Pierre Franckh - Jak si správně přát

12. února 2018 v 15:15 | K. |  Zvesela
Sám si utvářet svůj vlastní život, obdržet ve správnou dobu právě to, co člověk potřebuje - partnera, auto, byt - kdo by to nechtěl?! Pierre Franckh nám ukazuje, že to nemusí zůstat jen zbožným přáním, a vysvětluje velmi praktickým způsobem, jak pomocí 7 pravidel získat potřebnou schopnost, abychom od života dostali vždy to pravé.

Mimo jiné vysvětluje:
- jak má člověk svá přání správně formulovat
- jak očekávání negativních věcí působí proti naplnění vědomých přání
- jak se vyhnout různým léčkám

Krok za krokem nacvičujeme úspěšná přání si a s každým splněným přáním roste naše důvěra ve vlastní schopnosti a možnostmi. Tato kniha - obohacená mnoha příklady ze života Pierra Frackha - nám nabízí cestu, jak změnit náš život, protože ovládnutím umění jak si správně přát získáme pravý klíč k vytvořením šťastného a harmonického života.

Sny se uskutečňují. Každý den, každou minutu, každou vteřinu. Neustále si něco přejeme. Vědomě nebo nevědomě. Ať už tomu věříme, nebo ne. Něco si přejeme, dokonce i když to nechceme. Co si přejete vy? Co se má uskutečnit ve vašem životě?



Kniha začíná vzpomínáním na autorovo dětsví. V tu dobu neměl pochybnosti o tom, že co si přeje, to se mu splní. A skutečně - napsal na lísteček jaké by chtěl kolo - brzy na to ho od rodičů dostal. Jenže pak přišla puberta a z Pierra se stával, stejně jako z většiny nás, skeptik a psaní lístečků s přáními začal považovat za trapné a dětinské. Na svou "schopnost" si vzpomněl až jako dospělý, když se mu ne úplně dařilo a také po tom, co si přečetl knihu od Stuarta Wilda, který měl úplně stejné zkušenosti.

Vysílání "objednávek" do vesmíru a následné plnění přání je věc, která funguje, ale zároveň se musí naučit. A proto pro nás Pierre sepsal celkem 7 pravidel.


1. pravidlo - Prostě začněte

Každá pochybnost, každý strach a nejistota naše přání oslabuje. Proto si pro začátek přejme nějakou nepodstatnou blbinu. Důležitá je víra, že se přání splní, protože to se pojí s energií. Jenže tu je ještě rozum, který nás samozřejmě bude přesvědčovat o tom, že je to kravina.

Jako dobrý příklad se často uvádí přání si volného parkovacího místě. (Já osobně si ráno často přeju volné mé nejoblíbenější sedátko v autobuse - a když na to nezapomenu, světe div se, i v natřískaným spoji je ta vyvýšená dvojsedačka často prázdná a čeká na mě.) U místa na zaparkování totiž o nic nejde a snadněji rozum přesvědčíme, že je to jen hra, kterou nemusíme brát vážně.

Vyjdeme z baráku a vyšleme přání. Je jedno, jak svůj "eshop pro splněná přání" oslovíte. Může to být anděl, vesmír, Universum... Nezáleží na tom. Důležité je přát si v přítomném čase a nemít pochybnosti, prostě to berte jako hotovou věc. "Milý vesmíre, v té a té ulici mám volné parkovací místo. Je určeno přímo pro mne a získám ho jamile tam dorazím." To je vše. Ideálně na svou vyřčenou větu zapomeňte, protože čím víc o tom budete přemýšlet, tím větší prostor necháte pochybnostem.


2. pravidlo - Správná formulace

Formulace přání se nemůže podceňovat, protože pokud ji podáte blbě, může se vám to celý vymknout kontrole a přání se splní přesně naopak. Tady Pierre uvádí dobrý příklad na větě: "Chci být bohatý." To je, přátelé, špatně. Protože tím vyšlete přání na stav "chtít být bohatý" - a ten přece už máte. Takže na to musíte trošku fikaně. Třeba: "Jsem bohatý." Vesmír totiž nepozná rozdíl mezi současností a budoucností.

Další tip k zrychlení dodávky přání je "dělání jakoby". Pokud si přejete třeba novou obývací stěnu, tu starou normálně vykliďte a chovejte se jako když ta nová se už blíží k vám. Díky tomu, že budete cítit ty pozitivní emoce, jako kdyby už to byl fakt, tak tím energii výrazně posílíte a nezbyde prostor pro pochybnosti.

Pozor na strach. Ten totiž funguje jako silný magnet. Věcmi, kterých se bojíme, se přirozeně v myšlenkách více zabýváme. "Přejeme-li si něco ve spojení se strachem, chceme ve skutečnosti něčemu zabránit. Nezáleží na tom, jak pozitivně to vyjádříme, ve skutečnosti za tím vězí myšlenka: "Nechci, aby...", nebo "Nechci žádný..." Universum však nezná ani záporku "ne" ani slovo "žádný"." Vesmír zkrátka to "ne" nechápe, vymaže ho a tím nám splní pravý opak. Doporučuji - stejně jako sám autor a spousta dalších lidí - si svá přání psát na papír/do počítače. Tím nabydou na síle. Protože co je psáno, to je dáno. A není ani od věci si vytvořit nějaký svůj rituál, při kterém se budete cítit uvolněně.


3. pravidlo - Poděkování

Pokud si přání sepíšeme, ukončíme ho vždy poděkováním. Je to velmi důležité. Pierre doporučuje jedno drobné cvičení. V nějakým klidným okamžiku se soustřeďte jen sami na sebe a s úsměvem na rtech se pozorujte a vyvolejte si v paměti všechny krásné okamžiky ve vašem životě. Vybavte si co jste všechno už dokázali, kolika lidem jste pomohli. A pak se pozorujte ve svém okolí. Sledujte svou rodinu a kamarády. Jste pro ně důležití. Vaše láska k nim je vaše bohatství. Bez vás by spousty věcí nikdy nedokázali. Pociťujte vděčnost za možnosti, které vám život doposud nabídl, abyste mohli ukázat svou velikosti. A pak se soustřeďte na to, kdy vaši příbuzní a přátelé pomohli vám. Kolik lidí vás má rádo? Pak oči otevřete a začněte sepisovat všechny ty krásné věci do seznamu. A tím zjistíte, že spousty věcí už probíhá skvěle.

Základem poděkování není jen se spojit s vesmírem, ale také přemístit požadovanou energii do současnosti. V tu chvíli, kdy děkujeme, je přání vyslyšeno a už se projevuje. Dá se to srovnat se slovem amen na konci modlitby. Energie modlitby a přání jsou si velmi podobné, protože v obou chvílích vzýváme vyšší řád a prosíme o řešení. Tím že poděkujete, odstraňujete pochyby a věříte, že se přání vyplní.

A nezapomínejte na to, že vše se děje jen pro naše dobro - a to i ty nejšílenější a špatný věci. Jen to zjistíme až s odstupem času.


4. pravidlo - Přesvědčit rozum

Všechno je jen energie a ta se dá řídit. A to silou myšlenek. Naše myšlenky jsou něco jako laser, dokáží energii soustředit do jednoho bodu. Abychom svá přání mohli do svého života povolat, musíme udělat dvě věci: využít sílu myšlenek a stát se přístupnými tomu, co si přejeme. K tomu využijeme dva fyzikální zákony.

První je zákon zachování energie - to je základ, na jehož základě je uspořádán celý náš život. Udává, že jakákoli jevová forma postává z energie a lze ji převést do jiné formy. A taky udává, že nikdy nemůže dojít ke ztrátě energie. Ta se může jen přeměňovat, ale nikdy ne zmizet. A každé naše přání je energie, která je vyslaná a chce se proměnit v hmotu. Čím intenzivnější jsou vysílanější myšlenky, tím více jsou mocnější daná energie je. A čím více jsou emocionálně nabitý, tím více přitažlivé síly získávají. To platí i v tom negativním případě, i negativní myšlenky chtějí být upevněny. Pokud jsme nešťastný, vysíláme do vesmíru velmi negativní myšlenky a tím je naše neštěstí posíleno.

Druhý zákon, který využíváme je zákon rezonance. Ten říká, že stejné je přitahováno stejným a naopak nestejné se odpuzuje. To, co je stejné, se dokonce vzájemně zesiluje, tedy rezonuje. Naše myšlenky představují energii, která vibruje určitou frekvencí. Ať si myslíme cokoli, uvádíme do pohybu to, co vibruje se stejnou frekvencí.

Realita, kterou zažíváme je mizivě malá proti realitě, která nás obklopuje. Z 8% vnímatelných věcí vědomě vnímáme jen jednu tisícinu a tu považujeme za všezahrnující skutečnost.

Jestliže se naše přání neplní, existuje zpravidla nějaké jiné přání, kter je silnější než to pvní. Jak to obvykle vypadá, když si něco přijedeme? Když svoje praktiky přání si pozorujeme důkladněji, zjistíme, že se svým přáním se zaobíráme zhruba 10 minut denně. Posilujeme ho, vizualizujeme si ho a pak se vracíme zpět k běžnému životu. No a zbývajících 23 hodin a 50 minut nevěříme, že funguje, že si štěstí nezasloužíme a že osatní narozdíl od nás mají lepší životy. No a který z těchto dvou přání bude mít větší sílu?


5. pravidlo - Důvěra na místo pochybností

Pochybnost je forma utkvělé myšlenky, která naše přání oslabuje. Pochybujeme intenzivněji, než věříme a tím zahrazujeme sami sobě cestu. Když odešleme přání do vesmíru a hned na to si řekneme, že to stejně nefunguje, vyšleme tam právě i to, že se nám nesplní. Pochyby fungují jako protipřání. Člověk jimi svou objednávku stornuje.

Pierre doporučuje o svém přání nemluvit, dokud se nesplní. Ztrácí tím svou energii a hlavně k němu okamžitě pouštíme protivníky, pochybovače nebo dokonce závistivce a ti nám přání mohou oslabovat. Taky máme strach, že nás lidi budou považovat za blázny. Budeme odsouzení jako ezoterikové a nikdo nás nebude brát vážně.

A kdo si z nás bude dělat určitě legraci? No samozřejmě že ti, jejichž život je nejméně v pořádku a kteří tím pádem nechtějí, abychom na tom byli lépe. Protože to v co sami nevěří se nemá dle nich stát ani v našem životě. Proto je lepší mlčet. Další tip - zapomenout. Nemysleme na odeslané přání. Tím o něm přestaneme pochybovat.


6. pravidlo - Být připraven na "náhody"

Nikdy dopředu nevíme, jakou cestou bude naše přání vyplněno. Proto musíme být pořád ve střehu. Protože pokud se budeme soustředit směrem, z kterého předpokládáme že bude přání splněno, můžeme přehlédnout jeho skutečný příchod. Naše přání se materializuje a to často způsobem, s jakým jsme nepočítali. Naše přání jsou zkrátka plněna obvykle úplně jinak, než očekáváme.

Vše je jen otázkou energie. Jsme vedeni tam, kde můžeme naše splněné přání nalézt. Najednou se rozhodneme jít jinou cestou, kde náhodně potkáme nějakého člověka a tak dále a tak dále. Energie nás směřují a vedou, musíme si to jen připustit.

Nejlepší je poslouchat svoji intuici. Pokud s ní chcete navázat spojení, není nic lehčího než následovat to, z čeho máte dobrý pocit. Intuice je spontánní jednání. Je to opak rozumu. Není logickým výsledkem intenzivního přemýšlení, řídí se pocity a dojmy. Pokud se rozhodneme intuici poslouchat, je důležité se jí nechat vést, aniž bychom se fixovali na cíl. Díky ní se naše jednání stává spontánním a roste naše důvěra ve vlastní vnímání.

S intuicí se naše přání plní mnohem rychleji než bez ní.


7. pravidlo - Najít ta skutečná, velká přání

Každý toužíme po něčem jiném. Žádné přání není vetší nebo menší. Každé přání nám ukazuje náš nedostatek. To co si přejeme je změna. Bude ale náš život skutečně lepší, pokud se nám dané přání vyplní? Zásadní otázkou je, která přání jsou pro nás vhodná. Často chceme něco jen proto, že to mají druzí a honíme se za ideály. Splněná přání nám štěstí přinést nemusí.

Některá přání se nám nikdy nesplní. Nesmíte třeba ovlivňovat cizí lidi. Pokud si vybereme konkrétního člověka, kterého chceme za partnera, ale on o nás nestojí, nepřejme si ho. Kdyby se to náhodou splnilo, vymstí se nám to. Jak by bylo vám, kdyby si vás někdo přitáhl proti vaší vůli? Pokud si chcete od vesmíru objednat partnera, doporučuje se vysnít si jaký bude - jaké má vlastnosti, zájmy... V případě třeba peněz je nejlepší snít o věci, kterou bychom si za ně pořídili.

Stane se člověk pomocí úspěšného přání šťastnější? Ano, ale jinak, než by se zdálo. Je spousty lidí, co mají materiální zajištění, slávu, nebo úžasného partnera, ale přesto jsou nešťastní. Štěstí vychází z našeho nitra. Štěstí zažíváme, když ho vysíláme.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eva Eva | Web | 12. února 2018 v 16:59 | Reagovat

Vděčím této knize s také lidem ve svém okolí, že jsem se díky nim dostala tam, kde teď jsem. Přání, andělé a vše kolem nich mi pomáhá každým dnem ve všem, co dělám. :-)

2 Natas Natas | Web | 12. února 2018 v 18:40 | Reagovat

Překvapuje mě, že se tam píše o náhodách, protože pokud jsem strůjcem své myšlenky a tá má sílu se zhmotnit pak nejde o náhodu, ale mělo by jít jen o malé či velké kroky k metě, kterou jsme si určili.

3 Chiméra Chiméra | 12. února 2018 v 19:49 | Reagovat

Tomu sa hovorí pozitívne myslenie .

4 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 12. února 2018 v 20:46 | Reagovat

No já nevím... :-? Ale tak si mají pravdu. :/ :/

5 Jeife Jeife | E-mail | Web | 13. února 2018 v 9:41 | Reagovat

Krasnej clanek, diky za nej :) knizku pripisuju do seznamu "precist" :)

6 Sacharin Sacharin | E-mail | Web | 18. února 2018 v 10:20 | Reagovat

Díky za článek, na knížku se chystám. :) Zařauji do výběru na TT. :)

7 K. K. | E-mail | Web | 19. února 2018 v 12:43 | Reagovat

[6]: Děkuju, to mě potěšilo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama