Štěstí ve hře, neštěstí v lásce

8. května 2018 v 22:22 | K. |  Klávesnicí

Je to asi jediné tvrzení, které na mě sedí... Zatímco s těmi vztahy je to celej život jedna velká bizarní bída, jako soutěžící jsem zkrátka dobrá. Před pár dny jsem narazila na vintedu dokonce na fórum, na toto téma a tak jsem se rozhodla zavzpomínat na všechny ty výhry, které mi udělaly radost.


Asi první úspěch přišel zhruba v druhé třídě. Tenkrát jsme kupovali týdeník Televize. Byla tam jedna stránka věnovaná dětem, matně si vybavuji komix, ve kterém vystupovala taková roztomilá zvířátka. No a jednoho krásného dne tenhle časopis vyhlásil soutěž. V každém dalším vydaném díle byl obrázek jednoho toho zvířete a úkolem bylo, vystřihnout je, nalepit na papír a dokreslit jim prostředí. Neměla jsem pochybnosti a věděla jsem, že vyhraju. Hrozně jsem chtěla Barbie, která byla mezi cenami.

No a tak jsem vystřihovala, lepila a kreslila. Protože jsem lajdák už od mala, posílala jsem svůj výtvor samozřejmě až na poslední chvíli. V porotě byl, mimo jiné, pan Zdeněk Miler. Čas plynul a nastal den vyhlášení. Přišla jsem ze školy domů a na stole časopis ležel. S jistotou, že jsem určitě vyhrála, jsem ho vzala do ruky. A co myslíte? No jasně! První místo! Jaké bylo mé zklamání, když jsem přišla na to, že Barbie je za místo druhé. :D Ale abych si nestěžovala, dostala jsem krásnýho plyšovýho modrýho medvěda a nábytek pro panenky, takže konečně měly moje Barbieny velkou postel a další nezbytnosti do ložnice.

Kreslení a malování jsem se celkově jako malá dost věnovala. Pamatuji si ještě na dva další úspěchy, které jsem měla ve škole. Ve velikonoční soutěži jsem polepovala vajíčko korálkami, tak to jsem se umístila snad druhá z celý školy. A pak jednou jsme měli malovat plakáty na téma co je zdravý a správný a nezdravý a špatný. Vůbec jsem netušila, že je to soutěž, takže když se o pár týdnů později objevil nějaký člověk ve třídě a daroval mi za to krásnou obrovskou encyklopedii "Objevujeme svět", bylo to fakt překvápko.



Jedna z nejlepších výher mě potkala v 7. třídě. To jsem hodně kupovala všelijaký dívčí a hudební časopisy - Bravíčka, Popcorn... Neměli jsme doma internet, tak jsem jednou týdně chodila dobrovolně na PC do školy, kde mě učitelka nechala brouzdat si jak chci. Tak jsem si tam jeden ten Popcorn vzala a vyzkoušela odpovědět na pár soutěžních otázek. Ale jen jedna mě skutečně zaujala. Ta o CD Karmy.

Karmu jsem hrozně žrala. Byla to moje nejoblíbenější kapela dost dlouhou dobu. Asi o měsíc později jsem šla ze školy a zapla si mobil. Přišla mi SMS, že mám zprávu ve hlasové schránce. Neměla jsem kredit, abych si ji poslechla. Naštěstí doma náhodně nikdo nebyl, tak jsem vzala pevnou linku a na to číslo zavolala. Pamatuju si, jak jsem se poprvé lekla a zavěsila. Pak jsem se odhodlala znovu a zeptala se paní, co mi chtěla. Oznámila mi, že jsem byla vylosovaná a že vyhrávám osobní setkání se skupinou.

Měla jsem neskutečnou radost a nemohla tomu věřit. S tátou a bráchou jsme pak v osudný den koupili Taře květinu růží a vyrazili do Kostelce nad Černými lesy, kde se setkání mělo uskutečnit. Tam nás usadili na velké červené gauče a pak přišla celá skupina. Podepsali se nám na co jsme chtěli, Neno, do kterýho jsem byla hrozně zamilovaná, mi napsal na CD, které nám věnovali, věnování a pak se fotilo. Závěrem nám pustili videoklip, který měl u nás premiéru asi o týden později. Tara mě u toho objala kolem ramen, to bylo milý. Dokonce i táta se s ní fotil, přitom si vždycky dělal srandu, že ta ženská je určitě tranďák. :D

Setkání bylo fakt hrozně bezva. Sice je teď už aktivně neposlouchám, ale nikdy jsem je díky tomu nepřestala mít ráda, protože byli strašně přátelský a milý. Na to vzpomínám fakt moc ráda.



V časopisech jsem měla ještě jeden úspěch, posílala jsem do nějaký rubriky "Nemůžu žít bez" fotku našeho jezevčíka, jak leží na zádech a má otevřenou pusu. Napsala jsem k tomu "Nemůžu žít bez našeho věčně úsměvavého Fídi". Redakce přidala komentář: "Úsměvavého? Vždyť se směje jako blázen." A odměnila mě nějakejma vitamínama beta karoten, který jsem samozřejmě jedla velice sporadicky.

Když už jsme internet měli a dokonce jsem disponovala i Facebookem, zkoušela jsem občas štěstí tam. Třeba od nakladatelství CooBoo mi přišla knížka za nejvtipnější vtip a pak CD Tomáše Kluse, který jsem sice už měla, ale obdarovala jsem ním svýho ex. Tam se myslím hodnotily nejrychlejší odpovědi... Hodně věcí mi přišlo z DM, fungoval tehdy takovej skaut, kterýho vyhlásili a když jste se stihli zaregistrovat mezi prvními, tak vám poslali něco k testování. Vybojovala jsem si tak šampon na vlasy, kterej stojí asi 200,- a po kterým jsem měla fakt hnusný vlasy :D, pak nějaký sérum na obličej od Loreálu, mezizubní kartáčky a depilační krém. Jednou jsem měla fakt kliku a přišla mi nálož kosmetiky a parfém z nějaký valentýnský soutěže. Tam se snad vybírá každá 500./1000./1500. ... odpověď. A jak se občas lidi v komentech rozčilují, že určitě nikdo nevyhrává, tak mohu s čistým svědomím říct, že to není pravda.

V Bille se mi povedla vyhrát poukázka na 100,-, tu jsem si vlastně ani nevyzvedla. Pak v jedný skupině, kde se mění hračky z kinder a další sběratelský blbiny, mi fotka Stacy vyhrála celou sérii farmy, která se sbírala v Albertu. Připadala jsem si trochu blbě, protože soutěžní zadání bylo "vyfoťte své dítě, jak sbírá" a já tam šoupla psa s borderou z plyšbandu z Billy. Ale tak dostala jsem nejvíc lajků, dostala...


Párkrát se mi zadařilo i v tehdy fungujícím fanclubu Chinaski. Jako první to byly lístky na Autopohádky do Písku, kam jsem vzala tátu. Pak byl úkol, vytvořit nějakou vzpomínku právě na toto téma. Z autorských fotek jsem sestavila komix, kde byla celá pohádka popsaná a zároveň kluci z kapely měli nad sebou bubliny co se jim asi tak honí doopravdy hlavou. Hrozně jsem se s tím vyblbla a myslím si, že první místo bylo zasloužený. Dostala jsem za to archivní víno s etiketou Chinaski, z limitované edice. Vím, že mi ještě nebylo 18 a jedna z neohrožených žen, která mi výhru předávala, si dělala srandu, ať to otevřu až po narozkách. Jaké bylo její překvapení, když na víno skutečně došlo až v létě, tudíž jsem si na něm pochutnala legálně.

Mimo to jsem se jeden rok stala adept na fanclubáka roku. Celý rok se hodnotila aktivity. Hodně jsem jezdila koncerty, psala reporty i fotila a tak se stalo, že jsem se na slezině v Pardubicích postavila v čele družstva. Můj patron byl Otík - Marpo. Vůbec mě nenapadlo, že za necelých 10 let budu posedlá jeho TroubleGangem. :D Bohužel jsem nevyhrála, ale i tak jsme se při plnění úkolů moc pobavili a dostala jsem pár krásný upomínkových cen. A kromě toho i VIP lístky na jejich turné, takže jsem díky tomu mohla před narvanou halou skákat při Můj svět s kapelou na pódiu a to byl jeden z největších zážitků mého života.

Obecně jsem si vysoutěžila docela dost akcí, za což jsem vděčná, protože furt někde chci courat, ale mrzký obolos chybí. Seznam mě vylosoval před lety o lístky na Mezi Ploty. Na tenhle festival jsem se zadara podívala i loni, stačilo na FB zavzpomínat na můj nejhezčí zážitek z MP. A ten se mi stal hned v ten první ročník, který jsem navštívila. Celý den byl super, viděla jsem Tomáše Kluse, Animé, Timudej a den si fakt užila. Při odchodu ke mně přistoupil nějaký pacient, co rozdával místní noviny. Poděkovala jsem mu a už se chystala odejít, když se na mě smutně podíval a prohlásil: "Mohu mít prosbu? Mohl bych vás obejmout?"

Za jeden z největších úspěchů považuju, že jsem se dostala na Redhoty. Miluju je, ale tenkrát, když tu byli, jsem neměla peněz nazbyt. Moc jsem toužila na ně jít, fakt jsem se tím nechutně užírala a byl to takový jediný nadějný bod v mém životě. To období bylo fakt příšerný. Snažila jsem se dovolat do rádia, marně. Psala do různých soutěží, marně. A pak na mě náhodou vyběhla soutěž na FB na stránce sluchátek skullcandy. Prý napište co byste s našimu sluchátkami provedli. Nejvtipnější odpověď odměníme. Byla jsem zoufala. Jsem celkem nudný nezábavný člověk a tyhle soutěže mi nejdou. Rezignovaně jsem napsala: "Ověsila bych je na vánoční stromek na Staromáku a pouštěla do nich Redhoty na plný koule." Doteď si myslím, že porota musela bejt sjetá. A na ten pocit, kdy jsem si lístky vezla domů nikdy nezapomenu. Doteď jsem vděčná, že jsem se na tenhle koncert dostala.


Těch výher bylo mnohem víc. Třeba teď aktuálně se mi povedlo usmítit na stupni vítězů zde v "Jsi moje Superstar". Za což děkuji a přísahám, že jsem si žádný hlasy nesháněla. O blogu ví jen hodně málo lidí z přátel a chci aby to tak zůstalo. Hlasovali pro mě celkem 3, zbytek byli lidé cizí a mně neznámí.

Nicméně jsem se rozhodla další výhry nepřijímat, neboť štěstí ve hrách bylo dost a ráda bych teď trochu rozjasnila ta moje bláznivá VKV. :D


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | E-mail | Web | 9. května 2018 v 1:41 | Reagovat

Tak to je super, já měla v soutěžích vždycky smůlu, vyhrála jsem jen jednou a potom mě to přestalo bavit a už soutěžím. Tak ted přeji, aby se teď začalo dařit spíš v té lásce. :)

2 hrachajdice hrachajdice | Web | 9. května 2018 v 6:28 | Reagovat

Paráda , já soutěžím poměrně hodně a kde nic tu nic . V lásce taky nemám štěstí , tak nevim :D.

3 hedd hedd | Web | 9. května 2018 v 10:22 | Reagovat

Uáááá a já čekám na to jedno slovíčko: chtěla/nechtěla. :D No, každopádně jsi v soutěžích nikterak nezahálela! Já se nikdy ničeho neúčastnila, protože jsem si říkala "Vždyť stejně nevyhraju...". Asi jsem měla. :-D

4 slunecnyden slunecnyden | Web | 9. května 2018 v 13:55 | Reagovat

Tak už se nedivím, že nic nevyhrávám, když všechno získáváš ty :-) Dělám si legraci, ničeho se neúčastním, tak nic vyhrát nemůžu :-)

5 K. K. | E-mail | Web | 9. května 2018 v 16:23 | Reagovat

[3]:  Možná bych mohla udělat nějakou anketu, kam by návštěvníci mohli zaznamenávat své tipy :-D

6 Lux Lux | Web | 9. května 2018 v 16:31 | Reagovat

Páni, jsi klikař! Já jsem teda v životě nenašla ani čtyřlístek :D Krom vydřených sportovních výsledků jsem v životě ,,zadarmo" nevyhrála nikdy nic a i ty vztahy mi úplně ideálně nefungují teda :D Někde dělám chybu asi.. :D

7 hedd hedd | Web | 9. května 2018 v 21:24 | Reagovat

[5]: To ale vůbec není špatný nápad! :D

8 Zlomený meč Zlomený meč | E-mail | Web | 9. května 2018 v 21:41 | Reagovat

Tak to je docela slušná výherní historie :D

A teď mi ale řekni, co dělám špatně, když nemám štěstí ani v lásce, ani nic nevyhrávám :-? :-( :D

9 padesatka padesatka | E-mail | Web | 9. května 2018 v 21:46 | Reagovat

Ty jsi normální gamblerka... :-D

10 Víla Víla | Web | 11. května 2018 v 0:43 | Reagovat

Je super vědět, že je nás víc takových bláznů, kteří soutěží a vyhrávají v takovém množství... :D

11 Meduňka Meduňka | Web | 13. května 2018 v 8:14 | Reagovat

Zařazuji článek do výběru, takové štěstí v soutěžích je, z mého pohledu, docela výjimečné :-D Dřív jsem taky dost soutěžila a nic, jen jednou jsem vyhrála lampu :D

12 K. K. | E-mail | Web | 13. května 2018 v 19:21 | Reagovat

[11]: Děkuju moc. V tom dnešním, trochu smutném dni, mi to udělalo opravdu radost. :)

[10]: Jak píše nahoře Míša, jsme gambleři :D

[9]: Ano ano! :D

[8]: Tak třeba to štěstí ještě přijde, ať už výherní, či milostný :)

[6]: Čtyřlístky bych mohla sekat kosou. Ale že by nosily nějaký extra štěstí říct nemohu :D

[2]: Snad to přijde :)

[1]: Díky, bylo by na čase. Momentálně je to jedna velká bída.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama