Týden 33. a 34.

26. srpna 2018 v 11:11 | K. |  Projekt 52
Budu se opakovat, ale ten čas fakt děsně letí. Vždyť za chvíli tu budeme mít září! Poslední srpnový týden jsem se rozhodla strávit třízením majetků (asi mě trošku nakoplo TT) ale jde to těžce, protože mi to pořád narušují nějaký akce. :D Ale nestěžuju si, není nad to vyrazit na koncert nebo pořádný divadlo a tenhle časový úsek byl na kulturu opravdu bohatý.

Toť k úvodu asi všecko, nějak nemám co víc k tomu dodat. Jen že bych momentálně potřebovala někoho, kdo by dohlídla na to, abych šla makat a ne číst blogy a prachsprostě se flákat!

13. 8. 2018


V práci jsme se kromě vychystávání objednávek připravovali i na dovču H.
Dostala jsem pár bojových úkolů, o který jsme se nakonec teda dělily s M., tak snad jsme to zmákly.
Cestou domů jsem narazila na umělecké pouliční dílo - hrozně mě tyhle dětský křídový kresby baví.



14. 9. 2018


Doma zavládl odpočinkový den na všech frontách!
Náš pes pochrupoval a já se věnovala blogu a četla si o tom, co pro kolegy blogery znamená televize.


15. 8. 2018


H. odfrčel na dovču a místo něj se vrátila M. Hned ráno musela jít na kobereček,
H. mi "vyhrožoval", že půjdu na její místo, což se mi dvakrát nechce, sice by povýšení bylo fajn,
ale jsem ráda, že mám od přímýho kontaktu s lidma na chvíli pokoj. Naštěstí ji nevyrazili. :D
Na fotce můj kulinářskej výtvor, poslední dobou hodně koketuju s myšlenkou,
že se vydám veganskou cestou. Zatím mi v tom brání sobectví a asi i strach z další etapy vysvětlování,
proč to nejím, když je to táááááák dobrý a zdravý a nezbytný a nutný a prostě životně důležitý, abych nechcípla na nedostatek živin, ale vnitřně vím, že k tomu jednou dojdu. A proto teď experimentuju a dokazuju okolí,
že čistě rostlinná strava neznamená cpát se jen zrním.


16. 8. 2018


V práci byl celkem klid. Když jsem si vylezla na chvíli na vzduch, čekalo mě tam tohle pěkné znamění na obloze.
Po šichtě jsem se vypravila na Anděl, kde jsme měli sraz s A. Zašli jsme na obídek do Einsteina,
pak za náma přijela D. a hurááá na HAMU na Shakespearovské slavnosti - konkrétně na Sen noci svatojánské.
Chytli jsme derniéru, takže nevíme, který vtípky byly navíc a který součástí představení,
ale vůbec nám to nevadilo. Obsazení bylo dobré - Prachař, Hybnerová, můj oblíbenec Kopta,
Pisařík, Polášek. Krásná hudba, úžasný taneční výkony. Moc se nám to líbilo.


17. 8. 2018


Brácha mě zval na véču předchozí týden, tak tentokrát jsem byla na řadě já.
Vybrala jsem jednu novou restauraci u nás, sice jsem měla omezený výběr na jeden jediný burger,
ale byl výtečnej. Celkově to bylo fajn, obsluha pozorná a milá,
jen nás bohužel museli v 10 vyhnat ze zahrádky.
Představila jsem mu návrh loga do obchůdku, tak snad to spáchá.
Domů jsme šli brzo, protože jsme byli celkem unavený,
jenže tam nás "přepadl" táta s burčákem a tak jsme si ještě chvíli povídali s našima v obýváku.


18. 8. 2018


Sobotu jsem strávila úklidem a pak procházkou s A. po nákupech.
Já ani nic konkrétního nechtěla, ale nakonec jsem ulovila stylovou růžovou bundu,
neonový ponožky a krásný třpytivý tenisky z dětský kolekce. :D
Když jsme okojili naše nakupovací choutky, skočili jsme pro Avanti a šli na chvíli souznět s přírodou.
Jen tak sedět na lavičce, poslouchat Karmu a další stoletý pecky,
marně vyhlížet padající hvězdu a řešit radosti a strasti všedních životů. Ale jo, to je vlastně dost fajn.


19. 8. 2018


Brácha byl někde v tahu, tak jsem měla volný působiště.
Neděle jsem nikdy neměla moc v lásce, ale teď, co nelačním po tom jít do práce (i když se tam celkem těším),
se je snažím strávit trochu aktivně. Takže jsem dokonce po sto letech i cvičila.
A na fotce dárek od H. O:-) Můj krásný french press. Mám prostě ty nejlepší kolegy na světě! <3


20. 8. 2018


Den na kterej jsem se těšila asi čtvrt roku.
Před rokem a kousek jsme s Er. náhodou zašli na pivčo na Avoid. Bylo to krátce potom,
co jsme spolu začali žít a řešili jsme, co teda bude dál. A v tom vážným hovoru nás vyrušila kapela.
Nejdřív jsme chtěli odejít, ale něco nám řeklo ať zůstaneme. A díky tomu jsem objevila další hudební lásku.
Schodiště. Chodila bych na ně furt a furt, ty jejich písničky a koncerty jsou něco božího.
S bráchou jsme se sešli už brzo, na lodi skoro nikdo nebyl,
jen jedna známá sportovkyně tam zrovna natáčela rozhovor. A taky mraky vos.
Pivo bylo tradičně luxusní a začátek koncertu se blížil. Dorazil i Fí. a T.
V 8 to začalo. Ou jééé. Jak řekl brácha: "Tys pod tím stolem "naskákala" tak 10 kilometrů."
Díky, chlapci. Miluju vás.


21. 8. 2018


A když už, tak už. Po práci hurá domů, vyzkoušet nový šaty, zjistit, že s tím výstřihem až k pupíku jít nikam nemůžu,
vyřešit problém s výtřihem a pak huráááá kam jinam než na další slavnosti mistra Williama.
Tentokrát na Večer tříkrálový, který byl opět přehlídkou skvělých hereckých výkonů.
Nejvíc mě dostal asi Petr Stach, do toho jsem zamilovaná v Případech prvního oddělení a vůbec jsem netušila,
že umí tak krásně zpívat. Skvělí byli ale všichni, moc se mi líbil Carda, Pechlát (toho jsem zrovna pár dní před tím potkala u metra), Kopta nebo Boudová.


22. 8. 2018


V práci to byla bída, protože nám přišlo asi jen 20 objednávek.
Takže jsme makali tak jako lážo plážo, já navíc roztřískala nějakej rýžovej ocet,
takže smradu jak v hradu. Po dvanáctý jsem zkrátila čas telefonátem s babičkou.
Pak jsme se s M. rozhodly vyrazit do OC na něco dobrého. Zkusila jsem kafčo z CC,
jako nebylo to špatný, ale skoro kilo za kafe mi přijde docela dost. :D
Ale tak žijeme jen jednou, že. A aspoň jsem zas poznala nový místo.


23. 8. 2018


Zaspala jsem! :D Kretén budík mi nezazvonil, když jsem vylítla z pokoje,
táta se chystal do práce a suše pronesl: "No já si říkal, že ti to nezazvonilo."
Naštěstí máme v práci anarchii a nějakej pozdní příchod nikdo neřeší,
akorát si ze mě dělali srandu. Ono stejně nebylo moc objednávek,
takž vychystáno bylo rychle, pak jsem ještě udělala administrativu za H.
a pak hurá dom. Tam jsem se pustila do "úklidu života", rozhodla jsem se všechno zase pěkně probrat,
zredukovat majetky, vyřadit "motivační" oblečení (mám šanci do příštího roku se do něj zmenšit :D)


24. 8. 2018


Když jsem předchozí den odcházela domů, dělala jsem si srandu, že v pátek dorazím,
pokud mi zazvoní budík. No a jasně že mi zas ten degen nezazvonil. :D
Tak L. s M. si dělali prču, že aspoň už ví, co mi koupí k Vánocům.
Naštěstí to uteklo rychle, nějak jsme se těšili už domů.
Tam jsem si uvařila výtečný papu
(pátek jsem jela komplet vegan, v září se mám po roce sejít s moji nej kamarádkou ze základky, která ve veganský "sektě" už nějaký pátek funguje, tak mi dá cenné rady) a pak si zdřímla.
Večer se stavila T. na vínečko, s tou jsem se taky viděla po dlouhé době takhle osamotě,
přítel ji už odjel domů. Povídaly jsme si, pouštěly písničky z Disney pohádek,
IronKapa (jak já toho chlapa miluju :D), Schodiště (ty taky miluju, ale to už jsem psala)
a nakonec mě to probralo tak, že jsme to zakončily asi až ve 2 ráno.
A jásám, konečně není venku na zdechnutí.


25. 8. 2018


Sobota byla ve znamění lenosti. Ani z postele se mi nechtělo, ale protože jsem vytahala všechno oblečení,
abych ho probrala, nebylo zbytí. Jsem se sebou celkem i spokojená, vyřadila jsem docela dost věcí -
část půjde na popelnici, druhá už si hoví na bazarech (a zájemci se ozývají).
Část jsem vyřadila do kategorie "motivační", protože by vypadalo lépe na štíhlejší postavě.
Na tý se pracuje, takže ho příští rok určitě využiju.
A večer mi přišla vzácná návštěva - A. s L. Pustili jsme si sodoma gomora film o Draculovi,
dali si vínečko a bylo tu moc bezva.
Pak dorazil i brácha, tak rozdělal vodnici a hezky jsme ve čtyřech poseděli.
A pak provedli rituál. Ou jééé.


26. 8. 2018


Bludišťáka tomu, kdo pozná, co je to za klip. :D
Spát jsme šli docela pozdě, kluci odešli kolem půlnoci a brácha měl povídavou,
tak jsme asi do 2 do rána drbali holky. :D
A teď si tu tak sedím a vím, že bych měla pokračovat v debordelizaci, ale lenost ze soboty mě neopustila. :D

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nudistka nudistka | Web | 26. srpna 2018 v 13:02 | Reagovat

V divadle jsem byla naposledy v březnu, trochu si mě motivovala, měla bych to dohnat a zajít na nějaké pěkné představení. Jinak si se pěkně rozepsala, stihla si toho docela dost, nebylo toho málo.

2 Tea Tea | Web | 26. srpna 2018 v 19:38 | Reagovat

Na Slavnostech Williama jsem bohužel ještě ani jednou nebyla, ale už tak 2 roky si to přeju :D

3 K. K. | E-mail | Web | 26. srpna 2018 v 21:50 | Reagovat

[1]: Určitě zajdi. Já se chystám v záři do Celetné - tam budu mít premiéru. Srdcovka jsou Vinohrady - třeba naposled jsme byli na Periferii a ta byla opravdu skvělá.

[2]: Tak příští rok :) Mě to vždycky lákalo, ale žila jsem v vklamu, že je věčně vyprodáno a lístky drahý - na obě představení jsme kupovaly pár dní předem, na horší místa - první představení stálo 290,-, druhé o stovku víc a protože byly volná místa blíž, nakonec jsme si přesedli :)

4 Sugr Sugr | E-mail | Web | 30. srpna 2018 v 20:16 | Reagovat

Křídové kresby mě taky baví, naposledy jsem četla "miluju Janičku", hm..., škoda, že nejsem Janička. ;-)

5 patw patw | Web | 1. září 2018 v 16:37 | Reagovat

Líbí se mi styl tohoto článku, takový foto-deník: datu, pár řádek a fotografie. A hezké fotografie, pěkný!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama