Týden 1. 2. 3. a 4.

31. ledna 2017 v 20:22 | K. |  Projekt 52
Jsem člověk, co se hrozně snadno pro něco nadchne. Ale u ničeho nevydržím. Jsem nezodpovědný lempl a obvykle to nadšení rychle opadne. Ani nevím proč jsem se pustila do dokumentace mého života denní fotografií a krátkým zápiskem. Asi jsem to viděla u někoho na blogu a chtěla to taky zkusit.

Přátelé, je to neuvěřitelný, ale začínám pátý ročník. Čtyři roky jsem zvládla denně cvakat (mám pokažený akorát 3. rok, kdy jsem ztratila mobil a fotky neměla zálohovaný, tam mi pár dnů chybí) a pokračuji dál.

Jsou slabší dny, kdy se mi nechce vylézt z postele, takže to pak fotím obvykle něco, co mám při ruce. Ale i tak si myslím, že stále převládají fotky něčím osobité. Doufám že 5. opakování se zadaří a že bude bavit i vás.


1. 1. 2017


A máme tu novej rok. Nejsem příznivce předsevzetí a dalších ptákovin,
když chce člověk něco měnit, má začít hned a ne čekat "až", ale i tak jsem si říkala, že za tím hrůzným 2016 udělám tlustou čáru a půjdu dál. Protože jsem doma vyspávala silvestrovské posezení v hospodě a nikam se mi nechtělo,
koukala jsem co bych mohla vyfotit v pokoji.
A i když to takhle vypadá jako stažený obrázek, je to fotografie pohlednice s Dubánkem (k zakoupení na www.pohledy.cz).
Přijde mi celkem výstižná pro ten první den v roce.



2. 1. 2017


Volno přes svátky uteklo úplně neskutečně.
Dokonce jsem si vzala nějakou práci na doma a ani jsem na ni nehrábla.
Nicméně návrat do pracovního procesu nebyl nejlehčí, ještě tak týden bych se klíďo flákala...


3. 1. 2017


Trpím. Chci jaro. Teď hned!


4. 1. 2017


Po strašně dlouhý době jsem se rozhodla svěřit do rukou kadeřnice.
Ze začátku to byl šok, z hodně světlý barvy mi udělala něco, co vypadalo téměř černě.
Trochu se to od té doby vymylo a je z toho hezká hnědá. A já jsem vlastně ve finále ráda, sama bych se k takové velké změně asi neodhodlala, ale jako brunetka si připadám lépe.
A to růžový na fotce je parfém, který jsem milovala na konci ZŠ, ale přestali ho prodávat.
Ježíšek ho sehnal na internetu. A voní stále stejně krásně!


5. 1. 2017


Protože článek píšu zpětně, přiznám se, že pátý leden mám dost v mlze.
Nějak nevím, co se dělo. Asi nic zajímavýho.


6. 1. 2017


Pařbááá!
Tentokrát docela klidná, sice jsem vypila asi milion vín a půl milionu panáků,
ale došla jsem po svých.


7. 1. 2017


Zas jeden pozdní návrat. Smutno mi bylo. Jako teda furt poslední dobou.
A tak jsem se schovala před světem.


8. 1. 2017


Kulturní rok! Snad teda bude.
V neděli jsme se sešly s M. a zašly na Příběhy z bezprostředního nekonečna.
A teda, asi jsme úplně hloupý, ale až na pár záblesků jsme hru nějak nepobraly.
Tak jsme pak zašly aspoň na víno no.


9. 1. 2017


Nemám žádný svoje fotky. Natož pěkný.
Snažila jsem se pesvědčit psa že udělat si nějaký seriózní selfíčko nebude špatný.
Nepochodila jsem.


10. 1. 2017


Původně jsem zamýšlela být doma, učit se a ignorovat svět,
ale napsala V. že má čas, tak jsme zašly na chvilku do hospody. I T. na jedno přiběhla.


11. 1. 2017


Do práce za mnou přijela J. To bylo fajn, protože jsem ji už dlouho neviděla.
Udělaly jsme inventuru placek.


12. 1. 2017


Asi před čtvrt rokem jsem se s kamarádkou domluvila, že se necháme potetovat.
V lednu. A tak jsme udělaly první krok - zašly jsme do studia osobně.
Doma na mě pak padla nějaká krizovka, přišlo mi že mám teplotu a nemohla jsem se vykopat z postele.
Ale nakonec jsem se překecala a udělala velkou čistku šatníku. Vyřadila jsem strašně moc oblečení, který nenosím.
A trošku se mi možná ulevilo. Jakože vnitřně.


13. 1. 2017


Žádná velká párty na plánu nebyla, tak jsem napsala A. a V. jestli neuděláme menší dámskou jízdu.
Zašly jsme do hospody, kde teda v deset zavíraly, tak jsme se přesunuly ještě na chvíli do jinýho podniku.
A musím říct že jsem si to fakt užila, dost jsme se nasmály.


14. 1. 2017


Vždycky mě máma strašila, že v třešňovém kompotu jsou červíci. Ale mně to stejně nějak neodrazuje si ho sem tam dát, tenhle navíc byl domácí a fakt dobrej.
Nic produktivního jsem ale nedělala, jen nějaké to cvičení a učení.


15. 1. 2017


Dřív jsem chodívala do divadel často, v tom roce 2016 to žádná sláva nebyla.
No tak jsem ten novej rok zahájila (kromě Švehlovky) i Národním.
A vyběhly jsme na střechu, škoda že byla celá namrzlá. Výhled byl krásnej.
A Manon Lescaut doporučuju, bylo to hrozně hezky udělaný - ta scéna, kostýmy. A zalíbil se mi Děrgel, šikovnej fešák.


16. 1. 2017


"Ahoj, babi, potřebuju nakreslit kérku."
"Tak uka..."
Nebyla k zastavení. Psala a psala a psala.
A pak jsme dlouho řešily vše možné. A taky jsme si pouštěly ukrajinský písničky a hrozně se u toho pobavily.


17. 1. 2017


Protože jsme s A. měli nějaké trochu větší nedorozumění a komunikace na FB je v tomto případě zbytečná,
navrhla jsem osobní setkání, kdy po sobě budeme moct házet židle, talíře, skleničky a tak.
Proběhlo to v klidu, zašli jsme do pizzerie, najedli se, řekli si co nás na sobě vzájemně sere,
každý si z toho něco odnesl a teď je situace docela v pohodě.
A večer jsem stihla ještě posezení s T.


18. 1. 2017


Když jsem nastoupila do firmy, nějak se na pořádek určitých věcí nedbalo. Třeba dodáky měla T. v jedný velký hromadě, půlka chyběla. Loni mi kladla na srdce, že v tom musíme mít pořádek. Takže jsem už 2 měsíce po částeh třídila, obvolávala dlužníky aby mi poslali to na co zapomněli. A tohle je výsledek. Neříkám, že je to 100%, ale tak 98% je v pořádku.
Jinak další obyčejnej den, měla jsem trošku bolehlav z předchozího dne a v práci mi vyplo úplně topení, takže jsem celá zmrzlá tak akorát dotřídila ty papíry a byla ráda, že jsem ráda.


19. 1. 2017


Celej život se snažím si nechat narůst vlasy aspoň do pasu. Jenže tu kvalitu nemám takovou, abych si to mohla dovolit.
Takže často mi to naroste někam po lopatky a pak stříhám, protože jsou hnusný. Teď se o ně přes rok trochu víc starám a je to znát, i když teď sem to zkrátit o trochu nechala.
No a proto že jsem si usmyslela, že chci fialový ombré, začala jsem teď na sebe plácat tyhle vodičky pro rychlejší růst.
Kupodivu to trochu i funguje.
Jinak se nedělo nic moc zajímavýho, nebylo mi moc dobře, takže jsem ten den tak jako spíš protrpěla.


20. 1. 2017


V práci jsem teď měla hodně volno v tom, že T. bývá část dne mimo firmu a tak si dělám dle sebe.
Obvykle toho stihnu o dost víc než když tam někdo je, byť spolu zas tak do kontaktu nepřijdeme.
Divný. Takže jsem dělala nějaký uzávěrky, připravovala zboží do prodejny a tak.
Večer nás čekal Silvestr č. 2. Byla to akce s naší partou, protože na pravýho Silvestra jsme spolu nebyli.


21. 1. 2017


Líná sobota. Po nějaké době jsem si ji snad i zasloužila.
Kromě krátkého venčení jsem nevylezla z postele, koukala na Sběratelé kostí, Přátelé a věnovala se blogu,
letos takhle intenzivně asi popré, dřív nějak nebyl čas.


22. 1. 2017


Doma pohoda, klídek.
Předloni jsem si psala do "předsevzetí" že musím začít pálit ty zásoby svíček, co mám na okně.
No a tak pálím a pálím a stává se z toho závislost, protože jakmile je na místě kde svícny jsou tma, jsem nervózní.
A večer na chvíli s V. na pivo.


23. 1. 2017


Rozsvítilo se maličké světýlko v tom mém šedém životě.
N. se vrátil. Sice jsme se neviděli, ale i tak se to konečně v tý práci trošku oživí.
Doma jsem pak padla do postele a začala přemýšlet o budoucnosti. Co dál, kam se vrtnout.
Pak se mi do mysli vkradl jeden nápad. Už teda asi po 10. A tak snad je čas začít s realizací.


24. 1. 2017


Vyčerpání. Totální. Jediné, na co jsem se zmohla bylo napsat do práce, že nedorazím.
Pes mi vlezl do postele a během chvilky jsem byla tuhá.
Odpoledne jsem pak na střídačku spala, střídavě objednávala materiál a k večeru jsem se zmohla na výrobu náušnic.
Je tam prd vidět, ale to je jedno. :D


25. 1. 2017


Měla jsem vždycky ráda naši poštu, nikdy nebyl problém, ale po Novém roce se jim to tam nějak sere
a já neustále řeším nějaký nedoručení balíků.
Tady u toho mně naštvali několikrát, ale nakonec jsem podnikla všechny kroky k tomu, aby mi ho přivezli.
"Vy jste aspoň rozumná a nestěžujete si!" Jojo, kdyby pošťák viděl, co jsem psala do jejich online hodnocení...
No a po měsíci setkání s N. Hned jsme ho oslavili nějakým oříškovým likérem.
Během dvou pauz jsme vypili skoro celou flašku. :D


26. 1. 2017


Aspoň na chvíli sluníčko. A co dál... Joo, kdo ví.


27. 1. 2017


V pátek jsme se po práci sešly s A. Udělala jsem rezervaci v jedné pizzerii.
Byl to fakt super večer, hodně jsme probraly a vypadá to, že se skutečně zrodilo nové přátelství.
Což je prostě nejvíc absurdní a bizarní a divný a já nevím co všechno, ale jsem ráda.


28. 1. 2017


A po večeři pokračujeme? No jasně, vytancovat ty kalorie!
Objevily jsme dobrou diskotéku, pily víno, panákovaly mandarinkovou finlandii a byla to zkrátka pařbááá.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karol Dee Karol Dee | Web | 31. ledna 2017 v 20:46 | Reagovat

Pátý ročník??? To opravdu neuvěřitelné je, wow. A to ani nefotíš kraviny, snímky mají nápad, atmosféru. Jen tak dál :)

2 K. K. | E-mail | Web | 31. ledna 2017 v 20:49 | Reagovat

[1]: Díky moc :) Snažím se. Minule jsem hledala nějakou fotku, co jsem chtěla ukázat N. a jen: "Páááni, ty máš plnej mobil fotek!" :D Cvakám jak ďas. :)

3 padesatka padesatka | E-mail | Web | 1. února 2017 v 16:54 | Reagovat

Taky obdivuju Tvou vytrvalost...asi bych každý den takle nedala. Mám pocit, že jsou všechny stejný..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama