10. 3. 2015 - Mrtvý šaliny, Všechno špatně... prostě Animé

14. března 2015 v 15:25 | K. |  TéKá & JéKá
Hned na začátku bych ráda upozornila, že tento report nebude tak úplně klasický. Bude to spíš takové rozjímaní nad mým vztahem ke kapele, která sice není moc známá, ale na kvalitě jí to rozhodně neubírá...




Uplynulo už dost času od chvíle, kdy jsem tuhle milou brněnskou partičku, která hraje písně mému uchu libé a srdci blízké, objevila. Z mé první návštěvy jejich koncertu v pražském Popocafepetlu jsem odcházela nadšená a všem na potkání jsem tvrdila: "Bacha, jsem Animé pozitivní!!!"

V tu dobu mě nenapadlo, že se mi společně s M. podaří alespoň symbolicky proklouznout do dění kolem kapely. Jirka nám svěřil správcovství FB stránky a ze mě se stal takový amatérský cvakálista jejich koncertů. Jezdívaly jsme s kamarádkami po celé republice (Vimperk, Děčín, Sušice, Břeclav, Hustopeče u Brna...) a moc nás to bavilo. Začala jsem psát reportáže, s Jirkou a bývalým bubeníkem Frantou jsem si vyzkoušela udělat rozhovor (až nebudu líná, tak je znovuzveřejním) a cítila se prostě hrozně důležitě, že. Dokonce to tehdá dospělo do stádia, kdy mě na koncertech oslovovali cizí lidi a říkalo: "Jéé, ty jsi dvorní fotografka Animé, že? Já jsem se našla u tebe na blogu, ta fotka je milá." :D

Navštívených koncertů za sebou máme tedy už celkem požehnaně (vzhledem k tomu, jak zřídka Animé vlastně hrají). Každý byl jiný, ale mají společnou jednu věc - člověk z nich odchází nabitý takovou zvláštní energií. Ne přímo štěstím, ale takovým prozřením do reality, které sice nemusí být úplně pozitivní, ale zase vidí nějaké nové možnosti, řešení. Alespoň já to tak mám.


Úterní koncert proběhl opět v Chapeau Rouge (hihi, už jsem se to naučila psát :D). Na místo jsme s M. dorazily nakonec celkem brzy. I když jsme ze začátku k celé akci přistupovaly na náš vkus chladně. Kam se poděly ty časy, kdy jsme všude musely být první a do poslední chvíle jsme odmítaly opustit první řadu, byť jsme byly jedinými divačkami... Tentokrát jsme si daly sklenku vína, popovídaly si, dokonce si došly i na toaletu, poté podzravily staré známé a až lehce před samotným vystoupením jsme si stouply do decentní vzdálenosti od pódia. Pravda, po první písničce jsme se přisunuly blíže, takže tradici první řady jsme vlastně dodržely...

Animé mají na svém kontě celkem 4 alba. Dead trams je naprosto čerstvý počin a musím říct, že těch pár písniček, co jsem včera slyšela poprvé, na mě udělaly velký dojem. Hlavně taková juchavá, u který měl člověk chuť začít zvesela tancovat. Ono je to celkem nezvyklé, protože jejich hudba je spíše melancholická a ani ty texty nejsou zrovna životaoslavné. Hlavně má nejmilovanější Never come true, kterou včera Jirka pojmenoval na "Všechno špatně". V tu chvíli bylo ale všechno dobře, protože takhle jsem si ji snad nikdy neužila.


Stejně tak starý dobrý známý Cages, Don´t look down, One last time nebo Wake. A tradičně nejvíc byla Shine, kterou mám prostě hrozně ráda už od prvního poslechu. Zamrzelo mě, že mám všechna jejich CD zahrabaná v komoře a musím si tedy vystačit jen s omezeným výběrem na bandzone.

Samotní kluci se ani moc nezměnili. Jirka neustále vyplňoval mezery mezi jednotlivými skladbami vtipnými rozpačitými poznámkami, Tomáš se pohupoval svým osobitým stylem a Zbynďa bicí rozhodně nešetřil (stejně ho mám z nich nejraději).

Nechyběl ani přídavek - celkem dvě skladby. Nemuseli jsme ani dlouho prosit. I Jirka to okomentoval: "My jsme raději přišli hned, vás tu zas tolik není, tak abyste neodešli."



Po koncertě jsme s heslem: "Budeme do další výpalty okusovat booklet a olizovat disk." zaujaly s M. a R. strategické místo ve frontě a koupily si každá jedny Mrtvé tramvaje... CD vypadá moc hezky, jen je nepraktický ten papírový obal. (Samozřejmě, že K. si ho hned vzápětí musela odložit do nějakýho vylitýho pití... Naštěstí to není vidět. :D) Jirka nám k němu věnoval i fixu, abychom jako správné lovkyně mohly obrat naše oblíbence o nějaký ten autográmek... A namaloval nám kytičky! :D

Celkově večer hodnotím jako velice zdařilý. Po 2,5 letech jsem konečně viděla Animé. Sešla jsem se s M., potkala R. Obohatila sbírku o další CD (který si nemám kde přehrát a když jsem si ho chtěla stáhnout na uloz.to odporoučelo mě to na nějakou stránku plnou čuňačinek :D), lohla playlist (ale stárnu, o trsátko a paličku jsem neškemrala). Jediný, co mě trošku mrzelo, že jsme s klukama nějak výrazně nepoklábosili. Jirka se vlastně ani nezeptal, jak se máme, a to trochu zamrzí, když si vzpomenu, jak jsme tehdá s nima vykecávali ještě třeba 3 hodiny na baru o všem možném i nemožném. Jediný Tomáš pochválil naší účast. Ale bylo to fajn.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 14. března 2015 v 17:58 | Reagovat

Kapela vypadá opravdu zajímavě, jejich skladby ve mě evokují nepopsatelné pocity...Většinou právě méně známé skupiny jsou mnohdy zajímavější, než ty, o kterých ví celý svět.

2 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 19. března 2015 v 9:25 | Reagovat

Ach ach ach, Animé! ♥
Myslím, že to je taková ta kapela, která když se člověku vryje do srdce, tak natolik, že není schopný o tom napsat několik než pár řádků... třeba jako já.
A nová deska - super! Sice pro mě top je stále Cuts, ale tahle s ní velmi úspěšně soupeří. :3

3 K. K. | E-mail | Web | 19. března 2015 v 9:41 | Reagovat

[1]: To je pravda. :) Já jsem najednu stranu ráda, protože když jdu na koncert, nemusím se někde mačkat a o to víc si ho užiju. :)

[2]: Ta deska je výborná, pouštím si ji v práci a fakt mě baví. Jsem ráda, že ji vydali, už jsem měla strach, že se na to vyprdnou. :)

4 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 31. července 2015 v 8:07 | Reagovat

Je to moc krásně a citlivě sepsaný článek, opravdu. Jde vidět, že máš tuto kapelu skutečně ráda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama