Týden 39. a 40.

9. října 2018 v 13:13 | K. |  Projekt 52
Dneska dopoledne na mě vyběhla písnička, která mě po všech těch klišé-srajdách dost pobavila. "Co když už nikdy nebude líp, co když už nikdy nebude líp..." Oukej, vždycky může bejt hůř, ale teď to žádná sláva není. Pozitivní je, že v nové práci se mnou počítají a celkem se na to začínám těšit.

24. 9. 2018


Tak jsem si ráno udělala výlet na PSSZ, kde mi museli vytisknout nějakej papír pro pracák,
pak jsem zajela i na něj, tam zas po mně chtěli něco co mi v tý bývalý práci nechtěli podepsat, prostě blázinec.
Doma byly na návštěvě babička s tetou, chvíli jsem poseděla v obýváku,
ale protože jsem se stejně další den chystala k prababi, kde se sházíme takhle všechny,
zalezla jsem si do postele, abych tu svou posranou náladu nešířila po okolí.



25. 9. 2018


Konečně přišel nějakej veselejší den. Vtrhla jsem zpátky do skladu.
Kluci mi hrozně chyběli, jsem ráda, že jsem si je mohla ještě pár dní užít.
Š. která končila až ve čtvrtek se ukázala taky jako fajn holka,
dokonce se nám kluky povedlo uvést do rozpaků, když jsme jim přiznaly, že obě máme lesbické zkušenosti. :D
Až jsem se bála, že už do konce dne nepromluví,
ale naštěstí je to přešlo a dokonce mě vyvezli i na oběd.
Potom jsem jela za prababi, ta chudák koukala, jak se mi to zas všechno pokurvilo.
Pomohla jsem jí projít knížky, aby věděla, o co si napsat Ježíškovi, nějaký si i půjčila
(samý takový "pozitivní" :D) a kolem desátý jela dom.
A na fotce "krtinec". Ta představa mě celkem pobavila.


26. 9. 2018


Středa byla fajn. V práci za námi přišel D. s T. - to zas byla komedie.
Dokonce mi nabídli, že se můžu vpodstatě vrátit, akorát bych rovnou dělala pod tou externí firmu,
kam se sklad stěhuje. Řekla jsem si, že to zvážím, podle toho kolik mi taky nabídnou peněz.
Když odešli, bylo vše jak má být, fantazírovali jsme jak se stát démony a tak. :D
Fakt mi budou chybět, takovouhle srandu jsem si dlouho s nikým už neužila.
"Musíme založit odbory skladníků!!!" :D


27. 9. 2018


Čtvrtek byl ještě veselejší než středa.
Do skladu se nám tentokrát přiřítil O. s J., bez jakýhokoli slova začali nakládat zboží,
tak se s nima H. pak pohádal. Strašně nás zdrželi. Pak ještě volal D., že prej šíříme poplašnou zprávu,
že firma krachuje, že to není pravda. Jasně, tak oni vyházej půlku lidí,
pouštěj kancly, sklad, na účtu maj taky kulový, ale prosperujeme. :D
"Firma je v prdeli, vyhodíme Káťu. Firma je ještě víc v prdeli, voláme Káťu, že ji potřebujeme zpátky." :D
Protože bylo hezky, sešla jsem se večer s Fí. a zašli jsme na pivčo do Riegráčů.
Je tu podzim. Kaštany prý nosí štěstí. Zajímalo by mě komu...
Po dvou kouscích jsme se přesunuli ještě do baru, měla jsem chuť na tequilu, ale po 20 minutách čekání,
kdy se barman jen vykecával s kámošema a na nás se úplně vyprdl, jsme se zvedli a šli domů.
Není nám přáno, ale aspoň jsme byli na slušňáka doma.


28. 9. 2018


Se mi zas povedl husarskej kousek. Dostala jsem po babičce dvě brože na památku.
Když jsem jela v sobotu na výlet, jednu jsem si hrdě připla na svetr, několikrát za ni zkusila zatahat,
jestli se nemůže otevřít - vypadala bytelně, měla nějakou pojistku.
Den jsem strávila slušně, na diskotéce jsem si svetr dala do tašky. No, a jasně že mi někde odpadla.
Zbyla mi tedy alespoň tahle, tak už je ve šperkovnici a nikam ji holt nevyvenčím.
Strašně mě to mrzelo.
Jinak jsem pátek trávila v klidu doma, naši se chystali na chatu,
já ráno stejně brzo vstávala kvůli výletu, tak jsem alespoň trochu odpočívala.
Večer mě akorát přepadl další záchvat "deprese" - naši mě pozvali na skleničku
a řešili jsme tu moji práci, říkali že nemám brát první věc, ať si klidně vybírám, no a mně to všechno nějak dojalo.
Pak jsem se trochu nasrala, protože bratr přijel a že si pustěj film. Já si chtěla povídat a on stejně furt mlel o tom,
co vybral, tak jsem utekla se psem na cigáro. Nakonec po mym návratu se teda pokračovalo v povídání.


29. 9. 2018


Kolem dvanácté jsme se s Fí. sešli na Hlaváku a vyrazili směrem Karlštejn.
Vlak byl natřískanej, ale povedlo se nám ulovit místa k sezení.
Na místo jsme dorazili brzo, všude bylo hodně lidí, ale vyšlo super počasí.
Viděli jsme průvod, prošli si stánky, vylezli až ke hradu, kam jsme se nedostali ani na nádvoří,
dali si naprosto odporný jídlo, který jsme v půli vyhodili,
sem tam někde okoštovali burčák - nic jinýho tam pořádně ani neměli. Já si pak teda ještě koupila svařák,
kterej nechutnal ani jako svařák, ale dali mi k tomu hezkej hrnek
a pak hurá do Prahy. Jeli jsme parní starou mašinkou, to bylo naprosto úžasný.
Ještě s náma seděl ve vagonu chlápek, co měl celkem vtipný historky a celou cestu nás bavil.
V Praze jsme si zašli na Náplavku, tam pouštěli různý hity - Schodiště, Murata Thagalegova, Samu Habera,
Arcade Fire... Prostě multi kulti. :D
Pak jsme si ještě zašli asi na hodinku zatancovat do Friends a potom hurá domů.


30. 9. 2018


Jak já byla líná... V pokoji jsem měla příšernej bordel,
protože se bratr chystal stěhovat, nějak jsem rezignovala s tím, že si to poklidím až tu nebude,
abych už rovnou využila prostory ve skříni, které se uvolní.
Takže jsem se tak různě válela, sem tam něco poklidila. Nakonec se mi to i celkem povedlo,
tak jsem si za odměnu nalila vínečko a relaxovala.


1. 10. 2018


Spletla jsem si čas, takže nakonec jsem musela vstávat brzo - čekal mě totiž další pohovor.
V Český pojišťovně. Cestou tam jsem zjistila, že jsem ztratila tu brož a to mě hrozně rozhodilo.
Navíc jsem byla nastydlá a celá nějaká nervózní, něco ve mně křičelo, že to místo je blbý, že se nemám snažit,
aby mi ho nedali. (No, tak mě fakt nevybrali :D). I když pak jak jsem odcházela se mi to celkem i líbilo,
bylo tam hezký prostředí a ty lidi působili sympaticky.
Odpolední pohovor do call centra jsem zrušila, protože jsme si přečetla recenze
a všichni na tu firmu děsně nadávají.
Cestou domů jsem si skočila do Tesca a nakoupila nějaký ňaminky,
příjemně mě překvapil veganský plátkový sýr, kamarádka strašila, že jsou hrozně hnusný,
ale mně chutnal a asi bych ani nepoznala rozdíl.
Bylo takový pošmourný počasí, takže jsem si navařila a pak jsem se zachumlala do postele.


2. 10. 2018


V úterý mě čekal další pohovor. Probudila jsem se nějaká nachlazená,
no to je zas paráda. Ale o tohle místo jsem stála, když jsem totiž nastoupila ke klukům a první dny měla pochybnosti,
jestli jsem si zvolila správně, vyjel na mě inzerát z týhle firmy.
Psala jsem tam hned jak jsem zjistila, že končím, ale bohužel neodpověděli.
Před týdnem jsem znovu koukala na jejich inzerce a vyhlásili nový výběrový řízení,
který se mi líbilo víc než to, na které jsem se hlásila původně. Napsala jsem tam tedy znovu (na obě místa)
a přišla mi automatická odpověď - to se předtím nestalo, takže mi došlo,
že se mi tam poprvý ten životopis vůbec neodeslal. No a kdyby jo, tak nemám možnost se ucházet o to nový místo...
Vyrazila jsem na čas, ještě jsem tam byla brzo, tak jsem musela čekat, než prodejnu vůbec otevřou.
Pohovor byl fajn, trval asi půl hodiny. A klaplo to, takže ke konci října nastupuji.
Bude ze mě prodavačka pro mě atraktivního zboží ve firmě, která se rozšiřuje a pořád otvírá nové prodejny.
Tak třeba ze mě bude jednou paní vedoucí. :)
Původně jsem chtěla jet za klukama, ale za prvý mi bylo furt blbě, za druhý ze mě opadly ty nervy
a to mě vždycky hrozně vyčerpá a za třetí jsem si chtěla užít jeden z posledních letošních osamocených dní,
tak jsem jela domů se válet. :D A taky uklidit, protože se ve středu naši vraceli.
A večer se stala divná věc, seděla jsem na balkoně a kouřila a pod okny se poflakoval člověk,
co vypadal jak Er. Měl i stejný oblečení, pohyby. A taky měl dost upito. Nezmohla jsem se na nic,
jen jsem ho bez dechu pozorovala.


3. 10. 2018


Ráno jsem vyladila poslední detaily a vyrazila do práce.
Naivně jsem si myslela, že bych tu brož mohla najít, tak jsem si šla projít místa,
kde jsme v tu sobotu byli. Taky nápad, po pěti dnech...
Nenašla jsem samozřejmě nic, tak jsem zamířila na metro a jela za klukama.
Náš předposlední den.
Směna byla fajn, zůstali jsme i trochu dýl, aby fakt vše bylo hotovo.
A povedlo se. Jak jsem říkala v bývalý práci: "Dostali jsme to pod kontrolu."
Večer přijeli naši, tak jsme poseděli na chvíli u vína.


4. 10. 2018


Na čtvrtek jsem byla objednaná k doktorce na tak blbej čas, že jsem do práce ani nemohla,
protože by se to nevyplatilo. Vyšetření dopadlo dobře, tak jsem se odměnila sushi.
Koupila jsem i našim na ochutnání, ale nenadchlo je to, tak si je dojedl bratr.
Večer jsem vzala psa na procházku, zatelefonovala babičce. Bratr doma už nespal,
tak mě naši pozvali zase na skleničku, spát jsme šli asi v půl 2, což je opravdu super, když vstáváte do práce. :D


5. 10. 2018


Ráno mě zas čekal šok, před barákem jsem zas zahlídla Er. Buď mi hrabe, nebo mě normálně hledá.
Zdrhla jsem. :D
Pátek byl smutnej. Vypravili jsme poslední balíčky, sjeli si pro kousek pizzy
a kolem půl 3 začali balit. Přijeli nám pomoci i M. se S., myslím, že jsme udělali kus práce,
když jsme kolem sedmé odcházeli, bylo připraveno 11 palet a asi 30 přepravek.
A pak nastal čas loučení, říkali jsme, že nějaký pivo snad dohodneme,
i když známe tyhle velkolepý plány - z úklidu nejsem v kontaktu už s nikým, J. se na FB přestala před rokem a půl přihlašovat, ani nevím, jestli se jí něco nestalo, na Z. jsem ztratila telefonní číslo. Z výzkumu mám v přátelích akorát H.
a taky jsem ho viděla naposled asi před 2 lety. No a s lidma z chráněnný dílny jsme se taky pořádně nesešli,
s J. si občas napíšeme nebo zavoláme, H. jsem viděla naposled před 4 měsíci že byl náhodou v divadle
a D. má svých starostí dost.
V metru jsem si připadala jak Barney po maratonu, nemohla jsem skoro vstát.
A do toho mi psal bratr, ať přijedu k L., že maj dvě basy a potřebujou s tím píchnout.
Vzhledem k tomu, že od chvíle, co mi oznámil, že se stěhuje, spolu skoro nemluvíme,
kývla jsem na to. V rámci udržení dobrých sourozeneckých vztahů.
Byla jsem ale šíleně utahaná, navíc jsem zas otekla že jsem se skoro nemohla pohnout,
tak jsem kolem půlnoci jela domů.
V autobuse po mně zas koukal nějakej divnej týpek, když jsem vystoupila, kdy vylítl ze sedačky
a vylezl taky a pak mi přišlo, že o trochu dál, kde není moc světla se zastavil, tak jsem si trošku oběhla sídliště. :D


6. 10. 2018


Na sobotu jsem se těšila už dost dlouho. Nakonec jsem z toho měla takový rozpolocený pocity.
Bylo nás hodně a nedokázali jsme synchronizovat potřeby.
Ohňostroj jsem viděla za běhu, furt se na někoho čekalo, nebo nám pro jistotu zmizel úplně,
když se jeden najedl, druhej si začal stěžovat, že má taky hlad a já zas neustále otravovala, že se počůrám,
protože mám něco s ledvinama a chtělo se mi každých 15 minut.
Mateřská škola hadr, fakt že jo.
Taky půlka skupiny (vč. mě) byla tlustá, takže jsme se třeba na chobotničkách museli vozit po jednom,
aby se to s náma neutrhlo, to taky na sebevědomí moc nepřidá.
Do toho jsem vzpomínala jak jsem tam byla loni s Er., jak jsme popíjeli svařáček (kterej tam sice měli,
ale ne ten na kterej jsem se celej rok těšila), tancovali na kapelu a prostě si užívali jeden z posledních hezkých dní.
Jako jo, aspoň jsme se povozili - byla jsem 2x na chobotničkách, 1x na breaku, na autodromu a taky na mym milovanym Extremu.
U střelnice mě nasrala T., když jsme s L. začali řešit, že se nedivíme, že si občas holky za ty pokusy o znásilnění můžou samy, tak se do nás pustila, že když holka řekne ne, tak řekne prostě ne. Na to jsem ji opáčila,
že s tím samozřejmě souhlasím, a že zrovna mně to nemusí říkat - dvakrát jsem byla sexuálně obtěžovaná v autobuse,
jednou mě přepadli na sídlišti a bejvalej když přišel z hospody, tak se neptal jestli chci nebo ne,
prostě byl sex a bylo mu jedno že brečím a ležím jak prkno a odpočítávám vteřiny do konce - na to mi řekla,
že to je něco jinýho, že s tím člověkem jsem byla dobrovolně - aha, takže tam najednou to její ne neplatí.
O to je to horší, ne? Když vás nikdy nenapadne, že by vám takovej člověk začal ubližovat.
Opravdu příjemný, když sedíte na gauči a najednou vám začne ožralej strkat týden neumytýho čuráka do obličeje a řve na vás, ať mu ho vykouříte nebo vás rovnou omrdá. Ale já ji to vyvracet nebudu, nezažila to, nepochopí.
Pak jsme jeli na diskotéku, to už bylo fajn a ještě jsme skončili u L. doma,
kde lidi postupně odpadali, takže kolem čtvrtý jsme to zabalili.
Domů mě vezl strašně fajn taxikář, se kterým jsme si fakt bezvadně poklábosili.


7. 10. 2018


Tak bratr je už fuč. A já jsem bez telky. A taky playstationu.
A aby toho nebylo málo, zmizel i foťák - říkala jsem si, jak si dodělám tu kinder sbírku...
Tak jsem zkoušela mobil, jestli to půjde ním. Šlo by to, naštěstí jsem ten foťák pak našla v šuplíku.
Jinak se nic nedělo, byla jsem zmožená a celý den jsem nakupovala vánoční dárky na Ali.
Závislost. A asi založím rubriku jen na tyhle blbiny, že bych začala dělat recenze.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Atheira Atheira | Web | 9. října 2018 v 19:54 | Reagovat

Dost se divím, že tě ten sýr mile překvapil. Já proti němu vyloženě jako nic nemám, ale úplně skvost to není. Doporučuju "cheddar style" od značky Violife - celkově jsou nejlepší takové veganské "sýry", které si hrajou na cheddar, kdoví proč, ale je to tak.

2 K. K. | E-mail | Web | 9. října 2018 v 20:29 | Reagovat

[1]: Mám ho ve "wish listu" :D Mě fakt příjemně překvapil, možná jsem čekala nějakej podobnej humáč jako sójový mlíko (ona v tomhle teda sója není pokud se nepletu), ale jak jsou to pro mě celkem novinky, tak nevím, na co se připravit. 8-O  :-D

3 padesatka padesatka | E-mail | Web | 9. října 2018 v 20:49 | Reagovat

Vánoční dárky taky už začínám řešit. Ach jo.

4 K. K. | E-mail | Web | 10. října 2018 v 0:46 | Reagovat

[3]: Mě to hrozně baví, ale jestli mi náš drahý ÚP nepřizná tu podporu, tak se budu asi měsíc pást. :-D Hlavně aby teda všechno stihlo přijít (a aby to nebylo hnusný :D), nějak objednávám výhradně z toho Alíku.

5 Atheira Atheira | Web | 10. října 2018 v 8:09 | Reagovat

[2]: Samotný sojový mlíko je hnus. Já si ho kupuju na šlehání do kafe. Tam mi chutná... Ale já celkově na "mlíko" moc nejsem, takže si ho ani nemusím nijak extra nahrazovat. Prostě mě jen tak nenapadne jít a dát si sklenici.
Na kakao se mi nejlíp osvědčilo asi ovesné. Ale některá bývají divně hořká za studena...

6 K. K. | E-mail | Web | 10. října 2018 v 9:19 | Reagovat

[5]: Zkoušela jsem akorát nějaký obyč od Alpra a teď vanilkový z DM - do kafe (- jako vypiju to, ale nic moc. Naštěstí nemám problém pít kafe samotný.

Celkem mě mile překvapila sójová smetana z DM, samotná je sice taky hnusná, ale dělala jsem z ní třeba dýňovou kaši a ta byla dobrá. I v tom kafi se ta pachuť ztratí. :-D

7 Atheira Atheira | Web | 10. října 2018 v 15:54 | Reagovat

[6]: To já kafe taky černý, ale ráda si dám i kapučíno nebo lattéčko a tam to mléko je potřeba. Co nesnáším, to je nalití mléka do kafe tak, jak to je... prostě... bleh. Neumím to popsat, přijde mi to snad hodný pekla. :D
Do některých kafových nápojů ale patří mléčná pěna nebo část mléka a pěny. Když se nachomýtnu kolem DM, kupuju tam jejich v podstatě novinku, není to tak dlouho, co to prodávají - ovesné mléko s podílem soji (pořád ta soja, ale co se dá dělat), edice barista, je přímo ke šlehání do kafe.
Moc dobrá mléka má OATLY, ale zase mi nepřijde, že úplně za tu cenu je to takové terno.
Dál jsem se třeba zamilovala do jogurtů Harvest Moon, prodává to Albert a taky to není úplně levné, jenže žádný jiný veganský jogurt prostě nemá takovouhle konzistenci ani chuť a jak jsem na první ochutnání z vanilkové příchuti nebyla úplně odvařená (chutná jako bobík nebo pribiňák), tak v mangové bych se užrala a příště zkusím zase něco dalšího.
Za plnou cenu jsem to ale ještě nekupovala. Stojí to 45Kč, často to mívají ve slevě, že třeba do tří dnů prochází, za 30Kč. Ale i to je dost.

8 K. K. | E-mail | Web | 10. října 2018 v 16:30 | Reagovat

[7]: O baristovi jsem četla na FB a určitě vyzkouším. :) Já včera testovala planton - kokosový jogurt z Lidlu a byl výborný - připomíná mi bílý smetanový jogurt z Alberta, který jsem měla moc ráda, jen je tam trochu cítit kokos, tak jestli si ještě neměla, můžeš vyzkoušet. (Cena 25,-)

Dneska jsem v Tescu pobrala zas ty sýry Veganlife v akci, postupně budu procházet další možnosti - asi hodně věcí, co bych chtěla ochutnat mají ve vege krámech a tam jsem nebyla ani nepamatuju. :-D

9 Atheira Atheira | Web | 10. října 2018 v 21:22 | Reagovat

[8]: Teď mě ještě napadá, že jestli si ráda děláš toasty, pizzu nebo tak, nejlíp se roztéká sýr Tudlee. Mívají ho v Tescu nebo ve specializovaných prodejnách. Ten s provensálskými bylinkami je naprosto bezkonkurenční - v teplé kuchyni - na studeno to žádná výhra taky není.

O tom jogurtu z Lidlu už mi taky říkali, ale já se tam prostě moc nedostanu a jestli je to navíc jen v rámci týdne, ve kterém jsou vegan produkty, tak to už vůbec netrefím...

A kdybys náhodou prahla po něčem zakysaném, dělá se fakt dobrý sojový zakysaný nápoj. Oproti ostatním sojovým mlékům mi přijde, že tam není ta pachuť a chutná mi to, ale třeba tobě to tak připadat nebude, každopádně, není to nijak zvlášť drahé.

Jo a kdyby náhodou někdy byla nouze a potřebovala jsi nějaký polotovar na rychle hotové jídlo, tak značka Veto dělá několik druhů výrobků pro bezmasé grilování. Asi nejznámnější - kukuřízek - ten jsem jednou dělala právě obalený tím Tudlee sýrem, řasou nori, upekla a dala si to s hranolky a děsný žrádlo! Ale na jejich čevapčiči (je tam P :-D) nemá nic. :D

Jej, já jsem ráda, že tady taky existuje někdo, s kým se dá bavit o veganským jídle! :D

10 K. K. | E-mail | Web | 12. října 2018 v 15:22 | Reagovat

[9]: Ten sýr s provenáslkými bylinkami zní dobře. :-D

Ten jogurt by snad měl být ve stále nabídce, i když už jsem taky na FB zahlídla, že ne, tak těžko říct. Teď co jsem tam byla ho měli dost a týden frčel italskej :)

Veto mě štve, že ty moje nejoblíbenější mají v sobě vaječnej bílek. Ale na kukuřízek pěla chvály i kamarádka, tak to musím taky vyzkoušet. Sakra, člověk by furt jedl. :D (Teď má Kaufland akci na všelijaký nugetky, tak si pro ně zítra chci zajet :D)

11 Atheira Atheira | Web | 13. října 2018 v 9:05 | Reagovat

[10]: Kauflanďácky nugetky jsou fajn (lepší jsou ale jejich "masový koule", ale úplně odvařená jsem z toho nebyla. Nicméně fejkový kuřecí nugetky prodává i Tesco - levněji a je jich mnohem víc. A prošly i u neveganů jako chutnej "mekáč" :D

12 K. K. | E-mail | Web | 13. října 2018 v 9:25 | Reagovat

[11]: Asi chodím do nějakejch blbejch obchodů, nikde jsem v Tescu tohle neviděla :D

Z Kaufu ulítávám na tom falafelu, už delší dobu teda, to je dobrota.

13 Atheira Atheira | Web | 15. října 2018 v 7:52 | Reagovat

[12]: Já to taky nejdřív nevěděla a sama bych je nenašla. Kaufland je má totiž chlazené, Tesco je prodává mražené a nejsem si jistá, jestli to má nějaký speciální umístění, řekla bych, že je to normálně mezi mraženýma burgerama, pizzama a tak. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama