Týden 5., 6., 7. a 8.

25. února 2018 v 15:44 | K. |  Projekt 52
Nemám ráda únor. Je dobře, že má tak málo dní a blíží se k zdárnému konci. Odjakživa v druhý polovině měsíce propadám depresi, chybí mi sluníčko a nemůžu se dočkat jara. Letošní únor pro mě byl ve znamení přemýšlení o budoucnosti. S Er. jsme se koncem ledna sešli, pořádně se pohádali a pročistili atmosféru. Myslím si, že by to mohlo nakonec vyjít, vypadá to že se vrátil, ale má v bytě nakýblovanou tu holku, co mi už jednou psala (on sám tam nebydlí, sem tam tam akorát přespí, nevím, nějak si nemyslím že by spolu spali, ale i tak mi to vadí :D) tak se mi ani neozval, abych neřádila. Což já bych řádila. Viděla jsem březen jako ten zlomovej měsíc, kdy se to začne lepšit, kdy se z těch sraček budeme pomalu vyhrabávat. Uvidíme, věřím, že se mi teď v týdnu ozve.

Co se týče kultury, tý jsem si užila dost, byla jsem 2x v divadle a na koncertě Animé. Hodně jsem se scházela s přáteli, absolovovali jsme výlet na Boreč a do Litoměřic. Celkově jsem to pojala jako takovou rozlučku se svobodou, kdy se nemusím ohlížet na druhýho. A až na to, že mě před týdnem ped barákem málem znásilnil nějakej hajzl, to až na tu zimu nebyl špatný měsíc.


29. 1. 2018


Jakoby přišlo jaro. Celkově ve mně díky víkendu, kdy jsme si všechno vyříkali,
a rozhodli se za tím vším udělat tlustou čáru a začít znovu a líp, rozprostřel takovej fajn klid.
A kromě toho jsem dostala spousty nových tvůrčích nápadů, tak snad nezůstane jen u nápadování.



30. 1. 2018


Ještě větší teplo než den předchozí. Už aby to jaro opravdu přišlo.
Byl to docela náročný den, na chvíli jsem jela do práce, vyměnila si pár povzbudivých zpráv s Er.,
kterej ten den odjížděl. Setkali jsme se na pár minut u metra, abychom se rozloučili. Stejně mě sere,
jak musí furt jezdit domů pro papíry. No pak jsem zamířila k doktorce, kde jsem se akorát nasrala.
A potom hurá k prababi, kde jsem pobyla jen chviličku a večer s Fí. na véču a pívo. Bylo to bezva.


31. 1. 2018


V práci mě nečekaně překvapila tchyně se švagrovou. Takže jsem raději moc nevylejzala,
naštěstí kolem třetí šly domů, tak jsem pak měla klid. Tchyně je asi jedinej člověk, kterýho se bojím. :D
No a i kdybyste mě zabili, tak si nevzpomenu, co jsem dělala večer. Předpokládám, že jsem se válela a spala.


1. 2. 2018


Ve čtvtek za mnou přišla tradičně kolegyně. Udělaly jsme docela dost práce,
pokecaly a i na lahvinku došlo. Muhehe.
Večer jsem na chviličku vyrazila s T. do hospůdky.
Na fotce je jedna z bambilion náhodných tapet na notebooku, člověk by řekl, že po těch 3 letech co ho mám už všechny znám, ale stejně na mě vždycky vykoukne nějaká nová. :D


2. 2. 2018


V práci byl božskej klid. Tiskla jsem si plátěný tašky a u toho poslouchala Na stojáka.
To se nikdy neoposlouchá.
No a večer hurá na rozlučku se "svobodou" s T. Stěhuje se na zkoušku s přítelem, tak jsme zvědaví jak to dopadne. :D
Bylo to bezva, zašly jsme na véču a dobré víno. A protože jsme s Fí. neměli dost, zvládli jsme v nonstopáči ještě rychlý pivko a pak hurá dom.


3. 2. 2018


Taková obyčejná klidná sobota. Úklid, blog, telka.


4. 2. 2018


Chvíli to vypadalo, že budu opět zavřená doma, ale nakonec mě zachránil brácha a jeho kamarádi.
K večeru jsme vyrazili do hospody, kde jsme asi 4 hodiny hráli šipky. Měla jsem formu.


5. 2. 2018


Týden začal moc dobře. Hned ráno jsem si šla do knihkupectví pro diář.
Na tyhle knížky jsem koukala už před Vánoci, byly v akci za 99,- ale nechtělo se mi utrácet.
No a teď byly ještě o polovinu levnější. Zatím jsem nimi spíš tak namátkou listla, ale nevypadají vůbec zle.
No a večer jsem se pustila do něčeho, co jsem plánovala celej rok a do čeho jste mě i vy několikrát snažili "popostrčit".
Začala jsem psát knihu! Nemám ambice ji vydat, je to souhrn mých vztahů a obsahuje dost kompromitující informace, tak leda až umřu. :D
A taky jsem se stala majitelkou své první kreditní karty! Teď už jsem dospělá! :D


6. 2. 2018


V práci je svatej klid, objednávek chodí málo, takže vše krásně stíhám a ještě mi zbývá dost času pro svoje aktivity.
Jsem teď plná inspirace a nápadů, v úterý jsem pracovala na tý knížce. Připadám si takhle spokojeně.
Večer mě, mám pocit, vzal brácha autem do Lidlu a Kauflandu, tak jsem si nakoupila spousty veganských dobrůtek.


7. 2. 2018


Středa byla bezva. V práci jsem skončila brzo, už kolem třetí. Zase nebylo moc co dělat,
ve skladu se netopilo tak jsem úklid nechala na jindy. Tchyně asi odjela na Ukrajinu,
místo ní tam byla moje oblíbená Tá. - ona je hrozně milá a sympatická a vynáší mi koš, mám ji ráda.
A taky nám v pondělí nastoupila nová mužská posila, tak jsem zvědavá jak do naší chráněný dílny zapadne.
Je to sice tilipok (ukrajinsky mrňous), ale vypadá zatím v pohodě.
Po práci jsem zašla za babičkou na oběd a od ní za Fí. na vínečko a večeři.


8. 2. 2018


Na Fb jsem zahlídla, že je výprodej prošlých bonboniér v těchto skvělých krabičkách.
Jednu jsem kdysi dávno dostala od našich, netušila jsem že je tolik druhů.
Bohužel jsem neměla do toho obchodu cestu, ale správně jsem si přála... A Fí. mi psal, že tam zrovna jede, tak mi je koupil. Jsou krásný!
A večer jsme s bráchou konečně dokoukali toho Harryho Pottera.


9. 2. 2018


V pátek jsem se v práci sešla s kolegyní, třídily jsme obrázky z kalendářů a u toho se bavily.
Nějak jsme se dostaly k mojí rodinný situaci, z toho byla chudák trochu v šoku.
Tak jsme si k tomu otevřely flašku vína.:D
Pak jsem rovnou jela za V., počkaly jsme na L., D. a D. a šlo se do hospůdky na pokec a šipky.
V. svátek a Apolenu jsme zapili opravdu hojně. Pak jsme zajeli na diskotéku, kterou jsme zavírali. :D
Domů jsem dorazila v půl 6 ráno, ehm.


10. 2. 2018


Nebudu lhát, páteční mejdan mě docela znavil, ale přece neodmítnu pozvánku k A. na domácí párty.
Sešla jsem se s D., zašli jsme na pizzu a sklenku vína. K A. jsme dorazili kolem sedmé,
hrálo se, pilo se, povídalo, jedlo. Původně jsem zamýšlela jít domů max. do půlnoci ale tak báječně jsem se bavila, že jsem zůstala asi do půl 3. :D Manžel J. nás odvezl domů, byla jsem ráda že se nemusím srát nočkou, která jezdí úplně debilně.


11. 2. 2018


Odpočinková neděla. Hodně jsem toho naspala se přiznám.
K večeru jsem si uklohnila zapečený brambory, blogovala...
A vyfotila jsem kytičku, kterou jsem dostala od D.


12. 2. 2018


Další týden začal celkem dobře. Na zahradě jsem našla tohle úžasný srdíčko, to mě potěšilo. :)
Taky jsem dočetla knížku Jak si správně přát a zpracovala ji do samostatného článku.
Večer jsem se poflakovala doma, brácha byl fuč, tak jsem měla préé.


13. 2. 2018


Hned ráno jsem měla nějaké zařizování. Zašla jsem si pro košíky na muffiny,
na materiál k samotnýmu pečení a pak do rámářství.
V práci jsem se potkala s kolegyní, daly jsme si lahvinku vínečka a vymyslely nějaký plány jak trochu hejbnout byznysama.
No a po práci jsem si hrála na dobrou hospodyňku. Dopadlo to dobře.


14. 2. 2018


Po práci jsem se sešla s J. a zašly jsme na náš oblíbený litránek sem, litránek tam.
Byl to fajn večer, vždycky to začne tak poklidně, nevinně a pak bum a je párty.
Když jsme řešily jména pro naše potenciální děti, ozvalo se z druhýho stolu: "Ervína klidně dejte, ten je nejlepší!"
Tak to má chudák asi zpečetěný :D Jen nevím co na to tatínek...
No a pak mi neprodali Happy Meal, svině.


15. 2. 2018


Ve čtvrtek, mám dojem, dorazila kolegyně a pokračovaly jsme v třízení obrázků.
Je to taková návyková práce, ale otravná. :D
A taky jsem se pobavila. Řekla jsem si o znamení, bylo asi 13:30, že kdyby mi zahráli Zůstaň tu se mnou,
tak to všechno dobře dopadne. Následně mi došlo, že tu hrajou v rádiu 10x denně, takže ji pravděpodobně zahrajou tak jako tak. No, takže jsem to pozměnila na: "Pokud ji zahrajou do půl hodiny." A pak jsem se zamyslela, a ještě trochu to změnila: "Zkrátka, písnička která bude hrát v 14:00 mi řekne co bude dál." No a přesně ve dvě samozřejmě začala. :D
Večer jsem měla klid, naši šli do divadla a brácha do práce, takže jsme s Bibi měly lehárko.


16. 2. 2018


Pátek byl moc fajn, T. nebyla v práci, takže jsem si udělala co byla potřeba
a pak si zálohovala starý soubory na hard disk. Teď už mám komplet z CD/DVD přesunuto.
Dokonce jsem se zas přesvědčila, jak ten vesmír funguje, jedno DVD s fotkama bylo poškozený,
zkusila jsem ho asi 20x očistit a vložit do mechaniky znovu a stále to hlásilo, že je prázdný.
Tak jsem pěkně poprosila, ještě v kouzelný čas 16:16 a bum! Naběhlo!
Kromě toho jsem objevila své staré deníčky, z dob 8. třídy, kdy jsem byla pomatená do kluka ze školy,
co mě nikdy nechtěl. Byla jsem jím úplně posedlá a dodnes se za to stydím. Musím říct, že jsem si o něm zaznamenávala fakt každej prd. No, bavila jsem se nad tím asi až do tří do rána. :D Dokonce jsem ty největší perly hodila do samostatnýho článku.
No a na fotce zlatá sbírka Disney pohádek. Kupuju je od začátku, Er. se mě ptal, proč to dělám.
Když jsem řekla, že pro sebe, nebo kdyby se náhodou brácha rozmnožil, záludně pravil:
"Kdybys aspoň nekecala."
No, Ervín bude mít slušnou knihovničku. Akorát mi dvě knížky někde zapadly v práci, tak nevím,
kde jsou.


17. 2. 2018


Trošku lituju, že mi to nejvíc myslí po půlnoci, protože ráno bývám jako mátoha.
Hlavně v sobotu, kdy táta od rána dělal nový spáry v koupelně a furt škrabal, nadával a vrtal.
Místo spánku jsem teda vybírala nádobí a snila o tom, jak si jednou budeme s Er. hezky žít. Ehm.
A večer hurá s bráchou na večeři.


18. 2. 2018


S naší partou teď organizujeme pravidelný měsíční výlety.
V lednu jsme jeli na Týřov, tentokrát na Boreč. Bylo to fajn, akorát já vždycky děsně funím do těch kopců.
A cestou dolů zas padám. Teda opět jsem nespadla, ale ujela mi noha několikrát. :D
Pak následoval výborný oběd v Lovosicích, procházka po Litoměřicích a cesta do Prahy.
Nechtělo se nám domů, tak jsme já, V., A. a D. zašli ještě do vinárny, kde jsme teda dělali docela slušnej bugr.
No a cestou domů mě přepadl nějakej šmejd.


19. 2. 2018


Ne, nebylo mi dobře. Za prvý jsme den předtím docela popili, za druhý jsem musela na policajty.
"Frajer" se mi dostal do kalhotek, nevím jak by to dopadlo, kdybych nebyla docela agresivní
a nezmlátila ho. Nejhorší je, že díky tomu adrenalinu si to skoro nepamatuju a ani mě nenapadlo to hlásit ihned.
Totální zatmění. Taky jsem vždycky říkala, jak bych se zachovala správně a pak hovno z toho.
Vyšetřovatel byl na mě ale naštěstí hodnej a i když jsem tam strávila celý odpoledne,
cítila jsem se fajn. Cynicky jsem to zlechčovala, tak jsme se sem tam i nasmáli.
Dokonce jsem stihla i večerní divadlo, sice jen tak tak a učesat jsem se musela až při sezení na balkoně,
ale převlíknout se do slušnýho jsem zvládla!


20. 2. 2018


Noc na úterý byla docela krušná, furt jsem přemýšlela jakou jsem měla z prdele kliku.
A když už jsem usnula, tak se mi o něm zdálo. Brr.
Navíc se mi ucpal nos a nemohla jsem dýchat, takže jsem se tu tak převalovala
a přemýšlela o životě.
V práci jsem byla celkem nepoužitelná, udělala jsem pár balíků, předala objednávku.
Pak jsem zašla k T. na vínečko do nového bytu. Bylo to bezva, jen cestu domů jsem zvolila raději jinou. :D


21. 2. 2018


Bylo mi hrozně nachcípaně, tak jsem si vzala home office.
Ale moc jsem si neodpočinula, protože jsem kolem poledne musela vzít pejska a večer jsme šli s D. do divadla.
Nebylo to špatný, ale chyběla mi forma, takže jsem se stejně těšila domů.


22. 2. 2018


Ve čtvtek jsem do práce už šla, ale nebylo mi zrovna nejlíp. Celkově to byl takovej den blbec,
rozepsala jsem se o něm zde. Tak se mi docela ulevilo, když jsem přišla domů, zavřela se do pokoje
a dělala že neexistuju.


23. 2. 2018


Když jsem se ráno vzbudila, myslela jsem, že z tý postele nevylezu. Ale zpráva co mě čekala v mobilu,
mě velice rychle probrala. Psala mi zase ta cikánka, která mi už před měsícem nadávala, z Er. českýho čísla.
Takže ten zmetek je tady a nedá ani vědět. Hodně mě to rozčílilo, probrala jsem to s kolegyní,
a vypadá to, že jak mu bydlela nějakou dobu v bytě, že ji momentálně vystěhovává a ozve se až tam ona nebude,
abych neřádila. A nenapadlo ho, že mi ho hned napráská. Kráva jedna, mám chuť jim tam jet rozbít hubu oběma.
No, takže jsem strávila večer doma, trochu jsem protřídila oblečení, mrkli jsme na Kurz negativního myšlení a šli celkem brzo spát.


24. 2. 2018


Moc bezva den. Doma jsem stihla udělat všechny resty,
pak jsem se sešla po sto letech s M., přijela i kolegyně, což bylo super.
Čekal nás koncert Animé v Café v lese. Moc jsem si ho užila, dokonce jsme po nějaký době zas pokecali i s klukama.
Jirka mi dal trsátko, mám playlist a paličku, kterou Zbyněček rozbil. :D A máme společnou fotku se všema.
Pak jsem se přemístila za kamarády na maškarní zábavu, tam jsem si to taky užila.
Až na to, že jsem hned po příchodu ztratila oblíbený hodinky.


25. 2. 2018


Domů jsem dorazila ve 4 ráno, tentokrát po minulým zážitku jsem zvolila cestu uberem,
pán byl hodnej, hodil mě až před dům. Bylo mi líto že jsem ztratila ty hodinky,
než jsem usnula, přemýšlela jsem, jak bych je mohla získat zpátky. Po probuzení ležely na kalhotách?
Nechápu, ale děkuji.
A teď se poflakuji. A asi se poflakovat budu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 25. února 2018 v 17:02 | Reagovat

No to mi povídej, už aby to jaro přišlo, protože se to nedá vydržet. Venku sice krásně svítí slunce, ale nedá se tam bejt ani minutu. /* mimochodem, co se týče autora Dona Miguele Ruize, ani jsem nevěděla, že vydal tuhle knihu, četla jsem od něj jen 4 a 5 dohodu, která je vlastně takovou rekapitulací té předešlé/.

Hezký týden přeji :)

2 stuprum stuprum | Web | 25. února 2018 v 21:11 | Reagovat

Nějak málo chlastu zatím. :)

3 K. K. | E-mail | Web | 25. února 2018 v 21:29 | Reagovat

[2]: Stárnu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama