Týden 29., 30., 31. a 32.

21. srpna 2017 v 15:06 | K. |  Projekt 52
Ne, nevyprdla jsem se na svůj dlouholetý zvyk. Jen nestíhám. A když už bych trochu toho času našla, nejsem připojená k internetu. Vymyslet chytrej úvod je v tuhle chvíli asi stejně těžký, jako vzpomenout si na události, které jsou měsíc staré. Tak uvidíme, co z toho vzejde...


16. 7. 2017


I přesto, že jsem z Náplavky nepřišla zas tak extra pozdě,
pes se vzbudil a začal štěkat. To vzbudilo naše a ti na mě byli hrozně nasraný.
Takže jsem ani moc neopouštěla pokoj a raději se věnovala blogu. Hehe.
A na fotce makronky, nebo jak se to jmenuje. Docela dobrý byly.



17. 7. 2017


Nový týden začal jaksi nudně. Ne, fakt si nevybavím nic veselýho.
Er. mě přiváděl do tiché deprese, že se mnou odmítá - jak teď říkám - seriózně souložit.
Doma jsem jen lehla a spala.
A na fotce nedávný "pracovní" úspěch - takový výstavní čtyřlístky jsem našla při procházce se psem.


18. 7. 2017


Po práci jsem se po opravdu hodně dlouhé době setkala s A.
Poseděly jsme v tradiční čínské restauraci a probraly co se dalo.
Od stravování až po ty naše chlapy. A bylo to moc fajn.


19. 7. 2017


Dopoledne jsem se vrhla na výrobu dárků - jeden pro mámu a druhý pro kamarádku.
S tou jsme zašly na jednu takovou klasickou "párty" na Náplavce.
Bylo to fajn, pokecaly jsme a lehce se připily. Což o to, já mám výdrž, ale kamarádka sotva dolezla domů. :)


20. 7. 2017


Hm, a protože ten článek fakt píšu až dneska, tak absolutně netuším, co se třeba tenhle den dělo.
To značí že nic zajímavýho. Ani ta fotka není žádnej zázrak - zdokumentovávala jsem díru,
kterou Er. proboural v mém bývalém skladu.


21. 7. 2017


A další okno. Ale fotka se povedla, miluju šnečky. :)


22. 7. 2017


Naši odjeli na chatu. S Fí. jsme večer šli do našich oblíbených Riegráčů.
Po půlnoci následoval přesun na Mírák, kde v parku seděla hrozně divná ožralá Ukrajinka.
Každou chvíli vstala a začala objímat stromy. Pak za ni přišel nějakej typan a ona mu nadávala do čůráků.
Nadávala mu asi hodinu a půl... Byť už tam dávno nebyl. Doufám že takhle neskončím.


23. 7. 2017


I když jsem přišla domů docela brzo a ani ne nějak ožralá (jako ta Urkajinka :D),
tak jsem byla v neděli dost nepoužitelná. Jakože líná. Brácha mě navíc vzbudil, protože přece neprospí celý den.
Pouštěli jsme si, mám pocit, Harryho Pottera a on pak jel za přítelkyní.
A mně přišla navštívit V. s D. Ten byl chudák unavený, ale my s V. si pustily telku, popíjely vodku s džusem a bylo nám fajn.


24. 7. 2017


Po V. odchodu jsem byla ještě chvíli vzhůru. Kolem druhý ráno mi ta vodka nějak zamotala hlavu.
Ráno mi bylo fakt divně. Připadala jsem si jak kdybych těch vodek vypila aspoň pět.
A tak jsem se v práci omluvila a rozhodla se svůj marný opilecký život prospat.


25. 7. 2017


Úterý bylo v pohodě, T. balila na dovolenou, takže jsem v práci měla volný pole působnosti.
Jediný problém byl ztracený hrneček. Je to jeden z mých nejmilejších a nikde nebyl.
Tchyně ho někam zašila. Myslela jsem si, že ho rozbila, protože T. se dušovala že v myčce nebyl.
(O den později jsem ho tam samozřejmě našla...)
Po práci jsem jela za prababi.
No a večer za mnou na návštěvu přišla "moje" T. Chtěla jít brzo domů, abych ráno vstala, ale já ji ani nechtěla pustit.
Po strašně dlouhý době jsme se sešly takhle hezky samy a mohly probrat co chceme. Takže jsem šla spát asi ve 3.


26. 7. 2017


3 dny "svobody"! Jupí! Měla jsem na starost psa. Ona je zlatá, ale na procházky s ní moc ráda nechodím,
protože děsně tahá. Pamatuju si, jak jsem ji brala loni. Chtěla jsem vylézt kopec na vyhlídku, ale nemohla jsem trefit cestu. A celou dobu myslela na to, jestli se s Er. ještě někdy uvidíme (byly to asi 3 týdny po tom, co odjel)
a jak by bylo hezký, kdybychom se takhle mohli procházet spolu.
Tentokrát se nám vylézt na vyhlídku povedlo, pravda, bez Er., protože ten odešel z práce už brzo.


27. 7. 2017


Jeden z mých snů je jet na kameny. Hledat, kutat... Er. se rozhodl mi ten sen splnit,
takže jsme rozryli celou zahradu a užili si fakt úžasný chvilky.
A večer jsem se pustila do bramboráků, který jsem mu slíbila (a který umím fakt dobrý).


28. 7. 2017


Hned když ráno mistr přišel, že chce novej byt, bylo mi jasný, že nastala mela.
Pak jsem byla chvíli moc šťastná. To když jsem se dozvěděla, že přijedou Sunrise Avenue. Díky!
Večer mě čekalo hořký zklamání, doma byl bordel jak v tanku, a to i přesto, že brácha slíbil, že mi pomůže.
Vypadalo to že z plánovaného piva nakonec sejde... Ale nesešlo a s Fí. jsme kolem desátý už mířili do Riegráčů.


29. 7. 2017


Párty hard. Musela jsem využít, že jsou naši ještě pryč. Když chodím domů pozdě a oni spí, tak mi pak nadávají.
Potom, co nám v Riegráčích byla už zima jsme se přesunuli na Mírák. Tentokrát tam nebyla ožralá Ukrajinka.
Ale my si pouštěli různý cizojazyčný písničky. Od ruskejch, přes maďarský až po švédský a holandský.
Pak jsme se šli najíst a udělali přepadovku u V. v práci. Fí. odešel dřív jak já, já se vypotácela až kolem šestý.
A byla na nebo taková krásná ranní duha.
Cesta byla zajímavá, nejela mi tramvaj, tak jsem musela imrpvizovat. Lidi chodili do práce a já s lehkou hladinkou domů.
Tam jsem si otevřela Plzeň, sedla si na balkon a pustila Linkiny. Když na prasáka, tak ať to za to stojí ne.
Nicméně přiznávám že den jsem víceméně prospala. Akorát Er. mi furt volal a něco chtěl a já si byla stoprocentně jistá, že mela probíhá.


30. 7. 2017


Celý den jsem pilně pracovala. Snažila jsem se nafotit ty svoje výtvory.
No fotograf ze mě asi fakt nebude. Když mě to začalo už srát, šla jsem si dát sprchu a jela za kamarády na Náplavku.
Tam hořelo nebe. A byla to nádhera. Pak jsme příšerně zmokli. Volal mi Er., že se chce sejít. Že je s kamarády a můžeme "mejdany" spojit. Poslala jsem ho do háje.
Když pršet přestalo, zašli jsme ještě na (A)VOID. Na Lobkowicze, jak jinak. (Jo, ještě pár takových Lobkowiczů a budu mít zas metrák :D)


31. 7. 2017


Nedorazil. Co se asi zase děje. Po práci jsem jela za prababi.
Slíbila jsem ji pomoct s pár věcmi. No a když jsem u ni byla, volal, že je doma sám a že by mě rád viděl.
Odmítla jsem.


1. 8. 2017


Tak jo, nepoučitelná, blbá.
Po práci jsem za ním jela. Koupila jsem si litr a půl velký Lambrusco na kuráž.
To do nás zaučelo velmi rychle, takže následovala cesta na benzinku. Čeká nás dlouhá noc.
Plná slov a emocí. Jsme marný komunikátoři, když chci mluvit já - nemá zájem on. A naopak.
A když už se sladíme a mluvíme oba, obvykle to doprovází potoky slz.
Bylo nám jasný, že do práce se zítra nejde. Začala jsem si tam připadat jako doma.
Napustili jsme vanu, umyli se a pak se přesunuli do postele.


2. 8. 2017


Strašně mi chybělo se s ním jen tak válet v posteli a nic neřešit.
Ráno jsem rezervovala lístky na Sunrise a pak už naší postelový józe nic nebránilo.
Ani se mi od něj nechtělo, ale musela jsem. Byla jsem zvaná na oběd k babičce.
A na fotce materiál, který dorazil a z kterýho mám fakt radost.


3. 8. 2017


Co bude dál je ve hvězdách. Bude to asi mazec, uvidíme, jestli to vydržíme (a nezabijeme se).
Po práci jsem zašla s G. na Náplavku. Kam jinam, že. :D


4. 8. 2017


V pátek mu bylo šíleně blbě. Já se těšila na procházku, ale když jsem viděla v jakým je stavu,
odpískala jsem to a jela ho doprovodit. Baví mě sedět na balkoně a koukat do dáli, má moc fajn výhled.
Celkově to nebyl zlý večer, jsou dny kdy je mi s ním fakt skvěle.


5. 8. 2017


Ráno jsem vstala celkem brzo. Šla jsem na nákup. A hlavně pro lístky na moje lásky.
Furt nějak nemůžu uvěřit že je po takový době zase uvidím na živo. A už se moc těším.
Pak jsem celej den fantazírovala ve společnosti bratra jak doma oznámit, že jedu za Er.
Byla to sranda, ale zároveň jsem z toho měla už nějakou žaludeční neurózu.
Ze stresu jsem nakonec plácla že jedu za eletrikářem, což mi samozřejmě nevěřili...
Ale večer byl moc fajn. Sedět na balkoně, popíjet a tiše si povídat.


6. 8. 2017


Taková divná noc. Ale nakonec jsme spali asi do 12.
Zašli jsme na nákup. A odpoledne na procházku do lesa.
Bylo fajn jen tak jít a poslouchat řev ptáků.
Pak jsme zašli na pivko, povídali si.
Bylo toho na mě nějak moc a nechtěla jsem být v tý napjatý atmosféře doma, tak jsem jela domů brzo a šla ještě na dvě rychlý s T.


7. 8. 2017


Byla jsem v to pondělí nějaká taková bez nálady. Původně jsme měli jít s Er. do Hvězdy, ale byl nějakej chcíplej z práce, tak jsme se domluvili, že půjdeme jindy. Cestou z práce jsem potkala T., říkala že by na jedno večer možná i zašla.
Doma jsem lehla do postele a pak se mi hrozně nikam nechtělo. Ale nakonec jsme se ještě s V. domluvily,
že do hospody zajdeme. A bylo to fajn, taková dámská jízda po dlouhý době.


8. 8. 2017


V práci jsem se pustila do inventury dřeva a mega úklidu kanclu.
Bylo to celkem náročný, ale výsledek stál za to. Řekla bych, že to i T. ocenila, protože se u mě objevila s vejplatou (tenhle měsíc mi snad poprvý sama od sebe a včas zaplatila - a NARÁZ) a ještě mi šoupla litr navíc, že prý příspěvek na materiál.
Dojalo mě to skoro až. I když to nemění nic na tom, že za to co tam dělám bych, myslím si, měla brát mnohem víc.
Pak se tam objevil její bratránek. Je to fešnej policajt, už jsme se pákrát viděli. A tak jako napůl si vždycky tykáme.
Tak teď jsme si potykali ofiko.
Večer jsem se měla sejít s panem Zlóbnym, ale jaksi na náš sraz zapomněl a odjel si do Berouna.
Je to marný. On prostě nepřemýšlí, neuvažuje. Prej se mu restartoval mobil a nemá hodiny. Jasný.
No nasral mě moc. A ještě jsem se zachovala jako svině, ale napsala jsem A. jestli by teda nešla ven.
Jako sobec. Vzala mě do Žlutých lázní do kina. Bylo to fajn, docela mi to pomohlo.


9. 8. 2017


Ne zrovna dobrej den. Ráno jsem se vzbudila a bylo mi na umření. Nejdřív strach, že odjel domů nebo se mu něco stalo. Do toho nějaká divná "nemoc". Udělala se mi rýha na jazyku, pálil mě kolem dokola, měla jsem nateklý chuťový pohárky.
Krom toho bolest v krku, kašel a navíc jsem to dostala a měla jsem příšerný bolesti. A ještě k tomu jako bonus nějaký střevní potíže. (Jsem CHUDÁK!!!)
Do práce jsem nešla. Neměla jsem sílu.
Takže jsem celej den pospávala a povalovala se po posteli. Pak jsem se teda sebrala a jela za babičkou na oběd.
Šla na výslech celkem bez kliček, zeptala se mě jakto že s Er. zase "kámošíme". Abych ji trochu uklidnila,
začala jsem básnit o to T. bratranci a že jsme si potykali... A že jsem vlastně teď na lovu a čekám kdo pro mě bude nejlepší. Nevím jestli ji to uklidnilo, vypadalo to že i jo.
A na fotce poklad, kterej jsme vyhrabali před pár dny. Hehe.


10. 8. 2017


Asi jeden z nejlepších letošních dní. V práci mi teda bylo úděsně. Měla jsem slabý žlučníkový záchvat a myslela jsem si, že jsou to spíš vředy, takže jsem na něj vesele kávičkovala a kouřila... (A večer chlastala :D)
Naštěstí dorazila kolegyně a pomohla mi s prací ve skladu.
Odpoledne jsem se měla sejít s Er. Po předchozí zkušenosti jsem mu raději ještě v půl 4 volala jestli to platí.
A to tele stejně zaspalo, takže místo toho abychom se sešli u práce, musela jsem za ním do centra.
Nakonec se ukázalo, že to tak asi mělo být. Nejprve jsem byla nasraná, štěkala jsem po něm. Ale pak jsem se hodila do klidu, vzala ho na Lobkowicze na Náplavku. Vlastně tam jsme měli loni první rande.
Hrála zrovna kapela Schodiště. Nejdřív se tvářil podivně, ale nakonec se mu to hrozně líbilo. A mně taky.
Užívala jsem si to naprosto maximálně. Skvělý pivo, cigárka, vtipné texty, talentovaný hudebníci, úžasná atmosféra.
A za ruku jsem se držela s tím, kterýho mám furt ještě ráda. Kéž by to tentokrát vyšlo.
Furt mi děkoval, jak jsem ho vytáhla z díry. Snažím se. Kolegyně se mnou o tom mluvila a říkala, že si myslí, že mám reálnou šanci ho "napravit". Tak uvidíme. Pak jsme seděli s Lambruscem u vody a když začalo poprchávat přesunuli jsme se do výklenku. Moct tak zastavit čas aby tenhle večer jen tak neskončil...


11. 8. 2017


Žlučník ne a ne přestat zlobit a tak jsem ráno napsala do práce, že se omlouvám, ale nedorazím.
Bylo mi fakt divně a jak bylo v přátelích "abychom to nerozzlobili".
Byla příšerná bouřka, lilo, bouchalo to. Jeden hrom byl opravdu hodně blízko. I přesto jsem hodně spala.
Odpoledne jsem se snažila pracovat. Protože ty nervy mám hlavně kvůli tomu jak nestíhám dělat tak jak bych si představovala. A ani teď to nebyla žádná sláva, jdou mi blbě vyřezávat ty samolepky do lůžka. :(


12. 8. 2017


Další bizarní den. Vypravila jsem se za mistrem, že si uděláme hezkej víkend.
U Tele Tele. Romantika. :D Byl u něj takovej divnej kámoš...
Tak jsem ho vyhodila. Chudák, spal kvůli mě 2 dny na ulici. Ale já tam prostě s takovejma kokotama být odmítám.
A o tom, že jsem měla pravdu, se přesvědčil i samotný Er., jen o 2 dny později, hehe...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama