26. 10. 2012 - hlasování VIP klubu Chinaski

10. listopadu 2013 v 21:33 | K. |  Chinaski
Po strašně dlouhé době jsem se opět mohla vypravit na další sraz báječného fanclubu Chinaski - od léta přejmenovaného na VIP klub. Už po 4. jsme se vydali hlasovat pro naše miláčky (pardón, za toto familiární označení :D) do Slavíka. Spicha jsme měli tradičně na Florenci u Billy - v 15:00.

V zásadě chodím včas, nejlépe ještě s malou rezervou. Tentokrát jsem ale debil, takže jsem nemohla najít klíče a ujel mi autobus. Na metru jsem pak ještě nemohla najít správný výlez... No, bylo mi z toho poněkud trapně. Naštěstí jsem nebyla jediná, kdo nestíhal, takže mi nikam neutekli. :)



Krátce před půl čtvrtou jsme se tedy vydali k budově, kde se hlasuje. Všichni se usmívali a náladu nám nezkazilo ani ošklivé počasí. V agentuře už nebyly příslušné úřednice, takže jsme jen vyplnili hlasovací lístky a vyhli jsme se nekonečnému čekání, než zkontrolují zda se čísla OP shodují. To způsobilo větší pauzu mezi posezením v hospůdce a samotným hlasováním. Každý pauzu využil jinak. Většina lidí se šla někam najíst.


V půl šesté jsme úspěšně našli hospodu Restart, kde se celá ta velká událost měla odehrát. Překvapilo nás, že jsme dorazili mezi prvními. Na místě byla pouze Ivča s přítelem a Jenda se slečnou a kamarádem. Mohli jsme si alespoň vybrat, kde celý večer strávíme a v klidu si objednat. Chvíli na to dorazil Ondra Škoch.

Fanclubáci se pomalu začali objevovat. K nám přisedla Maruška s Mončou, které jsem už hrozně dlouho neviděla a Marťa, s Vlaďkou a Zuzkou. Krátce na to dorazila i Šárka s Péťou. S blížící se sedmou večerní přicházeli i samotní kluci z kapely. Michal přišel ve slušivém kulíšku a nešetřil úsměvy. Franta, Péťa, za nedlouho i Ota. Jediný, kdo se bohužel neúčastnil, byl Štěpán.

Když si každý našel své místo a měl co pít a jíst, mohlo se pomalu začít s akustickým koncertem. Otík místo bubnu použil židli, ale to ničemu nevadilo! Měli jsme bezva výhled, protože kluci si prostor pro hraní udělali hned vedle našeho stolu. A mohlo se začít pět. Zaznělo spousty skvělých písniček - od Mého světa, přes Jaxe, Stejně jako já až po Kérku. Všichni se veselili. V čůracích pauzách se pak mohlo s klukama prohodit pár slov, nechat si něco podepsat nebo se zvěčnit na společné fotografii. Tu mám pouze s Michalem a myslím, že ji nikdy nikomu neukážu, protože tam vypadám jak vyvržený vorvaň a ještě ke všemu na ní spím. A Michal, ačkoliv je ve skvělé formě a strašně mu to sluší, má na fotce hrozně vykulený oči. :)



Zábava byla dobrá a ani jsme nevnímali, že čas tak rychle utíká. Postupně se naše skupinka začala zmenšovat. Zbylo asi 15 statečných. I když část kapely musela odejít, Michal s Frantou a Petrem nám společnost dělali skoro až do konce. Kolem půl druhé nás bylo jen 6, ale to nás od dalšího zpívání vůbec neodradilo.

Někdy po té druhé nás už hospodský požádal, ať jdeme domů. Ani se mu nedivím :)

Čekala nás ještě poměrně zdlouhavá cesta, hlavně od tramvaje k našemu domu, ale vše jsme zvládli a s příjemným pocitem jsme mohli jít spát. :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama