Partička - Valentýnský speciál v divadle Broadway

10. února 2015 v 16:06 | K. |  Divadlo
Je docela strašidelné, jak ten čas děsně letí. Pamatuji si, když Partičku začali dávat v tehdy v TV. Bydlela jsem mimo domov a nenechala si ujít jediný díl. Hry jsme potom hráli s kamarády, kteří se k nám na skleničku vína chodili zahřát.

Moc jsem tenkrát chtěla na natáčení vyrazit, ale protože jsem byla bez práce, nějak se mi nechtělo utrácet za lístky. Pak jsem postupně na pořad přestala koukat a nakonec ho přestali i natáčet. Jediný pořad, na který jsem nezanevřela, bylo mé oblíbené TELE TELE, bez kterého si už teď neumím pomalu představit den. S bráchou si ho každý večer pouštíme před spaním a i když je část vtipů naprosto stupidních, výborně se pobavíme.

Celkově mám jednotlivé účinkující ráda - Igor hrál v Pravidlech lžích (jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec) a jednou jsem ho viděla na divadle, kde byl naprosto famózní, Michal se mi líbil už jako malýmu špuntovi ve Sněženkách, Richarda jsem si oblíbila v záznamu z Draculy a Ondra si mě získal právě v Partičce.

Protože se mi stále nedaří vyrůst z puberty, vždycky si takhle nějakýho umělce oblíbím a strašně dychtím po tom, se s ním vyfotit. No tentokrát los padl na Michala, přestože jsem vždycky měla raději Geňu... A tak jsem loni koupila dva lístky na Partičku a nemohla se dočkat až na ni zajdeme...



Jeden lístek ode mne dostal brácha k Vánocům. Bylo hrozně těžké celý ten měsíc dělat že nic. Strašně jsem chtěla s někým to nadšení a těšení sdílet. A taky jsem se bála, aby ten den něco náhodou neměl. No vše dopadlo dobře, já se neprokecla a ani jemu nic nebránilo opustit školu o půl hodiny dřív a vyrazit vstříc novým zážitkům.

Vlastně jsme si to těšení krátili alespoň sledováním. A přesně v neděli jsme dokoukali poslední zveřejněný díl na internetu...

V den D jsme si dali sraz kousek od divadla Broadway. Dala jsem si skleničku vína a očekávali začátek. Vše začínalo brzy - v 17:30. Na místě už byla spousta lidí všech věkových kategorií. Líbilo se mi, že chodí i lidé "starší" - myslím tak v tom věku mých rodičů.

V půl šesté přišel na jeviště Dalibor Gondík, který zaskakoval za Mariána Čurka a začal si ladit klávesy. Krátce na to přišel Dano Dangl a celá show mohla začít...


Seděli jsme v 21. řadě, což nebylo sice úplně daleko, ale já celkem blbě vidím, takže jsem měla trochu jejich obličeje rozmazané. To ale nebránilo tomu si následující hodinu a půl příjemně užít...

Je těžké nějak popisovat děj, zas takovýho pamatováka na hlášky nemám a celkově je zbytečné se nějak podrobnějši rozepisovat, když příště to bude zase úplně jiné. Proto tedy jen ve zkratce...

Dano hned na začátku pobídl diváky, aby se nebáli zapojovat. A pak už přišli naši čtyři oblíbenci. Vypadali dobře naladění a jako zástupkyně jemnějšího pohlaví musím říct, že ač jsem tedy neviděla úplně ostře, moc jim to slušelo.

Hrály se snad ty nejlepší hry, co mohly. Dva v jednom, kdy Ondra s Geňou válí a Michal s Igorem se stále nemůžou strefit. I když pak dvojhlasně "přiznali", že to dělají, aby se divák bavil. (Zajímalo by mě, jak dlouho ty dvě věty trénovali. :D).

Detektor lži patří mezi mé další favority. Trochu to kazil Michal, který se tak moc smál, že chvílema nebyl rozhovor Geni (klienta) a Ondry (pojišťováka) slyšet. Nakonec se to celé zvrtlo, z Ondry se stal hudebník a jak řekl Geňa: "Tak barák pojištěný nemám, ale mám lístky na koncert."

Nechyběla samozřejmě ani Geňova párty. Dalibor byl zamilovaný maratonec, Ondra pedofilův bonbón, Igor sněžné dělo a Michal King Kong. Hádalo se asi 37 minut, ale bylo to fakt vtipný.

Po Párty následovala klidnější hra 3,2,1 a na závěr se zvolil Nespokojený režisér - tím se stal Ondra. Zbytek hrál "černé" divadlo - o smutné židličce o kterou se pral tulipán a konvička.


Mé dojmy jsou pozitivní. Pravda, sice jsem se nenasmála tolik jako naposledy na Prachy!!! ale i tak to byla moc milá hodina a půl a nelituji, že jsme se na Partičku vydali. Kdybych měla vybrat "vítěze", tak by ním byl Igor, protože sice hodně mlčel, ale když už něco řekl, tak to byla fakt perla. V budoucnu bych se na kluky ráda ještě podívat zašla.

No a jak již jsem zmínila na začátku, protože jsem zastydlá puberťačka, po představení následoval "lov"... S bráchou jsme čekali u východu. Po chvilce přišel Dano - nějaká fanynka se s ním fotila, tak jsem také využila příležitosti. Navíc mi ten pán je čím dál tím sympatičtější. Byl strašně příjemnej.

Nakonec jsem se dočkala i Michala. Slyšela jsem o něm hodně - min. to, že se vždycky příšerně tváří. Některé holky ale nekompromisně odbyde, že nemá čas. Já jsem takovej ten typ, co se na něj někdo křivě podívá a rozbrečí se, takže oslovit ho bylo fakt těžký. Měla jsem štěstí, asi měl dobrou náladu a jenom se tvářil. :D Ale abych mu nekřivdila, hezky se přičapl. A tak celkově mu i rozumím, mně by to po těch letech taky lezlo na nervy. No a ta fotka se povedla, takže se s vámi o ni i podělím. :)




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 teenwolfstories teenwolfstories | Web | 10. února 2015 v 16:24 | Reagovat

Super fotka, docela mě i mrzí že partičku přestali dávat, ale pravda dávali v to docela blbý čas. Já si upřímně nejvíc z Partičky oblíbila právě Michala, toho jsem totiž nikdy moc extra nemusela, ale v partičce teda fakt válel :D Hlavně, že sis to užila :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama