Deštivé dny s Davidem Švehlíkem a Richardem Krajčem!

10. listopadu 2013 v 22:13 | K. |  Divadlo
Davida Švehlíka jako herce obdivuji už asi 7 let. Za celou to dobu se mi povedlo vidět téměř všechny filmy/seriály, kde hrál, ale stále jsem neměla štěstí na to, ho vidět živě - a to nejlépe v divadle.

Ovšem i já jsem se dočkala a 1. září 2013 navštívila hru Deštivé dny, kde účinkuje s Richardem Krajčem. A proto bych si dovolila se o tento zážitek podělit.



Z papírového programu...

Vážení diváci (a zejména divačky),

pokud jste se přišli do hlediště v pohodě pokochat mužným šarmem Krajča a mladého Švehlíka, předem Vás varuji. Pohody se nedočkáte a s šarmem by ti dva v této hře nevystačili. Deštivé dny jsou nemilosrdnou prověrkou jejich hereckého umu a přesvědčivosti. Velkou šancí pro dva velké herce. Hereckým divadlem, o jaké mi v Ungeltu jde. Drsný chlapský příběh, ve kterém se střílí, je plný ostrých slov, agrese, ale i citu, něhy a lásky, vyžaduje stoprocentní nasazení a koncentraci nejen od Richarda a Davida, ale i od Vás, diváků. Držím Vám palce! Já osobně jsem uchvácen...

Milan Hein
umělecký ředitel Divadla Ungelt


O deštivých dnech...

Toto americké drama pojednává o dvou mužích, kteří jsou kamarádi už od školky. Joey (David Švehlík) a Denny (Richard Krajčo) spolu slouží u chicagské policie. Denny má ženu, dva syny, psa i obří televizi... Joeyho jediná láska byla ještě nedávno láhev alkoholu...

Více k příběhu zveřejňovat nebudu, abyste v případě, že se rozhodnete hru navštívit, měli nějaké překvapení.

Tuto hru napsal Keith Huff a poprvé byla uvedena v Chicagu. Rolí se zmocnili herci Daniel Craig a Hugh Jackman.


Mé dojmy...

Představení jsme s kamarádkou navštívily na letní scéně. Což vzhledem k nízké venkovní teplotě nebylo úplně příjemné, ale počasí holt nikdo neovlivní. Trošku mě zklamala místa k sezení - v deváté řadě jsem chvílemi skoro neviděla, protože měřím jen 160 cm a pokud herci seděli na židli, mohla jsem pozorovat jen jednoho. Pokud byli na zemi, neviděla jsem vpodstatě nic...

Příběh na mě velmi zapůsobil. Především po emoční stránce. Policejní prostředí, hroucení života, nespravedlivost, láska, nevěra... Chvíli se člověk směje, chvíli má husí kůži a chce se mu brečet.
I když je David má srdcovka, musím uznat, že Richardův herecký výkon byl o něco lepší. Davidova role byla klidnější, méně sprostá, Richard měl více prostoru k vyřádění. Chvílema - když křičeli (Richard víc) jsem se skoro i bála. :)

Úplně nejvíc mě ale dostal "minimalismus" na jevišti. Jako rekvizity posloužily pouhé dvě židle, dvě pistole, dva kelímky od kávy, tyč a pytel na odpadky. I zbývající postavy a vypravěče zvládli kluci zahrát ve dvou.
"Byl jsi včera doma?" "Doma? Doma jsem už nebyl dny... Měsíce... Doma jsem už nebyl roky!!!"
Rozhodně návštěvu této hry mohu doporučit.


Mé setkání s Davidem...

Jak na to koukám, nic moc jsem vám k představení jako takovému nenapsala. Ovšem mému splněnému snu bych si dovolila věnovat pár vět. :)

Davida mám fakt děsně ráda. Strašně se mi navíc líbí jako chlap a přála jsem si se s ním aspoň na malou chvíli osobně sejít. Po představení všichni odešli a já s kamarádkou stála u brány. Byly jsme jako dvě puberťačky, protože jsme pořád nakukovaly směrem k jevišti. Přišel k nám nějaký hodný pán, který v divadle pracuje: "Pokud si chcete jít pro podpis, tak támhle mají kluci auta, tak běžte tam, ať vám neproklouznou!"

Asi po pěti minutách David i Richard přišli na jeviště, kde se fotili s nějakými slečnami. Odvážně jsme vyrazily také pro společnou fotografii. Pozdravili jsme se, usmáli se a chlapci byli připravení s námi zapózovat. Gabča se nekompromisně s foťákem v ruce podívala směrem k nim a zavelela:" Káťa s Davidem a já s vámi!" Oba se začali smát a já celá rozklepaná vyběhla po schodech na prkna, která znamenají svět. David se na mě usmál a objal mě. Tak jsme zapózovali. :) No a pak jsme se s Gabčou jen vyněnily a ona se šla tulit k Richardovi.

Měla jsem toho na srdci spousty, ale čas nás tlačil, takže budu nucená napsat dopis. :) Ale i tak jsem neskutečně ráda, že jsem se s Davidem alespoň na těch pár vteřin mohla sejít a jsem z jeho chování přesvědčená, že je to hodný milý chlap. :)

O fotku se podělím, sice tam vypadám jako dvoutunové kuře (takhle žlutou hlavu fakt nemám :D), ale čert to vem...


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rogue Rogue | Web | 20. srpna 2014 v 17:31 | Reagovat

Taky bych si to představení přála vidět... :) Mám ráda jak Krajča, tak Švehlíka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama