Týden 29. a 30.

29. července 2018 v 19:19 | K. |  Projekt 52
Vždycky když mám pocit, že čas rychle letí, jakoby se snad ještě víc zbláznil. Divný období. To vedro a sucho je ubíjející, vadí mi, že se nemůžu projít po zelený trávě, jít na čtyřlístky. Všechno je uschlý. Nedá se jíst (což je fajn), nedá se pořádně spát. Mám se dobře, ale je mi smutno. Trýzní mě pár věcí a nemám s kým o nich mluvit. Nejraději bych to vyklopila bývalý kolegyni, ale ta je asi někde na dovolený a na emaily neodepisuje. Tak si to dusím ve svém nitru a tiše se tím sem tam nechám užrat.

A pak je tu ta druhá strana, ta lepší, pozitivní. Pracuju, nezahálím. Mám před sebou ještě obří kus práce, ale tentokrát cítím, že to dotáhnu do konce.

16. 7. 2018


Nějak na mě dopadly chmury. Občas to tak prostě mívám.
Naštěstí mě zachránil brácha s H. a vzali mě na pivo. Tentokrát opravdu na slušňáka,
po třech kouscích jsme šli dom.



17. 7. 2018


Kolega byl na dovče v Rakousku a všem nám přivezl na ochutnávku pivka. A teda, mají to moc dobré.
Po práci jsem šla na skleničku s T. Chtěla jsem s ní řešit "holčičí" věci, ale má tu přítele,
tak jsme šli ve třech. Mám ho ráda, je to milej kluk, sice si moc nepokecáme (ale je dobrej, umí česky za ty dva roky líp jak já anglicky za celej život :D), ale zkrátka jsem se chtěla vykecat a takhle mi to bylo blbý.
Doma jsem pak byla ještě pozvaná do obýváku, protože máma slavila narozeniny.


18. 7. 2018


Byly časy, kdy jsem nevydržela sedět doma na zadku a pořád jsem měla potřebu někam chodit.
Čím jsem starší, tím víc "dřepím" doma. Kor teď, co jsem hupsla zas do víru tvoření.
Takže jsem si řekla, pokud budu mít možnost, budu chodit ven.
Tentokrát jsme s Fí. a L. vyrazili na mou milovanou Náplavku. Probrali jsme vše možné, L. taky plánuje otevřít virtuální obchůdek, tak jsem ráda, že mám s někým společný zájem.
Když odešla, s Fí. jsme ještě stihli dva Lobkowicze u Avoidu a pak hurá domů.


19. 7. 2018


Vidím srdíčko! Teda viděla jsem, na tý fotce není tak výrazné. :D
Tentokrát jsem byla doma. Udělala jsem nový vzhled blogu a tak mě práce na PC nakopla,
že jsem se vrhla na výrobu motivů do lůžek šperků - jsem totiž na tyhle věci antitalent a brácha furt jen slibuje.
No, vyvolané nejsou úplně přesně, ale stačí vzít nůžky a jaká je to paráda. Ou jéé.


20. 7. 2018


Pátek byl fajn, poslední dobou se docela bavím s bráchovými kamarády, takže mě B. pozvala na své narozky.
Pravda, byla jsem tam nezvykle nejstarší, nejmladší člověk byl dokonce o 9 let mladší jak já, ale vůbec to nevadilo.
Seděli jsme na dekách, popíjeli, klábosili. Pak, když už jsme začali usínat, jsem bráchu přinutila, ať zvedneme kotvy -
zašli jsme ještě na rychlou pizzu a pak hurá dom.


21. 7. 2018


Aby těch venkovních párty nebylo málo, v sobotu jsme se celkem brzy sešli na Vyšehradě.
Tentokrát se konal piknik, jakože menší oslava A.
Jako první jsem se potkala s D., pak dorazili A. s L. a nakonec i L.
Popíjelo se, padla i nějaká ta tráva a byla to paráda.
Nakonec jsme zůstali sami s D., kterej si pak v gay baru stěžoval barmanovi, že je teplej, že jinak by se mnou začal chodit. Jojo, asi si budu muset přišít pindíka. :D


22. 7. 2018


Domů jsem dorazila asi v půl 4, takže jsem neděli víceméně proflákala.
Ani se nedělo nic zajímavýho, uvařila jsem si, udělala salátek,
něco málo pracovala a koukala na televizi.
A brouček si osedlal jednorožce!


23. 7. 2018



Pondělí bylo tragický. Dopoledne to bylo ještě dobrý, pak H. s M. odjeli pro něco k jídlu,
já měla před sebou ještě pár objednávek, ale udělalo se mi divně od žaludku a motala se mi hlava.
Když se vrátili a viděli v jakym jsem stavu, H. řekl, ať jdu domů, že to za mě dodělá.
Cestou jsem musela vystoupit z metra a jít si koupit žvejky. Na Andělu jsem to už nevydržela a vyklopila obsah svého žalůdku do odpadkovýho koše. Doma jsem s teplotou padla do postela a vybíhala akorát na záchod,
kde mě vždycky čekalo překvápko, kterou stranou to půjde ven.
Jo, tohle je fakt hnus, za střízliva jsem nezvracela už asi 10 let.


24. 7. 2018


I když se mi žaludek celkem uklidnil, zůstala jsem doma.
Byla příjemná změna, když mi přišla od H. SMS, ať se brzo uzdravím a nikdo mi nenadával,
že kvůli mě zkrachuje firma. :D
A ještě jsem měla takovýho hlídače, tak to se marodí pak samo.


25. 7. 2018


Už mě to doma nebavilo, tak i když mi bylo ještě trošku blbě, vyrazila jsem do práce.
Kluci se divili a pak mi děkovali, jak jsem statečná, že jsem to všechno zvládla. :D
Cestou domů jsem měla nějaké zařizování, jela jsem si pro legíny pod šaty, koupila si bundu.
Doma na mě čekal obří balík, který ukrýval Scrata - mou vysněnou veverku. :D
A pak jsem asi 4 hodiny pracovala - ráno jsem si nechala vyvolat motivy do lůžek, tak jsem stříhala a lepila.
A výsledek je boží.


26. 7. 2018


Je to paradox. I když sebevědomě cpu své fotky na šperky a další doplňky a věřím, že o ně bude mezi lidmi zájem,
co fotit vážně neumím jsou ty samotný výrobky.
Po práci jsem se pustila do zkoušky přístrojů a pak na mě v novém telefonu vyskočila tahle fotka.
Vidíte to co já?


27. 7. 2018


V práci nebylo skoro co dělat, bídný stav objednávek.
Do toho nám ještě vypli dopoledne proud, takže jsme s klukama spíš akorát klábosili.
Pak jsme zabalili těch pár balíků a H. nás pustil dom.
Večer jsme spojili bráchovu partu a moji partu a vyšplhali se na Petřín,
že budeme sledovat měsíc. Bohužel, byl zalezlej za mraky, takže vykoukl až kolem 11 večer a stejně byl za nějakou mlhou.
Hezky a jasně byl vidět až když už bylo po všem. To je prostě typický. :D


28. 7. 2018


I přesto, že jsme plánovali akci zakončit na slušňáka kolem půlnoci, domů jsme nakonec dorazili kolem 4 ráno.
Cestou domů mě teda čekalo zklamání - chtěli jsme se najíst, v první pizzerii neměli nic, v tý naší nejoblíbenější
taky ne, navíc tam změnili obsluhu, která byla neochotná a protivná.
Tak jsme skončili nakonec v Mekáči. Pak jsme si s bráchou zavolali taxík, vezl nás takovej roztomilej Ukrajinec,
pouštěl písničky, který mi připomněly, jak to loni bylo ještě fajn a jak nesnáším Škodovky,
tak ten Superb nebo co to bylo, byl fakt libovej, měl led světýlka na dveřích a celkově to mělo styl.
Přes den to bylo úmorný, nesnáším ty vedra. Střídavě jsem spala, střídavě pracovala.
A na fotce moje zákoutí. Jo, jsem materialista. :D


29. 7. 2018


Dneska v noci jsem se stala puberťačkou. Zdálo se mi o Samu Haberovi.
Jinak nic zajímavého nedělám, trošku jsem pracovala, uklízela.
Roztřídila jsem asi 23G bordelu na externím disku, ještě mi zbýá 13G fotek, to bude asi mazec.
Teď tu sedím, popíjím víno a nemůžu se dočkat, až trochu zapadne slunce,
abych se mohla přesunout na balkon a rovnat si myšlenky.
A na fotce jeden z mých výrobků. Fotka pořízená skoro před rokem. To, když po mně hodil motýla.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 MOE MOE | E-mail | Web | 30. července 2018 v 8:04 | Reagovat

Ahojda :) Supr fotky, a sdílím nadšení jak pro pivo tak víno. Jestli se chceš vykecat člověku, kterého neznás pošli maila :-)

2 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 30. července 2018 v 17:48 | Reagovat

Chválím ti ty časy vydání! :) Si šikovná. :)

3 XY XY | 2. srpna 2018 v 0:20 | Reagovat

Kdyby jsi nebyla hloupá a neodháněla lidi kolem sebe, tak máš dnes s kým mluvit.

4 K. K. | E-mail | Web | 2. srpna 2018 v 7:36 | Reagovat

[3]: Já mám kolem sebe lidí dost, díky za péči.

[2]: Rozumím. :-D

[1]: Díky za nabídku, ale raději snad ani ne. :-D Tak aspoň na zdraví.

5 K. K. | E-mail | Web | 2. srpna 2018 v 7:39 | Reagovat

[3]: A jestli to měl bejt anonymní komentář, tak se příště odhlaš z blogu. ;-)

6 slonipirko slonipirko | 2. srpna 2018 v 12:16 | Reagovat

A ty prestan smirovat ip adresy

7 K. K. | E-mail | Web | 2. srpna 2018 v 13:13 | Reagovat

[6]: Ono staci kliknout na motýla, netřeba znalosti IP. Nicméně svou vlastni statistiku návštěvnosti sleduji už několik let a nemam v planu s tim končit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama