Týden 21., 22., 23. a 24.

18. června 2017 v 20:57 | K. |  Projekt 52
Tak tu máme další díl. Tentokrát jsem se snažila, aby fotky byly pestrý a jsem celkem spokojená. Vlastně i ty dny nebyly špatný, mám to teď dost nabitý a moc nestíhám, snažím se navštěvovat akce, dělat si radost. Tak doufám že mi to dlouho vydrží.

21. 5. 2017


Pařbáá. Já teda moc nepařila, protože mi bylo mizerně. Den předtím teplota, kterou jsem jakžtakž zvládla zahnat,
špatný počasí kvůli kterýmu jsme se nemohli jako slušní lidi opít na Náplavce, takže jsem do klubu přišla střízlivá,
strašnej stesk po Er. No, je pravda že 25. narozeniny jsem si představovala trochu jinak, ale co nadělám. Je to jenom jeden blbej den v roce, stejně jako 364 dalších, že. Ale ten saxofonista byl úžasnej.



22. 5. 2017


Protože jsem se v tom záchvatu lítosti nebyla schopná ovládnout a psala Er., nějak se mi do práce nechtělo.
Usnula jsem navíc hrozně pozdě, protože jsem se skoro celou noc dusila a tak jsem se omluvila a zůstala doma.
Tam jsem se ale dost nudila. To je klasika, neumím si volno užít, kor když je brácha doma.
A tak jsem napsala T. jestli nezajdeme na chvíli do hospody. A zašly jsme. :)


23. 5. 2017


Drahý Er. mě v úterý tak neskutečně sral, že jsem na něj už musela začít řvát ať jde někam.
To je samý dobij kredit, přines pivo, půjč mi peníze, pojď si zamrdat... A mě už to dost přestalo bavit,
tak ať si trhne nohou.
A na fotce je dudlíkový "náramek". Dostala jsem ho od A. pro štěstí k narozkám a hrozně se mi líbí.


24. 5. 2017


Další obyčejný den. Práce, Er. a jeho blbý kecy. Fakt mi od úterý do čtvrtku lezl hrozně na nervy,
asi to na mě bylo i vidět, protože se mě ptal: "Bys mi nejraději dala do držky, co?"


25. 5. 2017


Když jsem si s tím blbounem loni začala, hned na prvním rande mi dal kytku. To bylo hezký, nikdy jsem neměla chlapa co by mi nosil kytky. Ne že bych teda na tom nějak lpěla, ale nebudu lhát, potěšilo mě to. Říkala jsem si, že když jsem měla ty narozky, mohl by aspoň oškubat něco na zahradě... Nakonec utrhl kousek tady tohohle. :D Tak aspoň něco.


26. 5. 2017


Den kdy jsem si splnila sen. Nesčetěkrát jsem si představovala jak za mnou přijde do skladu, posadí si mě na stůl kde připravuju balíky a rozdáme si to... A musím říct, že moje představy byly velice kvalitně naplněny, ten pocit, že nás může vedení nachytat a to všechno bylo naprosto úžasný.
Odpoledne dorazilo i tintítko, tak jsem se snažila s ním začít taky trochu bavit, když už je člen chráněný dílny.
A odpoledne hurá s Fí. na pivní festival, kde nás málem zavřeli a pak na Letnou s vínečkem na lavičku.


27. 5. 2017


První den mého milovaného festivalu Mezi ploty! Těšila jsem se, hrozně moc, protože to tam mám strašně ráda.
Nejdřív jsme si s A. prošly stánky, nakoupily nějaké nezbytnosti a pak se povalovaly ve stínu,
popíjely ovocný nealkoholický pivko a užívaly si volno. Následoval koncert Tomáše Kluse, který jsme si hrozně užily.
Mezitím přišel i Fí. takže naše sestava byla komplet.
Tomáše jsme potkali, takže mě čekala objímačka. Vypadal, že je rád že se po letech vidíme. Až mě skoro dojal.
Chtěli jsme jít na Mullera, ale na stagy smíchu byl zrovna Miloš Knor a toho jsem si nemohla nechat ujít.
Den jsme zakončili dvěma pivkama v hospodě a pak hurá domů.


28. 5. 2017


Původně jsem chtěla na MP jít jen v sobotu, ale protože jsem měla ze soutěže permici na oba dny, říkala jsem si, že by byla škoda to nevyužít. A tak jsme už v poledne stály u pódia na No Name.
Pak mě čekalo boží překvapení - můj nejoblíbenější stand up komik Karel Hynek měl kromě plánovaného večerního představení i jedno odpolední. Šly jsme se s ním i vyfotit, byl hrozně milej, já se klepala a styděla jak puberťačka. :D
Prošly jsme si celý areál, pokoupily další nezbytnosti, zašly na PSH a pak na Na stojáka. Tam si nás Karel všiml a hned nám mával. Je to prostě borec! Cestou na autobus jsme stihly i Xindlovu Popelku a pak hurá na na další rychlý pivko do hospody!


29. 5. 2017


Do práce jsem přišla celá spálená. MP mi daly pěkně zabrat, mám pěknou řachu.
Kluci si ze mě dělali samozřejmě legraci.


30. 5. 2017


Do práce přišla kolegyně, tak jsem byla ráda. Daly jsem si pivko a byla sranda.
Dozvěděla jsem se, že Er. odjíždí už ve čtvrtek...
Pak jsme se ošklivě pohádali, prakticky beze slov, ale skončilo to tím že rozflákal hrnek o barák a já na něj ječela...
A tak jsem večer vytáhla A. na chvilku do hospody. Šly jsme do mý oblíbený, abychom si ještě mohly užít poslední cigaretku.
Ani se nám nechtělo domů, ještě jsme asi hodinu seděly venku na lavičce a povídaly si.


31. 5. 2017


"Proč jsi mi psala ty ošklivý věci?" Aneb reakce Er. na všechny moje pocity popsaný ve dvou smskách...
Je to pravda. Je to lhář, co mě akorát využívá a ubližuje mi. Chtěl mě líbat, odtrhla jsem se.
A pak jsem se ani rozloučit nešla, byť to pro mě nebylo jednoduchý.
A po práci s A. zařizovat, pak na oběd... Tour po zastavárnách a vychlazený pivko na Náplavce.
Fajn den, i když trochu náročnej.


1. 6. 2017


I když se snažím od toho telete odpoutat, stejně jsem doufala že ho ráno ještě uvidím.
Už byl fuč. Zaplavil mě hrozně divnej pocit. Co když se nevrátí?
A tak jsem si řekla, že za dobu jeho nepřítomnosti musím v práci dodělat úplně všechno.
To je teda úkol prakticky nemožný, ale výzva přijata! (Jestli bude v tahu zase 8 měsíců, tak to není zas tak nereálný...)


2. 6. 2017


Do práce mi navezli 2 vratky. To je prostě klasika. Chcete uklízet, dělat inventury, tak vám k tomu hezky pěkně přihoděj.
Vrhla jsem se teda do úklidu skladu, aby se v něm dalo alespoň pohybovat.
Je v plánu velký stěhování, takže tam na ten pořádek moc nedbám.
Večer ani nevím co jsem dělala, pravděpodobně jsem byla doma. I když mám ráda lidi, akce a tak, občas potřebuju zalézt do pokoje a neexistovat.


3. 6. 2017


Dopoledne jsem experimentovala v kuchyni, udělala jsem si výborný zapečený brambory s mrkví a marinovaným tofu.
Pak jsem jela za A. na barák, kde jsem asi po 12 letech oblíkla plavky a vlezla do vířivky.
Byla to pohodička, popíjely jsme víno, poslouchaly Kluse a užívaly si volno.
Večer jsme šly do místní hospody, kde jsem si oblíbila černýho kocoura. Pak mě tam oňochňal nějakej krásnej pes a hostinský nás dokonce vzal na malý čuníky.
Padla i nějaká ta kokoska (kokosová finlandia, tu mě naučil Er.), takže cestou domů jsme nemohly odolat dětskýmu hřišti... Tam jsme řádily jak malý smradi.


4. 6. 2017


Moc jsem toho nenaspala, domů jsme přišly pozdě, ještě do sebe ládovaly salát a koukaly na kousek Racka.
Ráno mě vzbudila buřina a taky A., která chrápala jako dřevorubec. :D
Odpoledne jsme vyrazily na Velkou Ameriku. Byla dokonce otevřená, takže jsme se prošly i do zakázaných míst.
Ale jen kousek, až k vodě jsme nedošly. No a když jsme pak byly úplně daleko od auta tak začalo děsně chcát. Klasika.
Na baráku jsme se nacpaly polívkou a koukaly na telku. Domů jsme jely vláčkem, to bylo fajn, už jsem hodně dlouho nebyla ve vlaku.


5. 6. 2017


V práci byla hrozná nuda. Chybí mi ty jeho blbý kecy a ani já nemám komu nadávat.
Na chvíli se stavil H., ten na mě vždycky vybalí nějaký info ohledně mistra který mě akorát naserou, takže bych je nejraději nevěděla... Přivezl tašku plyšáků, prý si můžu taky vzít. Tak jsem si vybrala tohohle pejska. :)


6. 6. 2017


Kolegyně mi při poslední návštěvě přivezla antistresový omalovánky. Říkala jsem si, že se taky musím začít věnovat sama sobě. A tak jsem po práci zalehla do postele, pustili jsme si Doktůrky a vybarvovala.


7. 6. 2017


Od mala miluju kameny. Z pískoviště jsem jich tahala tuny. Později jsem sbírala leštěný minerály,
později jsem přešla na přírodní. Nevěnuju se sbírání nějak systematicky, sem tam si koupím nějakej pěknej co se mi líbí.
Tentokrát jsem si vyhlídla dioptas, docela drahej kamínek. Jeden prodejce na Aukru ho zrovna měl.
Vůbec nevím proč, ale zaujal mě u něj ještě tenhle obr. A teď jsem moc ráda že jsem si ho koupila, protože z něj jde neskutečná energie.
No a odpoledne jsem vyrazila po sto letech k babičce na oběd.


8. 6. 2017


Takovej obyčejnej čtvrtek, docela jsem se těšila domů, do postele.
Ale brácha byl doma, takže z plánů sešlo.
Na fotce knížka, kterou se mi povedlo dočíst. Docela zajímavé počtení.


9. 6. 2017


Jestli mi někdo dokáže zvednout náladu, tak je to Tomáš. V rámci akce Praha žije hudbou vystupoval hned na dvou místech, a to jsem si nemohla nechat ujít. Národní třída byla super, dokonce jsem po letech mluvila i s Jirkou.
Následoval přesun do Dejvic, kde jsme se potkali i se samotným Tomem. Vysloužila jsem si objetí, který mě nabilo pozitivní energií na hodně dlouho. Koncert jsme absolvovali nezvykle v sedě, ale byl ještě o píď lepší než ten odpolední.
Chvíli jsme popíjeli na lavičce a pak jsme si zašli pro něco k jídlu. Když začalo poprchávat, vydali jsme se do Stromovky.
Cestou jsme ještě stihli navštívit kostel, to bylo hezký.


10. 6. 2017


V sobotu, mám pocit, jsem byla jen doma.
Odpoledne jsem se prošla se psem a narazily jsme na trojnásobnou dávku štěstí.


11. 6. 2017


A aby toho Klusání nebylo málo, v neděli jsme se vypravily ještě na Letnou, kde probíhalo Kašpárkohraní.
Bylo to moc fajn, i když mi lezly na nervy ty děti, kterých tam bylo až až.
Po koncertě jsme zašly na pivo a na véču.


12. 6. 2017


Kristýnce trvalo hrozně dlouho než si ke mě našla cestu. Ale teď ji mám taky často za zadkem.
Často si chodí pro podrbání a to je pak takhle roztomilá. :)


13. 6. 2017


Tak jsme si s L. udělali pracovní mejdan. Nějak nevím co s ním, po Er. odjezdu se mi začal dost dvořit
a já najednu stranu jsem samozřejmě polichocena, na tu druhou mě to sere.
Ale nemyslím si, že by to někam vedlo, hodně jsem o nás přemýšlela a pochybuju že by to byl dobrý nápad.
No a večer jsem jela za V. a zašly jsme do hospůdky. Na chvíli dokonce přišla i T., která je momentálně zasypaná knihami a skoro ji nevídáme.


14. 6. 2017


Jsem si po nějaký době hodila home office. L. si myslel že mám kocovinu, ale nebylo to kvůli chlastu.
Chvílema jsem spala, ale i tak jsem udělala docela dost práce na eshopu.
Jen ta fotka nedopadla nejlíp, dokonce koukám že mám nějakej zaprasenej paraper (je to místo kam si odkládám ráno kafe).


15. 6. 2017


V práci jsem tiskla trika na nějaký tábor. Měla jsem toho plný zuby, protože mi bylo snad ještě hůř než v tu středu.
Navíc když běháte sem tam u toho rozpálenýho lisu, tak to není v tomhle vedru žádný med.
A ani jsem toho moc nestihla, tak jsem z toho byla taková otrávená.
L. mě pozval na pivo. Souhlasila jsem. Ale mezitím se mi ozvala A. a musely jsme něco řešit. Takže jsem jela za ní.
Domů jsem přijela až skoro v 1 a dost dlouho jsme s bráchou kecali, takže ráno jsem měla docela problém vstát.


16. 6. 2017


Skončím v pekle. Nejenom, že si hraju s L. jen proto abych nasrala Er.,
ale já mu ještě kecám. Když on mi něčím začíná lézt na nervy, je takovej urputnej a chová se ke mně jako kdybychom spolu snad chodili. Takže po příchodu domů jsem lehla a usnula, ani jsem mu nezavolala že se omlouvám že to večer fakt nedávám.
No a pak mě nasrala máma, takže jsem den zakončila po dlouhý době opravdu parádním záchvatem pláče, kdy jsem se málem udusila a poblila.


17. 6. 2017


I když jsem původně myslela, že v sobotu budu nakonec doma, přemluvila jsem se a jela za Fí. do Riegráčů.
Bylo hezky, i když foukalo. Před půlnocí se přidala i A. No, domů jsem dorazila až v 7 ráno... Po sto letech.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 19. června 2017 v 3:25 | Reagovat

Kdy jsi naposledy spala s šéfem? Přidal ti?

2 K. K. | E-mail | Web | 19. června 2017 v 7:10 | Reagovat

[1]: Já mám šéfovou. A ta není úplně můj typ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama