A-Miláček žije!!!

21. listopadu 2014 v 13:03 | K. |  Klávesnicí
Vážení čtenáři a přátelé, děkuji za projevenou podporu pod článkem "Za jabko tě nevyměním!", ve kterém jsem popsala náhlý skon mého věrného stařičkého notebooku Siemense Amilo. O dva dny později jsem ho svěřila pánům z počítačového servisu. Přiznám se, že jsem se trochu styděla, protože jsem si ho v minulosti polila odlakovačem a kolem obrazovky má tedy nehezkou vyleptanou mapu, chybí mi 3 tlačítka v klávesnici a je plný psích a králičích chlupů. A drobků no.

Pán mi řekl, že to teda bude drahý a že to snad nemá ani cenu, ale já si stála vytrvale za svým. Hih, co mi taky zbejvalo, žejo. :)))

No a tak už jsme doma. Funguje jak má a já věřím, že spolu prožijeme ještě pár pěkných let. (Nebo alespoň měsíců). A protože mi tedy teď nic nebrání (kromě lenosti a nedostatku času) k blogování, ráda bych se svěřila se svými plány na následující aktivitu. A tak nějak celkově popsala, jak se momentálně mám a co dělám. :)



Můžete se těšit kromě restů v Projektu 52 (nevynechala jsem :) taky na několik reportáží. Dvě jsou z akcí, které proběhly už teda v říjnu, ale prostě jsem se k tomu nedostala. První je z Mezi Plotů, druhá z křtu nové desky kapely Chinaski. Dneska se chystám na VIP akci s touhle sestavou, takže o Slavičím mejdanu si taky určitě počtete. A příští pátek se chystám do divadla, jej, těším se. :)

Protože jsem v rámci narozenin blogu založila novou rubriku "Rozhovory a recenze", přispěji do ní hned dvěma článkama - a to recenzemi o Rockfield od Chinaski a Fairytale Deluxe Box od Sunrise Avenue.

Pak mám pár nápadů na články normální, ale tak nemusíte zas vědět všechno, že. :)

No a na Sbiratelce pomalu finišuji se zveřejňováním starých autogramových zásob, takže tam začnu sypat přírůstky nové. A že jich je. Mám v oběhu asi 45 dopisů a odpovědi chodí. Sice ne nějak přehnaně, spíš lehčí průměr (cca 2 týdně), ale i tak je to super a mám z nich radost.


V mém životě jinak není nového skoro nic. Ráno se těžce vyhrabu z postele (a jde to čím dál tím hůř, blíží se den, kdy nevstanu), nasnídám se, udělám ze sebe člověka a vyrazím na autobus. Cestování mi nevadí, vždycky se mi podaří urvat místo k sezení (naštěstí mají u nás důchodci rozum a v tuhle dobu, kdy jezdí lidi do práce a studenti do školy jsou ještě doma), zapnu si hudbu a koukám z okýnka. A přemýšlím o životě. :D

V práci pak lítám jak fretka, mám pocit, že nic nestíhám a když vše konečně zdárně dokončím a mám pocit, že jsem přelstila všechny nástrahy, dostanu dalších 150 neodkladných úkolů. A to nejlépe ve čtyři odpoledne, abych se mohla tak hodinu navíc pozdržet a přijet domů (a tudíž i obědvat) až v sedm večer. Upřímně se těším, až bude po Vánocích a tenhle blázinec se uklidní.

Doma pak padnu vyčerpaná do postele a nic se mi nechce. Ani žít. :D


Jsem unavená. Sedím, vychystávám se na mejdan, protože za chvíli budu muset vyrazit. Nejsem ještě ani oblečená, ani namalovaná, schnou mi vlasy a Stacy tu na mě začíná házet pohledy, abych už zvedla prdel a šla aportovat. To půjdu, ale sakra se mi nechce...

A to bych se měla ještě najíst, protože se vrátím bůhví kdy a jenom jsem snídala. A jak říká brácha, určitě dneska budu lejt. (Doufám, že se nestřískám jako loni a nepustím se do konfrontace s nějakou blbkou, co mě nazve tyrankou šneků.)

Taky jsem blázen. Ale vždy připravený, takže pod postelí mám už skoro všechny vánoční dárky. A pozor, jsou zabalený!!!

A chci se potetovat. Od hlavy až k patě. Já s tím otravuju v každým článku teď, ale už se fakt děsně těším. Ráda bych do salonu zašla někdy v lednu, únoru, dokud je ještě zima. Snad bude v práci trochu klid, protože tam teď zvedám docela těžký věci a nevím, jestli by s tímto činem čerstvá kérka na zápěstí kámošila.

No, takže jsem vám tak nějak shrnula můj průměrný život a odcházím si namazat alespoň housku. Mějte se moc pěkně.

Na všechno těšící se K.

PS: Bylo mi ctí tento nádherný videoklip vidět mezi prvními lidmi. (Na Youtube mi vyskočilo číslo 52 :).


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jindra Jindra | 22. listopadu 2014 v 12:22 | Reagovat

Co ta oprava stála? Měnili celou základní desku? Já taky spravuju počítače, ale pokud se má měnit celá základovka, tak se to už nevyplatí.

2 K. K. | E-mail | Web | 22. listopadu 2014 v 12:32 | Reagovat

[1]: Měla jsem urvanej konektor, naúčtovali si 3000,-, což mi přišlo hodně. (ale co jsem tak pokukovala po cenách na netu, je to všude asi stejný). Jinak kdybych odmítla opravu, stála by diagnostika 1500,-. Tak snad to teď zas vydrží, naštěstí jsem naučená tu šňůru z toho ani nevyndavat, tak bych to nemusela tak rychle zdemolovat. :) Jinak kdyby se měnila deska, tak říkal, že by to stálo od těch 5000,- výš.

3 Jindra Jindra | 22. listopadu 2014 v 13:36 | Reagovat

Tak to je sakra vysoká cena za výměnu konektoru. Tyhle díly se dají často koupit na eBay za jednotky USD, přepájet to umím sám, ostatně to jsem se naučil už na ZŠ v kroužku elektroniky.

4 Jindra Jindra | 22. listopadu 2014 v 13:38 | Reagovat

Ostatně, když přijde na věc, tak jde připájet šňůra napevno. Pokud se noťas netahá moc do terénu a stejně pořád stojí na stole, tak je to jedno a je to zadarmo.

5 K. K. | E-mail | Web | 22. listopadu 2014 v 18:25 | Reagovat

[3]: Jo, někdy si říkám, že bych takové schopnosti taky ocenila, tak třeba se časem něco málo naučím. :)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama