21. 10. 2013 - Nikakda nězabuděm

10. listopadu 2013 v 21:53 | K. |  Chinaski
Když mi minulý týden přišla pozvánka na protikumunistickou akci s názvem "Nikakda nězabuděm", kterou se chystali podpořit i mí oblíbení Chinaski, neváhala jsem ani minutu. Přece jen - na posledním normálním koncertě jsem byla v prosinci. Ten Mattoni fest v létě se totiž ani díky špatnýmu ozvučení nedá počítat...



Na místo jsme s kamarádkou dorazily kolem páté. Staromák byl poměrně slušně zaplněný lidmi všech věkových kategoriích a na stage, která byla hned vedle pomínku Jana Husa, byl zrovna účastník poslední řady Československo má Superstar (nebo jak se to jmenovalo) Jan Smejkal. Nelíbil se mi v televizi, nelíbil se mi ani tady. Poté, co zazpíval dvě písničky, ho vystřídal Jan Kraus a Ewa Farná, kteří pronesli svůj názor na politickou situaci. Byly jsme trochu zklamané, protože v programu bylo uvedeno "Show Jana Krause s Ewou Farnou", takže jsme očekávaly trochu víc než jen 3 minuty výstupu každého z nich.


Následoval rapový sled, kdy nás Vladimír 518 & Igiot live band povzbuzovali, ať děláme pořádnej bordel. Ten jsme sice s kamarádkou nedělaly, ale zato jsme vyčmuchaly prodejní stánek, kde jsme si každá koupila placku.
Před okamžikem O navštívili pódium i účinkující čistě mluvící. Bára Hrzánová, Bára Štěpánová, Juraj Herc, studentka Klára a Karel Janeček.


A pak už jsme se dočkaly! Jen malý kousek od pódia, ve společnosti pár věrných fanclubáků, které jsem viděla po strašně dlouhé době. Přišel Žibus, Ondra, Kuži, Štěpán, Franta i Ota. Všichni tam stáli a byli krásní! :D Nejraději bych vyskočila k nim a každého obejmula.

Své vystoupení začali mou oblíbenou "Můj svět". Měla jsem chuť skákat a ječet, ale protože publikum bylo nějaké slušné, ovládala jsem se. Alespoň jsem si zpívala, pohupovala a tleskala do rytmu. Celkově byl koncert nadupaný pořádnými hity - Dlouhej kouř, nová Stížnost, trefná Slovní pyroteknika, Duše z gumy... Následovala romantická písnička o lásce - Punčocháče. A pak Kérka... A já si to užívala! Nachvíli jsme si i oddechli díky Dobré Paralele, Vakuu, Vrchlabí... Jako poslední zahráli Zadarmo s trochou záludného vytleskávání rytmu, kterého se ujal můj nejnejnej Ondra. :)





A pak už rozloučení, poslední zamávání... Nepomohl ani náš zoufalý výkřik: "Ještě jednu!" Čas byl neúprostný. Ale užila jsem si to teda neskutečně. Po takové době.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama