Divadlo Na Zábradlí - Platonov je darebák

30. května 2014 v 23:57 | K. |  Divadlo
Když jsem se dozvěděla, že hra, ve které hraje můj ze všech nejoblíbenější (David Švehlík), bude mít derniéru, neváhala jsem ani chvíli a zakoupila dvě vstupenky na reprízu, která se odehrála 28. 5. 2014.

Nebyla bych to já, kdybych sama sobě nezpůsobila nějaké menší komplikace - celou dobu jsem žila v domění, že návštěva divadla proběhne ve čtvrtek a vůbec mi nebylo divné, že to s datem na vstupence nějak nesedělo... Nebýt kamarádky, která mi v úterý večer zavolala, abychom si domluvily sraz, klepala bych na divadelní dveře o den později.

Naštěstí jsme se tedy ve středu krátce před 19:00 úspěšně dopravily na místo nového kulturního zážitku...


Jak jsem zmínila na začátku, představení bude za měsíc končit (a navíc je vyprodáno), takže se pokusím rozepsat trochu podrobnějí..

O "Platonov je darebák"

Anton Pavlovič Čechov byl ruský spisovatel žijící v letech 1860 - 1904. Vystudoval medicínu a několik let dokonce lékařskou praxi provozoval. Díky finančním nesnázím začal psát, protože se chtěl po rozchodu rodičů postarat o svou matku i sestru.

Divadelní komedie (se špatným koncem) "Platonov je darebák" se skládá ze 4 jednání. Příběh se odehrává v roce 1878.

"Latentní kocovina z neuskutečněných ideálů a nenaplněných snů příznačná pro Rusko posledního dvacetiletí 19. století živě osciluje s našimi současnými pocity. Rozhněvaný "oblomovský" snílek Platonov se všemi milostnými dilematy modelově demonstruje nezmarovitou živnost ideje důstojné lidské existence."


První půlka představení byla hodně chaotická. Na jevišti byli snad všichni herci najednou. Různě přicházeli a zase odcházeli, čekání na oběd trávili povídáním, vítáním se, seznamováním. Nemělo to vlastně ani děj, ale divák si mohl udělat představu o tom, jaké jsou charaktery jednotlivých postav:

Anna Petrovna Vojnicevová (Taťjána Medvecká): krásná, bohatá, mladá vdova po generálovi Vojnicevovi. Nevlastní matka Sergeje Petroviče Vojniceva. Muži po ní šílí, ona je zamilovaná do vesnicého učitele Platonova.

Sergej Petrovič Vojnicev (David Švehlík): mladý muž, který je čerstvě ženatý a svou manželku miluje.

Sofie Jegorovna (Magdaléna Sidonová): novomanželka Sergeje Petroviče Vojniceva. Ambiciózní žena, která se na slavnosti zamiluje do Platonova a naplánuje mu nový život. Chce s ním utéct.

Porifrij Semjonič Glagoljev (Miroslav Mejzlík): statkář.

Kiril Porfijevič Glagoljev (Miloslav König): syn statkáře Glagoljeva. Rozmazlený mladík, který žije a tančí ve Francii. Do Ruska, které nenavidí, se vrací jen proto, že chce po svém otci peníze na bujarý život v Paříži.

Sidonie Gerasimovna Petrinová (Zdena Hardbolcová): chamtivá osoba dychtící po penězích.

Marie Jefimovna Grekovová (Kristína Beranová): mladá, trochu střeštěná, dívka, která se během slavnosti políbí s Platonovem a zamiluje se do něj.

Ivan Ivanovič Trileckij (Jiří Ornest): plukovník ve výslužbě. Celkem milý starý pán. Otec Alexandry Ivavovny a Nikolaje Ivanoviče.

Abram Abramovič Vengerovič (Vladimír Marek): bohatý starší žid, který si najme vraždu Platonova.

Izák Abramovič Vengerovič (Ivan Lupták): syn Abrama Abramoviče. Student, který pohrdá lidmi, jako je Platonov.

Timofej Gordějevič Burgov (Petr Čtvrtníček): kupec.

Michal Vasilijevič Platonov (Igor Chmela): vesnický učitel, ženatý za Alexandru Ivanovnu, otec malého dítěte. Trochu rýpavý. Zamotá hlavu hned třem dalším ženám a trochu víc pije.

Alexandra Ivanovna (Natália Drabiščáková): žena Platonova. Věrná, trochu hloupá, ale hodná.

Nikolaj Ivanovič Trileckij (Leoš Noha): bratr Alexandry. Lékař, který je hodně na peníze.

Osip (Ladislav Hampl): loupežník a vrah.


Další část se odehrávala v noci. Všichni aktéři byli v různých karnevalových maskách - pili a oslavovali. Po odchodu Alexandry Ivanovny, která doprovodila svého starého otce Ivana Ivanoviče domů, se Platonov sešel se Sofií Jegorovnou, kterou viděl po pěti letech a která mu řekne, že do něj tehdy byla zamilovaná. Platonov v opilosti stihl políbit ještě mladou dívku Marii Jefimovnu a začít si románek s vdovou Annou Petrovnou, jejíž srdce se pokoušelo ten večer získat hned několik mužů.


Abram Abramovič musel čelit urážkám Platonova i dalších Rusů. Naštval se a najmul si Osipa, aby Platonova zabil.

Alexandra čekala na svého muže doma. Četla knihu. Vždycky si přál, aby více četla a tak se snažila plnit jeho přání. Platonov, značně opilý, jí po návratu místo projevu lásky spíše ponižoval. Alexandra se urazila a nechala ho spát venku. Kolem šel - taktéž velmi opilý - Izák Abramovič, který vedl s Platonovem krátký rozhovor. Nikolaj Ivanovič zaměstnal svou sestru, protože mu bylo z alkoholu špatně... Po chvíli přijela na koni Anna Petrovna...

Třetí část se odehrávala v učebně Platonova, kde měl sraz se Sofií, která se rozhodla z něj udělat nového člověka. Vyznala mu lásku a naplánovala útěk na místo, kde by mohli začít spolu od začátku. Krátce po jejím odchodu přišel za Platonovem zhrzený Sergej Petrovič i roztoužená Anna Petrovna. Nakonec přišel Osip a pokoušel se Platonova zabít. V tu chvíli se na scéně objevila i samotná Alexandra, která se díky tomu o Platonově nevěře dozvěděla.


V části poslední se Anna Petrovna bavila se svým nevlastním synem Sergejem, který byl nešťastný z rozchodu se svou ženou. Anna se dozvěděla, že Platonov má poměr i se Sofií a bylo jí to líto. Sofie přemlouvala Platonova, aby s ní odjel. Ten přišel opilý a začali se hádat. V tu chvíli přišel uplakaný Nikolaj - přinesl dopis na rozloučenou od Alexandry, která se otrávila - sebevražda se jí nepovedla, našel ji včas.


Celá hra skončila tak, že Sofie v afektu Platonova zastřelila.

Mé dojmy

V minulosti jsem od Čechova několikrát viděla Racka (v podání absolventů DAMU). Ten mi tedy přišel dějově bližší, ale z Platonova nemám vůbec špatný pocit.

Velmi oceňuji výkony herců. Kromě Davida se mi nejvíc líbila Taťjána Medvecká (skvělá herečka a nádherná ženská), Jiří Ornest, který statečně hrál i přes bolavou nohu, na které měl ortézu, Ivan Lupták, kterého jsem pravidelně "vídala" v DISKU a který mi připomněl celé to období, Zdena Hadrbolcová a samozřejmě Igor Chmela s Ladislavem Hamplem. Milým překvapením pro mne byl mladík Milan König, kterého jsem neznala.

Scéna byla hezky udělaná, pěkná světla i kulisy. Hlavně molo s lodičkou a učitelská učebna se mi líbily. Představení doprovázela povedená hudba.

V didelní kavárně jsem zaslechla jednu paní, jak říkala: "Bylo to hezké. Ale jak se lidi smáli... Mně bylo spíš smutno." Měla pravdu, ta hra byla svým způsobem vlastně smutná. Ale byla zahraná komediálně, takže jsme se dost často smáli. Ve chvíli, kdy Igor přišel v masce - rozpažil a pod pláštěm se objevil "kostlivec" a udělal pár takových vtipných pohybů, mi dokonce vyhrkly slzy do očí.

I herci měli chvílemi co dělat, aby nedostali záchvat smíchu. Hlavně pan Mejzlík, který po "mrtvici" mluvil se svěšeným koutkem a David, když se "rozplakal" v učebně u Platonova.

Osobně bych hru asi trochu zkrátila, ony ty 3 hodiny byly celkem dlouhé - najednu stranu to byl poctivý divadelní zážitek, ale půl hodiny před koncem jsem myslela, že po tom, co vstanu, odejdu bez zadku. :)))


Setkání s Davidem

I když už mi nějakou dobu není náct, opět jsem se cítila jako puberťačka... Po představení jsme s J. okupily dveře, ze kterých vycházejí herci. Netrvalo to dlouho - asi po 15 minutách David přišel. Musím říct, že narozdíl od našeho prvního minulého setkání pro společnou fotku, jsem byla pěkně nervózní. Odchytila jsem ho a poprosila o vyfocení. Předala jsem mu taky malý dárek a poděkovala mu za představení, že se nám moc líbilo. Vypadal celkem potěšeně, řekl mi, že jsem moc hodná a ochotně a seriózně se mnou zapózoval (mně bylo děsně blbý si ho chytit :D, takže tenktokrát to nebylo "tak sis na něj zase šáhla, co?").

Ještě asi pět minut potom jsem se klepala jak ratlík a chtělo se mi děsně smát. Byl to milý zážitek a já jsem moc ráda, že jsem svou sbírku fotek s oblíbenými rozšířila o snímek právě s ním.

Z fotky jsem byla nejprve trochu rozpačitá. Protože při focení nebyl použitý blesk, je trochu mázlá. A celkově jsem děsně (sebe)kritická. No ale pár minut v grafickém programu a radost z toho, že jsme s Davidem vedle sebe, udělaly své a já se s ní teď pořád kochám. :D (I na FB měla úspěch :D). A tak se o ni podělím i s vámi, milí čtenáři.


Anotace a fotografie jsou vypůjčené z oficiálních stránek Divadla Na Zábradlí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Yima Yima | E-mail | Web | 31. května 2014 v 0:23 | Reagovat

Divadlo Na Zábradlí, Čechov a Švehlík. Ty jo, to je mi ale parádní kombinace!
Já byla v divadle Na Zábradlí jednou a to minulý rok na Havlově hře Asanace (jsem trochu posedlá) a bylo to báječné. Herci byli úžasní, celé to bylo úžasné. :)
Chtěla bych zajít na spoustu představení z jejich repertoáru, ale z Brna to mám bohužel daleko. :(

2 Cleo Cleo | Web | 31. května 2014 v 9:02 | Reagovat

To muselo být pěkné. :)

3 Houp Houp | Web | 31. května 2014 v 12:48 | Reagovat

Gratuluji k setkání, musí to být úžasné se setkat až takto zblízka s někým koho skutečně hodně obdivuješ. Sama to znám. :)
Jsem ráda, že někdo taky zajde do divadla ve svém volno jako já a ne povinně se školou. :) Já bych ráda viděla na divadelních prknech hrát T. Medveckou a vlastně i Švehlíka. :) Věřím tomu, že tříhodinové představení muselo dát zabrat. Zadek to vždycky odskáče ale kolikrát to vážně stojí za to. :D Jen výjimečně bych hry zkracovala, ale je fakt, že někdy je hra složitá a chaotická, že by i nadšený divadelní divák odešel.
Přeju co nejdříve další, krásný divadelní zážitek. :))

4 Sarinka Sarinka | Web | 31. května 2014 v 12:50 | Reagovat

Zaujímavé :) Muselo to vyzerať dobre :)

5 Tereza Tereza | 31. května 2014 v 23:47 | Reagovat

Je to úžasná hra a jsem moc smutná, že už ji uvidím jen jednou. To bude asi první derniéra, kterou obrečím...a Asanace je taky super :)

6 K. K. | E-mail | Web | 1. června 2014 v 0:52 | Reagovat

[1]: Asananci píši na seznam představení, kam bych chtěla - i Tereza níže ji zmiňuje, teď jsem koukala na stránky a líbí se mi to. :) Je fakt, že v tomhle máme my pražáci celkem výhodu... Ale tehdy jsem zas děsně záviděla lidem, co to mají blízko do Ostravy - chtěla jsem na Odipa vladaře a bohužel jsem to nestihla. :(

[2]: [4]: Bylo, bylo. :)

[3]: Mám na FB úvodní fotku, co vytvořil můj bratr - je tam 7 "nej fešáků" do kterých jsem "zamilovaná". Se 4 z nich jsem se již sešla (dokonce i se Samu Haberem ze Sunrise Avenue). Doufám, že mi vyjdou i ty 3 další - u jednoho je to sice dost nereálné, ale stejně... :))) Je to krásný pocit... Takový to: "Ha!!! On existuje!" Medvecká byla dokonalá. Fakt neskutečná "baba" - herečka skvělá a vypadá úžasně. Děkuji :)))

[5]: Derniéry by se měli zakázat!!! :) Není nějaká naděje, že by ji v budoucnu obnovili? :) Asi ne, že? :-/

7 Charlie Charlie | Web | 24. srpna 2014 v 23:56 | Reagovat

Já byla na Platonovi v březnu. Souhlasím s tebou. Táňa Medvecká a Zdena Hadrbolcová jsou skvělé herečky, Mejzlíkův výraz ve tváři "A jak to víte?" se prostě nedá popsat slovy. Mě tam bohužel chyběli mí oblíbenci Ornest s Čtvrtníčkem. Nicméně Igor to také svými hláškami dovedl k úžasnému zážitku. Třeba tu hlášku o kvalitním 40% čaji jsem začala používat v různých variacích taky :)
Všimla jsem si chybky. Pan König není Milan ale Miloslav. Ano, bylo to docela dlouhé. Možná bych některé dialogy zkrátila. Mě se nejvíc líbila ta scéna u vody (no jo, seděla jsem v první řadě :D)

V komentářích zmiňovanou Asanaci jsem taky viděla. Jenom dojmy z ní...asi na ni budu muset ještě jednou, protože jsem ji úplně nepobrala. A taky jsem kvůli dvěma divákům přede mnou nepochytila všechno. Vážně miluju, když si přede mě sedne nějaký vysoký člověk nebo ti lidi, které to očividně nebaví (a místo aby třeba o přestávce odešli a nerušili ostatní) si povídají.

[6]: Musím říct, že tvůj pocit "Ha!!! On existuje!" znám. Na 7 pádech Honzy Dědka jsem "ulovila" Igora, takže taky máme společnou fotku. Já jsem na ni ale rozmazaná a protože byla tma, tak je asi tak kvalitní jako ten čaj :D A taky souhlasím. Derniéry by vážně neměly být. A když, tak po nějaké době obnovené v původním obsazení.

8 K. K. | E-mail | Web | 25. srpna 2014 v 0:49 | Reagovat

[7]: Děkuju za upozornění, já jsem fakt čím dál tím blbější :D (Takhle jsem jednuo psala o Andělu Páně a na konci jsem zmínila, že se mi nejvíc líbil Josef Dvořák :D  - samozřejmě tam mělo být Jiří.) Hned ráno to opravím. :)

Jinak díky i za hezký obsáhlý komentář :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama