Týden 45., 46., 47. a 48.

12. prosince 2016 v 22:26 | K. |  Projekt 52
Tenhle fotodeníček, kdy každý den něco cvaknu a napíšu pár vět, vedu už 4. rokem. Tak nějak jsem si na to zvykla, ale poslední dobou to stojí za prd. Mám takové práce, že nestíhám fotit. Vzpomenu si většinou až když se nic zajímavého neděje, takže beru zavděk něčemu obyčejnýmu v okolí, co vlastně ani nevypovídá o tom dnu.

Nemám teď sílu to lepšit. I když se snažím, toho času je sakra málo a já se dostávám do stádia, kdy bezradně pozoruji, jak ten čas utíká.


4. 11. 2016


Ve čtvrtek jsem skončila náhodně v hospodě a protože jsem nic nejedla, těch pár vín mě docela zničilo.
Takže jsem v pátek byla v práci, dělala si dle svýho, popíjela kafe a byla ráda, že večer nikam nemusím.
Dokonce se mi povedlo si úžasně uklidit kancl. Škoda, že to moc dlouho nevydrželo.
A taky zavzpomínat. Z tohohle místa jsem tolikrát pozorovala Er. při práci...
Tolikrát jsme na sebe přes ty dveře mávali...



5. 11. 2016


Po nějakých dvou měsících přijel Fí.
Udělali jsme si separé truc párty. Nejdřív hospoda, pak zajít do našeho oblíbenýho fast food okýnka na pizzu a nakonec hurá do Friends! Tam to byla samá emoce. Někdo mě taky polil drinkem. A vůbec, chodit na diskotéku za střízliva je docela opruz, hehe. Ale jinak parádní večer.


6. 11. 2016


Líná neděle... Takový to, jaká věta mě vystihuje. Nesnáším neděle!
Ne, fakt úplně zbytečnej den. Stejně jako středa.
Ale aspoň jsem koukala na Sběratelé kostí no.


7. 11. 2016


Dáreček od Fí.! Pivko z daleka (a zatímco píšu tenhle článek, tak ho piju a je moc dobrý).
No a Er. má narozeniny... A my máme... chuť ho poslat do prdele. A ono to není tak snadný,
páč ten telefon zvedla jeho tisková mluvčí.


8. 11. 2016


V úterý jsem byla zvaná k prababi.
Tam to bylo fajn, až na ty otázky typu jestli jsem šťastná a kdy se budu vdávat.


9. 11. 2016


V práci jsem to nepřeháněla. Ty středy moc nemusím, protože je tam ošklivák (tchyně) a to je atmosféra taková lehce vypjatá. No ale dostala jsem dáreček, nový spací triko. Jůůů.
No a večer hurá do vinárny! S Fí., V., A. a L.


10. 11. 2016


Jsem se zas naučia novou věc. Tisknout textil.
A hrozně jsem se do toho zabrala, takže domů jsem přijela až bůhví kdy.


11. 11. 2016


Mám ráda svoje psy - toho doma i ty pracovní.
Marjánka je taková srdcovka, ale teď, jak máme dost práce za ní moc nechodím.
A tady jsem si vařila kafe a ona mě nechtěla pustit pryč.
Večer jsme zašly na dámskou jízdu.


12. 11. 2016


Po dlouhý době relativně klidnej den.
Doháněla jsem to, co jsem přes týden nestihla. Objednávala jsem dárky a tak.
Na fotce ubrousky, které jsem dostala k blížícímu se svátku.


13. 11. 2016


I neděle byla celkem v pohodě.
Udělala jsem si aspoň procházku s Bibi. :)


14. 11. 2016


Strašně divnej den. V práci jsem se několikrát rozčilila.
Pak to zase bylo fajn, udělala jsem toho opravdu hodně,
u toho jsem si hrála se psem... A pak jsem doma dostala děsně vynadáno a pohádali jsme se.
Po dlouhý době mi fakt bouchly nervy.


15. 11. 2016


Přišla mi pomoc J. Byla jsem totálně na prášky a povedlo se mi rozbrečet se i před Rí.
Fakt paráda. Naštěstí mě v tom J. nenechala, udělaly jsme vše potřebné ve skladu a já se zas mohla alespoň trochu nadechnout. A na fotce je náš improvizační kýbl s vodou. :D


16. 11. 2016


Další úžasná fotka ze série zapomněla jsem fotit.
V práci jsem byla skoro do osmi. Nebere to konce, nebere...
Dala jsem sraz s V. a šly za zbytkem party na chvíli do hospody.
Cestou tam jsem se dozvěděla, že nám přestala tisknout tiskárna na textil.
To je prostě furt něco.


17. 11. 2016


Jak strávit státní svátek?
Samozřejmě že prací, že. Asi 6 hodin jsem doma dělala pořádek v papírech
a pak jsem se sebrala a jela dělat balíky přímo do firmy.
A i když tam zůstávám teď do tmy pořád, v ten čtvrtek tam byl tak krásnej klid, že jsem si to úplně užívala.


18. 11. 2016


Pátek byl jeden z nejvíc legendárních dní tohoto roku.
Po práci jsem se sešla se slečnou, se kterou chodil Ex. po mně.
Kdyby mi někdo před rokem a půl řekl, že si s ní tak sednu, nevěřila bych.


19. 11. 2016


Nějak mě ten týden zmohl, takže jsem zůstala celý den doma.


20. 11. 2016


Dostala jsem k svátku úžasnou svíčku, fakt moc hezky voní.
A zas takový divný nudný a podezřele klidný den.


21. 11. 2016


Už strašně dlouho jsem si nekoupila něco pro sebe.
A tak jsem si vymyslela prsten a oslovila jednu prodejkyni na Fleru...
Slovo dalo slovo a tohle je výsledek se kterým jsem moc spokojená.


22. 11. 2016


Nic co by stálo za zmínku. Prostě klasika. Práce, práce, práce... Ať už je leden!!!!


23. 11. 2016


Zázračný den. V práci jsem mohla skončit o dvě hodiny dříve.
Oběhla jsem si nějaký obchody a vyrazila k babičce na oběd.


24. 11. 2016


Čtvrtek byl oproti středě fakt pekelnej. Bylo mi hrozně blbě a chtěla jsem jít domů.
Ale zase jsem se musela zdržet, protože práce bambilion.
A večerní opalovačka pod lampou.


25. 11. 2016


Po dlouhý době fajn večer. S V. a Ra. jsme zašli do hospody.
A abychom se tím vším pochlubili, pořídili jsme velmi stylovou fotografii.


26. 11. 2016


Vyčerpání. Psychický i fyzický.
Bonbony na nervy.
A večer zpráva od F.
Erotickej telefonát.
A už v tom zase trochu lítám.


27. 11. 2016


Chtěla jsem celý den prospat. Ale protože to v pokoji vypadalo jako po výbuchu (už asi 3. týden)
vrhla jsem se do generálního úklidu. A u toho si pustila Krásno ("Já mám jenom jedny nervy! Jedny nervy!!!)
A pak další zajímavý rozhovor s F. ... Sakra, tohle dopadne...


28. 11. 2016


Měla jsem docela dost úkolů. V práci byl Rí., který mi docela dost pomohl.
A dokonce i štrůdl mi přinesl. Hehe. Si mě hýčkají. :)))


29. 11. 2016


V práci byla docela legrace. N. s Rí. a naším nováčkem K. vyklízeli nějakej binec a dělali jsme si tam furt srandu.
Tady je komín k domečku, co mi postavěj na zahradě. N. slíbil, že to pro mě udělá z kamrádství za láhev něčeho dobrýho. Tak paráda. No a večer jsem jela k V. na herní párty. Po dlouhé době trochu popít a pobavit se. Vždyť já už skoro ani nevím, jak ti moji kamarádi vypadají.


30. 11. 2016


Obvykle jsem schopná toho vypít hrozně moc a žádnej velkej dopad to nemá.
Nicméně tentokrát mi nebylo zrovna nejlíp a v práci jsem tiše trpěla.
Navíc jsme zas hrály s ošklivákem ("tchyně") na schovávanou, ale už nám to moc nejde. Potkaly jsme se několikrát, dokonce za mnou vlezla i do skladu. Ale mlčíme pořád. Pak se nám tam objevili nějaký nový posily... Ten jeden byl asi nějaký příbuzný Er., takže mně to nějak vzalo. Naštěstí přišel H., tak mě zase rozesmál. Zlatíčko ten kluk.


1. 12. 2016


Začíná prosinec. A já jsem totálně hotová. Fyzická únava je děsná.
Psychicky jsem na tom taky bídně. Přijde mi, že i když jsem v práci pořád, zůstávám tam dlouho,
tak všechno akorát jebu. Nemám skoro žádný dárky, čas na to je shánět už vůbec ne...
Chtěla jsem nějakej pěknej balicí papír a ještě jsem se nedostala ani do jednoho obchodu.
Letos mi ty Vánoce lezou děsně na nervy, pohled na všechny ty blikačky a stromečky ve mně vyvolává úzkost a strašnej smutek. Zamotávám se do svých citů k jistým lidem. Do toho mi začíná být velice sympatický náš nováček, který se sice zatím neprojevuje, ale řekla bych, že po mně docela kouká...


Uplynul týden od toho, co jsem sepsala tenhle článek. Čas na to naházet do něj fotky jsem si našla až teď. Je to čím dál tím větší mazec. V práci. Zároveň si to tam hrozně užívám. A bojím se toho, že se blíží den, kdy se zase bude mizet. Zvykla jsem si na N. Žirafák o něm sice vykládal děsný věci, ale já tomu nevěřím. K. mě za ten týden dokázal dokonale pobláznit. Nikdy jsem nebyla z žádnýho kluka takhle poprděná od první chvíle. Nevím o něm skoro nic, když už jsme někde spolu, akorát na sebe koukáma a přiblble se smějeme. N. se má v lednu zas vrátit, jak to bude s K. netuším, ale věřím, že vytrvá a zažijeme spolu spousty legrace.

Aby toho nebylo málo, obnovila jsem kontakt s F. Dokonce mě zval i na dovolenou. Nechápu, co to do něj vjelo. Takhle najednou. (A jelikož uplynulo zas pár dní od toho, co jsem se snažila článek vydat... je to zase všechno jinak :D). Strávili jsme spolu docela fajn večer. Nutno říct že vize vychází dokonale, teď se jen děsím co se bude dít, jestli se tu zjeví ten Er. Asi málčik trošku strouhá, no.

Je 12. 12. 22:22... Něco si přeju. Hehe. Zítra mě čekají Chinaski. Ani se mi na ně nechce, protože jsem z tý práce totálně hotová. Jen za dnešek jsem vychystala přes 30 balíků (a že některý ty balíky fakt nejsou záležitost 5 minut...). A zítra to asi nebude jiné... Jediný co mě trochu uklidňuje, že už se fakt blížíme do finále a že příští čtvrtek to zhruba ve dvě balím a čau. Tenhle týden potřebuju dořešit posledních pár dárků a pak se asi dokážu hodit do klidu. Snad.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 12. prosince 2016 v 22:54 | Reagovat

Jo, furt mě Tvůj blog baví. Hana Hegerová zpívala písničku Zlá neděle...to bude ono..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama