Pierre Franckh - 77 pravidel pro úspěšná přání (I.)

24. února 2018 v 16:17 | K. |  Zvesela
Nedávno jste si zde na blogu mohli přečíst zkrácený výcus knížky Jak si správně přát, kde pro nás Pierre sepsal 7 vcelku jednoduchých pravidel jak úspěšně vysílat svá přání do vesmíru a tím si výrazně zlepšit žití. Na svém kontě má knížek mnohem více. Rozhodla jsem se tentokrát pro rozbor titulu "77 pravidel pro úspěšná přání", ve společností mých autorských fotografií.

Doufám a věřím, že nejenom já si v tom najdu to svoje. Rozbor bude rozdělen celkem na 7 částí, vycházet budou, jak se mi zamane. :)

Tak tedy, jdeme na to!





Novým způsobem myšlení a jednání si můžeme v mozku aktivovat nové nervové buňky. Poznatky z výzkumu ukazují, že mozek lze měnit, a to podle toho, jakou činnost vykonáváme a jakými myšlenkami se zabýváme. Byly prováděny pokusy, kdy testovaná osoba vykonávala pro ni neznámou činnost. Ta část mozku která při pokusu byla aktivní, se zvětšila. A naopak, ty části, které v době testování byly zanedbávány, se zmenšily. Mozek je schopný vytvářet nové neuronové spoje.

Každý okamžikem si můžeme vytvořit novou realitu. Náš mozek na tyto myšlenky reaguje. Pokud změníme svůj způsob myšlení, můžeme v budoucnosti prožívat úplně jiné zkušenosti. Ale chce to čas. Neurologové z Institutu Maxe Plancka zjistili, že nervové buňky potřebuji až 24 hodin k tomu, aby se přes nově vytvořená kontaktní místa začaly přenášet informace. První spoje vznikají už po 8 hodinách a díky cílenému opakování dojde k trvalému uložení informací.

Svůj život můžeme kdykoli změnit!

Úkol: Zařaď do svého života novou zvyklost. Jednu si dnes najdi.



Vůle je důležitá, protože nám pomáhá věci realizovat. Ve vůli je skryta síla, energie a schopnost zaměřit se na cíl. Když se začneme soustředit na konkrétní cíl, staneme se aktivními a díky tomu se naše přání splní. Při rozhodnutí energii přímo zacílíme. V tu chvíli začne náš mozek vylučovat dopamin, který je znám jako hormon štěstí. A ten ovlivňuje naši psychiku. Motivuje nás a určuje naše touhy a požadavky.

Když si stanovíme určitý cíl, získáme dávku motivace. Tím, jak se těšíme na výsledek, se pozitivně vylaďujeme. Máme-li jasné cíle, lehce překonáme překážky. Než tedy vkročíte ke svému cíli, učiňte jasné rozhodnutí. "Kde je vůle, tam je i cesta."

Úkol: Popiš své cíle co možná nejpřesněji.



Zarytí realisté tvrdí, že věří pouze tomu, co vidí. Realita je ale mnohem rozmanitější než to, co vnímáme. Naše smyslové orgány zvládají vnímat pouze 8% z celého světelného spektra, tj. 92% reality je nám skryto. Co se děje s těmi 8%? Zahlcují náš mozek, který není schopný vše zpracovávat, jelikož na to nemá kapacitu. Většinu toho, co známe, nevědomě a přirozeně "odstíníme", abychom měli dostatek času pro to, co je pro nás důležité. Nevědomě zachytíme 11 000 vjemů za sekundu a uložíme je v mozku, aniž bychom o tom věděli, ale vědomě registrujeme jen 9-10 vjemů.

Pokud se zaměříme na to, co si přejeme, dosteneme se do centra naší pozornosti. A zaměříme-li svou pozornost na nové věci, začneme je brzy vnímat jinak. Stanou se naší novou pravdou.

Úkol: Cvič si, jak nakouknout za hranice dosavadního poznání a sbírat nové zkušenosti.



Nejrychleji dosáhneme úspěchu s malými přáními. Díky tomu, že tyhle maličkosti pro nás příliš neznamenají, nedáváme tolik prostoru pochybnostem a strachu. Víc v jejich splnění důvěřujeme. A důvěra je nezbytná k plnění přání. Společně s vírou nám pomáhá, abychom rozvinuli správná přesvědčení. A naše přesvědčení vytváří náš svět.

Ze začátku to nebude jednoduché, protože se o slovo hlásí rozum. Ten se opírá o předchozí zkušenosti a bude nás přesvědčovat o tom, že to nefunguje. Jen díky každé nové pozitivní zkušenosti se časem přesvědčíme, že se přání skutečně plní. Vždycky je to naše představa, která určuje co se smí a nesmí stát. A jsou-li naše přání velká, pracujeme usilovně proti jejich splnění. Když se nám splní pár malých přání, získáme odvahu pro plnění dalších a náš rozum začne chápat, že to funguje.

Úkol: Přej si něco malého. Třeba volné parkovací místo nebo aby v restauraci byl volný tvůj nejoblíbenější stůl.



Pomocí naší mentální síly, pocitů a přesvědčení, máme možnost v životě udělat takové změny, jaké si přejeme. Naše myšlenky mají vliv na naše tělo i DNA. Mezi myšlenkami, mozkem a tělem dochází k intenzivní interakci. Prostřednictvím myšlenek můžeme změnit i své tělo. Dobrý příklad je třeba pocit strachu. Pokud v něm delší dobu žijeme, můžeme chronicky onemocnět. Navíc dojde k novému uspořádání nervových spojů v mozku. Ten se přenastaví a začne produkovat jiné hormony a neurotransmitery, tzv. katecholaminy. Mozek reaguje na všechny naše pocity a přesvědčení.

Pokud budeme chtít, můžeme náš život skutečně od základu změnit. Když začneme myslet, cítit a vnímat jinak, změníma svá přesvědčení, získá naše tělo díy reakci mozku nový stavební plán, který bude odpovídat našim novým představám. A tím si do života přitáhneme nové události.

Úkol: Zkus tento týden udělat něteré věci jinak, než je děláš normálně.



Negativní přesvědčení, které máme, nás mohou ve vývoji brzdit. Když chceme být úspěšní, měli bychom tato stará přesvědčení změnit. Tento proces má dva kroky. Nejdříve přichází uvědomění. Obvykle totiž vůbec nevíme, že takové sabotující myšlenky v sobě máme. Nejlepší je si vypsat všechno negativní, co si o sobě myslíme. Třeba: "Jsem tlustý, jsem hloupý..." Vzpomeňte si na všechno, co vám už jako dítěti okolí předhazovalo. Všechny ty ošklivosti a ponižující věty. V tu chvíli vypluje na povrch i smutek a vztek. To je normální.

Po napsání takového seznamu si vyberte jeden bod a soustřeďte se na něj. Zavřete oči a zamyslete se. Kdo to o vás tvrdil? Když si uvědomíme, že tato přesvědčení jsou cizí a naučená a nemají nic společného s realitou, začneme se na sebe dívat jinak.

Úkol: Zkus si tento seznam napsat třeba i dvakrát týdně, zkrátka tak dlouho, dokud nebudeš mít pocit, že jsi udělal důkladný duševní úklid.



Špatné myšlenkové vzroce si v sobě neseme od dětství. Ale i v dospělosti máme možnost je změnit. Prostě se jich zbavit. Když pochopíme, že i když byly ty negativní věty mířeny na nás, nebyly takto míněny. Ostatní zkrátka neviděli tu tehdejší dětskou kreativitu, zvědavost a náš potenciál. Osoby, které tyto věty pronesli, pravděpodobně vůbec neměli na mysli nás, ale sami byli chyceni ve svých vzorcích a viděli sebe.

Všechny ty nehezké body začni transformovat do pozitivních vět. Třeba tvrzení: "To nemůžeš." změň na: "Můžu všechno, co chci." Vyzkoušej si různé formulace a pohraj si s nimi. Můžeme si vytvořit i malý rituál, třeba spálení starého ošklivého seznamu. Až ho budeme pálit, ucítíme ve svém nitru, jak se ho zbavujeme.

Úkol: Přetransformuj všechny své negativní myšlenkové vzorce.



Toto pravidlo je jedno z nejdůležitějších. Velmi záleží na volbě slov, protože když je říkáme, nebo si je myslíme, převádějí se v našem mozku na obrazy. Myslíme v obrazech. A na zápory náš mozek reaguje dost osobitě. Zkuste teď nemyslet na čokoládu. No? Co jste viděli?

Pokud tedy chceme něčemu zabránit, něco neudělat, chceme odněkud pryč a k něčemu někam. V tu chvíli si začneme vytvářet obraz toho, čeho se chceme vyvarovat. Přání, které je formulováno se slovy "ne" nebo "žádný", se skoro pokaždý naplní úplně naopak. Když si třeba řekneme: "Nechci být chudý." obrazy v naší hlavě se točí kolem stavu chudoby, který momentálně pociťujeme. A ten strach je bohužel mnohem intenzivnější než přání, abychom se měli dobře a měli hojnost. Zkuste to tedy přesně naopak: "Jsem bohatý." Je to jasný a jednoduchý. Zaměřujeme se tak na stav bohatství a ne na nedostatek, který nás trápí.

Úkol: Všechna svá přání vyslovuj kladně!



Asi nejtěžší pravidlo pro náš mozek. Musíme se naučit pociťovat, jakoby naše přání už bylo skutečností. A i přesto je toto pravidlo tak moc důležité. Každé přání, které vyslovujeme, v nás vyvolává obrazy. Pokud ho budeme vidět v budoucnosti, tak v budoucnosti taky zůstane. Je to opět to samé jako u předchozího bodu. Přání nevyslovujeme jako: "Chci být bohatý." Protože stav chtění už máme, ten si nemusíme přát. Zkuste tedy: "Jsem bohatý."

Úkol: Přej si v 1. osobě přítomného času.



Každý máme o sobě nějaké ménění, bohužel, většinou je negativní. A všechna ta negativní přesvědčení jsou povelem pro náš mozek. Jedinou možností je, že tato přesvědčení přetransformujeme. Když se nám to povede, změníme tím celý náš život. Nebude to ale hned. Tento proces se projeví až díky častému opakování.

Neorologické výzkumy dokázaly, že na stará přesvědčení můžeme dokonce úplně zapomenout. Vymažeme je a nahradíme novými, pozitivními. Musíme být trpěliví a důsledně si opakovat co si přejeme. V tu chvíli náš mozek začne budovat nové spoje. Musíme si je opakovat tak dlouho, dokud se pevně neukotví v našem vědomí. Výbornou pomůckou jsou afirmace. Čím délě a intenzivněji se budeme věnovat našemu cíli, tím intenzivnější a trvalejší charakter bude mít energie, kterou vysíláme svému tělu a podvědomí.

Úkol: Stanov si určitý cíl, na který se soustřeď a buď trpělivý. Pozoruj své myšlenky a vnímej šance, které se ti nabízejí.



Výzkumy mozku ukazují, že pokud se jistou dobu budeme věnovat nějaké činnosti nebo změníme způsob myšlení, náš mozek je schopný změnit své prosíťování a vytvářet nové nervové buňky. Mozek totiž reaguje na myšlenky a podle nich aktivuje nové oblasti. Oblasti pro pozitivní a negativní myšlení jsou v mozku umístěny na různých místech. Tu negativní část najdeme v pravém čelním laloku - kousek nad spánkem. A přesně naproti - v levém čelním laloku najdeme tu pozitivní. Každý z těchto center má jinou velikost, podle toho, jak jsme zvyklí o sobě smýšlet.

Abychom tedy vyvinuli tu pozitivní čast, musíme ji trénovat. Je potřeba, abychom o sobě přemýšleli v dobrém. A můžeme tak začít třeba právě teď.

Úkol: Pozoruj, jak se tvůj život i vnímání mění, když dáváš sílu pozitivním myšlenkám.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jeife jeife | E-mail | Web | 24. února 2018 v 17:09 | Reagovat

To je krásný :) čteš tolik zajímavých knížek ... měla bych si na ně udělat čas. Hned jak dočtu Život po životě, pustím se do nich :)

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 24. února 2018 v 21:19 | Reagovat

Napiš, až to bude vážně FUNGOVAT...!
Resp. až se Ti to podaří.

3 K. K. | E-mail | Web | 25. února 2018 v 13:33 | Reagovat

[2]: Mně to funguje už delší dobu. Ale pravda, spíš na takový ty kraviny, na ty velký věci ne - ale to je tím, že člověk neovlivní chování lidí, takže přidáno nedostanu pokud šéfová nebude sama chtít a Er. se taky nezačne chovat normálně, dokud to sám neuzná za vhodné. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama