Ú-trž-ko-vi-tě III. + cvakogalerie

26. července 2014 v 23:18 | K. |  Klávesnicí
Během mého kratičkého a skromného života mi už několik lidí, kteří se mezi sebou ani neznají, poradilo, že bych měla něco napsat. A protože mi gramatika dělá čím dál tím větší potíže a nápady v mé hlavě teprve dostávají konkrétnější podobu, rozhodla jsem se raději pro deníčkovský zápis mých dalších "roztrhaných" pocitů... A tentokrát je trošku obohatím obrázkama, to aby si na své přišli i ti, co jsou líní číst...


Fotky jsou víceméně z mého mobilního telefonu. Většinou byly cvakány do projektu 52, ale za ten den jich vniklo třeba více a tak se na ně nedostalo...


Mám teď prázdniny. V práci toho moc nemáme, takže za červenec jsem byla v kanclu jenom 2x. Je to celkem blbý, ale za červen jsem si vydělala celkem dost, takže mi teď budou chvíli chodit výplaty i tak. :) Jinak mám naději na jednu práci, tak doufám, že to vyjde... Mohla bych pak dělat obojí a to by bylo bezva... Ale nechci nic zakřiknout.

No a tak docela dost prokrastinuju. Nemám moc ráda vedra, navíc do nich nemám ani oblečení, takže se cítím jako lenoch, co se válí doma a pořád na něco čumí - včera jsem se dopracovala k poslednímu dílu HIMYM. Fakt mě vždycky mrzí, když si oblíbím nějaký seriál a on si pak drze skončí... S bráchou jsme pak rozkoukali Mentalistu (Simona Bakera prostě baštím :))) a včera jsme začali s Četnickýma humoreskama. Ty jsem už v minulosti viděla, ale bez poslední série. Tak jedeme od začátku.

Snažím se také dělat něco pro sebe - cvičím (ale ne tak často, jak bych chtěla, protože byt je většinou plný lidí a já se prostě stydím rozvlnit své špeky před ostatními :D). Našla jsem si bezva cardio videa, vhodná pro začátečníky, takže se hezky zapotím, ale ne tak, abych odpadla a byla po zbytek dne nepoužitelná. Občas si dám jen jedno + si jdu zařádit na louku se psem, nebo na procházku. Někdy si dám videa dvě.

K tomu jsem teď více svým pánem v kuchyni (naši jezdí na chatu, takže si vařím, co chci). Zařadila jsem více zeleniny. Některé pokrmy jsou zdravé více, jiné méně, ale tak uvidíme, třeba to na mě začně být i vidět.


O okurkové limonádě jsem slyšela někdy loni - prostě jsem ji viděla v nějakém ofoceném nápojáku na internetu. Vždycky, když jím okurkový salát, tak tu vodu z toho piju, a tak jsem si říkala, že taková "okurkáda" by vlastně nemusela být vůbec špatná. Na internetu nějaké recepty jsou, já si to trochu poupravila - místo limetky jsem použila citrón (myslím, že Babica by měl z mé vynalézavosti radost) a místo třtinového cukr obyčejný bílý. Bylo to celkem dobré, akorát toho cukru v tom bylo docela dost, takže nějaké o dietce se mluvit asi nedá.


Když naši odjeli na chatu, moc surovin v lednici a špajzu nezůstalo, takže jsem se jala improvizace. Dala jsem na trošku másla dusit sušené hříbky a fazolové lusky. To vše jsem dala na obyčejně uvařenou rýži. A musím říct, že to bylo fakt moc dobrý a určitě to zase někdy zopakuju.


O kuskusu jsem toho hodně slyšela, ale poprvé jsem ho ochutnala teprve nedávno - když jsme šli s kolegou z práce na oběd a tam ho zrovna měli. Moc mi zachutnal, takže jsem se před asi třemi týdny vypravila do Alberta a celou krabici si koupila. Na netu jsem koukala na nějaké recepty - nechtěla jsem ho jíst "suchý". V restauraci mi do něj přimíchali zakysanou smetanu, já zvolila trošku cottage, přidala zeleninu a bylo to fajn. Druhý den jsem do něj přidala kukuřici s jarní cibulkou (místo této zeleniny) a taky to bylo dobré.


Mám hrozně ráda špenát. Protlak i listovej. Mohla bych ho jíst klidně samotnej. Jeden den mi ho docela dost zbylo, a tak jsem se rozhodla trochu experimentovat. Kamarádka mi kdysi říkala o špenátových karbanátcích, takže jsem se inspirovala vytvořila "špenátky" - dala jsem do nich vše, co se dává do bramboráků, akorát místo majoránky jsem použila provencálské bylinky. Určitě by se dala udělat zdravější forma a nechat placky upéct v troubě, já byla lenoch, tak jsem je osmahla na pánvi. A překvapivě to nebylo vůbec špatné.


Na létě je prostě fajn, že mají meloun!!! :D Tohle je takový cvak po nákupu, abych si dokázala, že ne vždy se cpu jak prase. Meloun nebyl teda nic moc, ale najedli jsme se ho všichni. A když myslím všichni, tak to vypadá asi tak (R. jsem nefotila):



Dneska jsme si s bráchou udělali salátek. Každý jsme snědl dvě misky a teď tu smutně sedíme, že už není! :D Byl to jen takovej obyčejnej - z hlávkového salátu, okurky a červené a žluté papriky. S trochou dresinku. Musíme zítra skočit na nákup, no...


Tohle moc dietní není, ale prostě ledovou kávu jsem si v tomhle vedru nemohla odpustit! Dělám ji úplně obyčejně - trochu rozpustného kafe, tak 1-2 cm vařící vody a zbytek doleju studeným mlíkem a přidám pár ledů. Příprava je rychlá, kafe osvěží a mně to chutná.

Kromě cvičení a snahy o zlepšení stravovacích návyků se teď chci věnovat i těm ostatním věcem - hlavně vlasům. Jak jsem v zimě na ně patlala všechno možný - a teda výsledky znát byly, teď je to hrůza. Asi před dvěma měsíci jsem si nechala ostříhat zhruba 15 cm. Teď jak je to vedro, tak se mi děsně mastěj, takže jediný, co mi je udrží alespoň chvilku ok je lacinej kopřivovej šampon z Tesca. Chci je mít prostě konečně jednou dlouhý... No, takže příští týden se chystám na obří nákup do DM, mám seznam a takových těch kravinek na obličej apod. mám napsaných asi 15. Taky že to všechno musí dojít najednou...


Holčičím i jinak. Začala jsem si na polyvore tvořit outfity. Připomíná mi to dětství, kdy jsem kreslila jeden model za druhým a toužila po dráze módní návrhářky. To už mě teda nějak pustilo (i když nikdy neříkej nikdy :D), ale tohle je fajn odreagování.

Zatím jich moc nemám, ale tak dovolím si 3 zveřejnit i zde. (Chci si všechny házet na můj druhý deníčkovský blog - kterej zanedbávám :D - na plkám...).

Tak tenhle je úplně první. Svetr mě úplně nadchl a přiznám se, že jsem docela dlouho přemýšlela, jestli si ho nemám koupit... Ale myslím si, že by se takhle světlé barvy na mou postavu moc nehodily, navíc stojí asi 1500,- (bez poštovného navíc) a to mi přijde na svetr docela dost. Pojmenovala jsem ho "Tell me baby..." (po písničce od RHCP).

Tento je celkem obyčejný, ale něčím mě vystihuje a pokud se mi povede sundat nadváhu, určitě se takovými kousky vybavím. Strašně se mi líbí kombinace modrozelené (teal) a růžové, a tak ji taky dost často opravdu nosím. Po černých obyčejných lodičkách prahnu už nějaký čas a šálu/šátek na krku mám, pokud nejsou taková vedra, taky prakticky pořád. Hodinky mě zaujaly, dokonce jsem je našla i na netu - stojí pár korun. Na tomhle obrázku vypadá řemínek blíž k té modrozelené, než ve skutečnosti je, tak jsem je tam plácla. :))) No a jmenuje se Nina - podle písničky od Kluse. Prostě mě napadla.

Poslední - Look around! (opět po RHCP) vznikl z nudy dneska v noci. Snažila jsem se odprostit od všeho, co mám ráda. :D A tak jsem použila barvu tílka, kterou v šatníku asi ani nemám, a k tomu modré džíny (sama nejčastěji nosím černé, cítím se v nich nejlépe). Původně jsem k tomu dala takové světle oranžové conversky, ale říkala jsem si, že ty baleríny možná budou lepší. Nenašla jsem ale takové, jakobych si představovala, nicméně byly mé představě nejblíže.


Kromě blbnutí na polyvore jsem si předělala vzhled blogu. Jsem celkem spokojená, zase to tu vypadá trošku jinak, ale štve mě ten pixel, kterej mi ujel v zápatí. A to nechápu jako proč, protože jsem postupovala jako vždycky... Asi se blog.cz zase rozhodl, že mě nasere... Stejně tak jako s tím, že mi zde nefunguje vyhledávání a hvězdičkové hodnocení není v barvě, kterou jsem si nastavila... Nasrat!

Nicméně jsem montáž z fotek, které jsou v záhlaví i zápatí ještě trošku poupravila a tak ji sem vložím. Je to takový odraz mě a najdete tam všechno, co mě vystihuje. Navíc (kromě těch, kde jsem já) jsem je fotila všechny sama. Kdo se nudí, může zkusit uhodnout co nejvíc "vystihujících hesel" (některé motivy se opakují). Kdo je uhodně všechny, toho budu mít ráda! :D


Kromě mého domovského blogu jsem dneska zase trochu popojela s tím sběratelským. Naskenovala jsem si všechny kartičky Louího Erikssona a zveřejnila je. Jsem spokojená, ale teda byla to fakt piplačka. Můžete ji ocenit alespoň návštěvou. :D

Teď už musím jen dofotit hračky z Kinder vajíčka a taky doplnit všechny autogramy, co mám. Ke každému úlovku se snažím o dotyčném napsat i pár vět o jeho tvorbě a životě, takže to trvá děsně dlouho a po chvíli mě to vždycky přestane bavit. Ale chci to stihnout, než mi začnou (snad) chodit nový dopisy - mám ve fotosběrně spousty vyvolaných fotek, tak budu zase herce a zpěváky otravovat. :D Haháááá. :D


Abych teda nevypadala, že jen sedím doma, kde se cpu a bloguju, tak když počasí dovolí a někdo má čas, ráda vyrazím na procházku.

Před časem jsme byli u Džbánu, tam plavali labutě a taky na pivku v Riegráčích. Pivo moc nepiju, spíš víno, a tak jsem si to zvěčnila.





Následující dva cvaky jsou z mých cest na tramvaje. Ten první je pohled na nebe nad Divokou Šárkou, které se zrovna začalo hrozně mračit a ten druhý je ukázka kreativních dětí na našem sídlišti. Musím říct, že mi to přišlo roztomilé. :)



Minulý týden jsme se vydrápali na Divokou Šárku (to víte, tlustý vykouřený astmatický alergik má občas problémy :D) - kupodivu jsem se nedusila tolik, jak jsem čekala a odměnou mi byl krásný výhled. A cestou na autobus jsem potkala motýlka... :))) A taky jsem si na vrcholu vyfotila botu. Jen tak. :D




No a abych tu přírodu něčím doplnila, tak dneska jsem se snažila zvěčnit západ slunce... Nějak hezky... Nějak se mi to nepovedlo, ale to neva. :D





No a co by to bylo za článek, kdybych do něj nezařadila i zvířata... Nebudu to už moc okecávat, zmíním akorát, že jsem dneska byla nakupovat pro ně nějaký věci v Hornbachu. Jestli mě nějaké nákupy baví, tak jsou to tyhle. Mít víc peněz, tak těm potvorám nakoupím mnohem víc věcí... :D Jo a nemám želvu, ani andulky... gamarusy a sépiovku dávám šnekýnům. :)





Takhle se Stacy chladí po procházce. :D





Tak jsem se trochu zase po dlouhé době rozepsala o svém obyčejném životě... Začala jsem dneska asi v osm a, s menší úpravou fotek, jsem skončila až teď...

Přeji vám pěkný večer a těm, co se prokousali až sem děkuji. :)

Prokrastinující K.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 9. srpna 2014 v 13:00 | Reagovat

Na prokrastinující K. je to tak nabitý článek, že nevím, na co reagovat dřív.
Nový kabátek blogu je moc pěkný a příjemný na oko. Zaujala mě ta kompozice v záhlaví, fotokoláž, s vytvořením místa pro titulní názvy. Hodně dobré!
Špenátky jsem dosud nedělala, ale můžou být zajímavé. Podobně doporučuji zkusit i cukeťáky, jestli máte cukety, jen slij  vodu, kterou pustí. A taky můžeš zkusit celeráčky - nastrouháš syrový celer a brambory - půl na půl - ochutíš jako bramborák a smažíš stejné placičky jako při bramboráčcích.
Zaujala mě okurková limonáda, tu jsem nikdy neochutnala, a vlastně, může být opravdu dobrá!
A netušila jsem, s jakou chutí šnečkové mlsají melouny. :-)

2 Vendy Vendy | Web | 9. srpna 2014 v 13:04 | Reagovat

P.S. děkuji za komentáře u mých TOPek, ať filmových nebo seriálových. Živí mrtví - to je opravdu nechutný seriál, občasnými detailními záběry a brutalitou, s jakou likvidují "živé mrtvé". Ale beru to spíš jako drama než jako horor a pokud mozek je jediné místo, které je pro zombie choulostivé, nedivím se, že na to jdou takhle.
Přes ty odpuzující scény jde jinak o silný a zajímavý příběh. Je to hrozný svět a říkám si kolikrát, jak bych obstála já? Asi bych byla jedna z prvních vybitých, nedovedla bych se v takové společnosti udržet.

3 K. K. | E-mail | Web | 9. srpna 2014 v 22:31 | Reagovat

[1]: K. když prokrastinuje, tak nadměrně bloguje právě... :D

Děkuji za pochvalu i za recept - cukeťáky co nejdřív vyzkouším. :)

Šnečci meloun slupli rychlostí blesku. Zatím z toho všeho, co dostali, měl největší úspěch. Asi jak je v něm hodně vody. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama