani Olinka Šípková nezařadila do své sestavy... Samozřejmě se zářivým úsměvem!

Lidé se po jejich vystoupení začali vytrácet do stánků s občersvením, což jsme zneužili a probojovali se do druhé řady. (Vždycky, když říkám, že budu jednou jako "slušný člověk" mimo kotel, o to víc se nacpu do předu). Sice ke kameramanovi, takže část pódia nebyla vidět, ale budiž... Přišel Xindl X... Má krásný hlas, jen co je pravda a zajímavé texty, jenže jak jsem byla natěšená na mou třetí chvíli festivalu, šíleně mě nudil...


Zvukovka před Chinaski byla nekonečná... Myslela jsem, že se jich už nedočkám... Přece jen, naposled jsem byla na koncertě v říjnu loňského roku - a to je, co si budeme povídat, pekelně dlouhá doba! Dav lidí byl nedočkaví, pískali, pištěli, skandovali a těšili se na naše brášky.

A pak to začalo! Zadarmo, Basama fousama, Stejně jako já, DLouhej kouř... Málem jsem vypustila duši. Bylo to parádní, najednou jsem se vrátila do "starých dobrých časů", tleskala, tancovala, hopsala a zpívala z plných plic. Proto jsem byla ráda za odpočinkový set - Vakuum, Vrchlabí... Drobná paralela vytvořila až dojemnou atmosféru... Pak se všichni mohli vyřádit na dalších hopsavých písničkách na Slovní pyrotechnice, 1970, Vedoucím, Kérce... Duše z gumy je naživo hrozně pohodová. Rytmická, ale zároveň odpočinková. Jenže čas pádil, čas letěl... Kluci museli z pódia.. Bylo mi smutno... Najednou to všechno skončilo a kdy je zas uvidím... Vrátlili se... Na 1. signální... :) A pak už definitivní konec pro tento den... Mrzelo mě, že tentokrát nezahráli mou jednu z nej - Můj svět a doufala jsem, že by mohla zaznít i 3pasty... Ale i tak jsem si samozřejmě vystoupení užila. Navíc se Chinaski osvědčili jako dobrá rehabilitace... Má bolavá záda, se kterýma ani rehabilitace, kam jsem pravidelně docházela, nic neudelaly, během prvních písniček zcela přestala bolet... Tak snad to vydrží... :)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama