7. 10. 2014 - Chinaski na Back to school

25. října 2014 v 23:31 | K. |  Chinaski
Měla jsem celkem dlouhou koncertní pauzu a své oblíbence jsem dost zanedbávala. Teď se cítím jako znovuzrozená a vymetám jednu akci za druhou. A je to boží. Tou předposlední byl koncert v rámci turné Back to school na pražském Výstavišti, kde jsem nemohla samozřejmě chybět.



Na místo jsme s H. dorazili lehce po půl sedmé. Všude bylo docela dost lidí, ale ne nic, co by se nedalo přežít. Upřímně jsem to čekala vzhledem k free vstupu mnohem horší. Vybavená vínem a novým tričkem s podpisy přímo tam, kam se mi chlapci dívají nejraději, jsem se tedy nasáčkovala do davu k pódiu, na kterém byli hudebníci (jejichž jméno mne nezajímá :D), kteří něco zahráli. (Jo, jsem fakt dobrej reportér, myslím, že bych se tím měla živit). Ale tak dobře, strejda Gůgl pomohl, byli to Pipes and Pints a Horkýže Slíže.

Krátce po sedmé hodině začali hrát Sto zvířat, na které se těšil H. Já tuhle kapelu znám spíše jen podle jména. Musím přiznat, že mne moc nebavili. Hudba byla dobrá, ale těšení na Chinaski bylo holt těšení na Chinaski... A těch jsme se nakonec dočkali...

S M., která drazila během koncertu Sto zvířat (a tím mně zahránila z víru davu) a s H., který pro nás přišel ke schodům, jsme se nacpali na strategickou pozici blízko pódia. Jaké bylo překvapení, když jsme stanuli přímo vedle kamaráda z fanclubu J. Pozdravili jsme se, seznámili se s jeho kamarádkou Z. a nemohli se dočkat, až ti naši bratři rozjedou tu svou show. A že oni na živo fakt umí.


Lidi byli nedočkaví. Nakonec přišel Žibus, Ondra, Ota, Petr, Štěpán i Franta a nářez mohl začít. V první chvíli mne zklamalo, že od poslední akce změnili playlist a tudíž nezačínali tím božím intrem, co jim namluvil Pavel Rímský a které ve mne vyvolávalo naprosté návaly adrenalinu a Mým světem. Přiznám se, že už si absolutně nepamatuji, jak šly písničky po sobě, ale to snad nevadí. Budu vycházet ze záznamu z Českých Budějovic, který je na netu.

Pokud se tedy Youtube neplete, začali jsme pořádnou Stížností na život. Chtěli jsme zrušit naší existenci, protože toho bylo víc než dost. Hned potom jsme si pořádně zakouřili. Jak jinak než Dlouhej kouř a pohoda jazz... Tahle písnička mne na živo baví extrémně, hlavně když lidi zpívají "ooooooooo" (nevím, jak jinak to napsat, nicméně tu stejně všichni znáte).

Z méně tradičních nás potěšili Slovní pyrotechniku. Tu jsem neslyšela ani nepamatuji. Nebudeme to tolerovat, budeme vyšetřovat zradu!!! Nejvíc na máchání rukama (div by mu neulítly) a vykřičení hlasivek.

No potom jsme se chtěli líbat na naše ústa a jako boha vzývat naše klíny. Já u týhle písničky pořád nevím, co si mám myslet. Když jsem ji slyšela v rámci křtu 20 let v síti v Bontonlandu, tak se mi líbila - melodicky, a prostě taková zamilovaná cajdárna. Ale ten text mi přijde hrozně jednoduchej, vlatně omílaj pořád do kola 3 věty. :D Ale jako jo, mám ji samozřejmě v přehrávači a když ji hrajou v rádiu (a že oni ji hrajou fakt často), tak zesiluju.

Nicméně není nad pořádně Punčocháče. Ta je po Dlouhém kouři snad druhá má "nejživáková". Hlavně my dívky si na tom vždycky vykřičíme hlasivky. I když chlapci se taky snažej. Kdybych věděl, že je to poprvé, tak bych tolik nepospíchal... Kdybys tolik nepospíchal, sundala bych si punčocháče... Tuc tuc... :D

Po Punčocháčích jsme zvolnili písní pro všechny milovníky opravdového smutku. A to Drobnou paralelou. Ta je na živo taky hrozně krásná. I když kdyby bylo po mém, všechny pomalé písně bych z playlistu vyškrtla. Na Chinaskách se ze mě stává totiž hrozný zvíře. Skáču, máchám rukama, zpívám, tleskám, křičím. Rozhodně bych nechtěla bych stát v mé blízkosti... :D Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo... Je to teda jedna z mála skladeb, kterým se povedlo mne na koncertě dojmout. Tenkrát v Praze v hale, kdy jsme měli lístky do "bazénu" a Ondra s Otou si sedli na okraj pódia, svěsili k nám nohy a zpívali jsme... To mi fakt vyhkrly slzy.

Tempo jsme nabírali zvolna, protože následoval Tabáček. Ten jeden čas nehráli vůbec, protože byl příšerně ohranej. Pamatuju si, že jsem ho taky měla jako vyzvánění na mobilu. Ještě v polyfonním. A víc a víc a víc!

Pak ale přišel pořádnej nářez a velký překvápko k tomu. Kérka!! Jedna z nejlepších. A s obsahem jednoho sprostého slova. Jo, jsem puberťák, když ale prostě až budu na dně dám si vykérovat na ptáka vopravdickýho čůůůráááka!!!

Poprvé jsem slyšela na živo Víno. Ta písnička je taková odrhovačka, ale musím říct, že jsem si jí docela oblíbila. Taková oddechová a strašně vhodná na mé dýchánky, které dělám celkem pravidelně a víno na nich nikdy nechybí. Na živo byla fakt dobrá, lidi u ní hrozně pěkně pařili. My máme rádi víííno, milujeme krásné ženy a zpěv!

Nechyběly samozřejmě ani klasické "ploužáky" Vacuum - víckrát tě neuvidím..., která mi vždycky připomene, jak jsem do týhle partičky začala být magor a v tu osudnou zimu ji strašně často poslouchala. Ach. A taky Vrchlabí, která se stala takovou hymnou našeho fanclubu... Pořád jsem to já, pořád jsme to my, pár přátel na cestách, od jara do zimy... Přes všechen čas, všechny ty dny, přes všechno trápení, pořád jsme to my.

(Tady záznam skončil, takže nevím, jestli se mi povede vzpomenout si na všechy, no uvidíme).

Zahráli taky skladbu, která nesmí na žádném živáku chybět - a to 1970. Naši mi vždycky říkali, nehas, co tě nepálí... Výborná věc, člověk se u ní fakt vyblbne. Samozřejmostí byl i Vedouci. To jsou ty báječné chvíle, kdy jsme všichni kingové... :D a Zadarmo, u kterýho se nikdy nenaučím pořádně vytleskávat rytmus podle Ondry (tlesk - nic - tlesktlesk - nic - tlesk - nic - tlesktlesk). A přitom to není těžký.

Čas skutečně pádí, čas letí, takže jsme finišovali. Vyřvali jsme si naštěstí přídavek, pokud se nepletu, tak to bylo Stejně jako já (další strašně bezva věc) a Klára. I když je pravda, že dát tyhle dvě písničky až na konec je pěkná provokace, člověk se rozparádí a pak bum a je konec.


Celkově tuhle akci hodnotím opravdu velmi pozitivně. Potkala jsem tam po dlouhé době pár lidí, které mám ráda, stála jsem celkem blízko pódiu. Dokonce chlapci předemnou byli tak moc hodní, že uhli, abych pěkně viděla (oni byli hrozně vysocí) a moc jsem si vystoupení užila. Mínus tedy mají jen za to, že nezahráli Můj svět (a bylo by mi jedno, kam by ho nacpali :D) a že to bylo kráááátkéééé! Chci víc, a víc a víííííc!!! :D

Díky, čus a ámen.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lee Lee | Web | 28. října 2014 v 10:58 | Reagovat

vau, tak to si najdu čas :) fajn záhlaví :))) ještě se tu ukážu.

2 MaddyHarry MaddyHarry | Web | 28. října 2014 v 15:34 | Reagovat

Chinaski zrovna nemusím, ale jo koncertní atmosféru také miluji. Letos jsem to měl nejlepší, dva koncerty (třetí mě ještě čeká) a dvě show. :)

3 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 3. listopadu 2014 v 19:22 | Reagovat

Byla jsem na nich a líbili se mi :-)

4 K. K. | E-mail | Web | 7. listopadu 2014 v 14:34 | Reagovat

[1]: Díky, nové :))

[2]: A na kom jsi byl? :)

[3]: Na živo jsou super, nikdy se neomrzí. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama