Klávesnicí

Nestěžuju si

29. května 2016 v 11:21 | K.
Odjakživa jsem byla spíš pesimista. A to ještě ke všemu takovej ten, co k sobě přistupuje s ironií. Takže když se mě někdo zeptá jak se mám, automaticky očekává že úplně na hovno... A tak všechny teď šokuju když říkám, že se mám dobře a nestěžuji si! A je to vlastně celkem pravda...

Jednou tě dohraju!

20. března 2016 v 11:24 | K.
Občas mě nějaké téma týdne zaujme natolik, že mám námět na článek... Jen málokdy ho ale sepíšu... A tentokrát mě napadly hned dva, do kterých jsem se bezhlavě pustila?! Páni, já zírám!

Minule jsem vám odkryla své nitro, tentokrát se nebudu pouštět do něčeho náročného... Dneska se budu věnovat svému gamblerskému já!

Ach ty zlý prodavačky...

29. února 2016 v 20:51 | K.
Facebook používám už léta. Komunuji přes něj se svými přáteli, sleduji stránky oblíbených kapel, jsem spoluadministrátor borderek v nouzi, kde se snažíme upuštěný pejsky umisťovat díky virtuálnímu sdílení... Před necelým rokem jsem se s jeho pomocí vrátila ke svému koníčku - sbírání figurek a hraček z vajíček.

Tento článek nebude o nějakých výhodách nebo nevýhodách "modré" sociální sítě. Bude to spíš povzdech nad chováním některých lidí na které FB nemá žádný vliv... A strašně mě štve, že diskuze, která mi dala impuls tohle celý sepsat byla smazaná ještě předtím, než jsem si stihla reakce na mé nasrané komentáře přečíst...

Střípky z obyčejného života

19. února 2016 v 14:40 | K.
Žiju poměrně aktivní život. Hodně času trávím prací a ten zbyteček volného se snažím věnovat svým blízkým, se kterými podnikáme různá dobrodružství a akce. I přesto, že jsem dost kamarádská, společenská a přátelé ve mně vidí vrbu (to je samý: "K., musím se ti svěřit...) bývám docela často pozorovatelem, tak trošku tichým. A tak jsem si říkala, že budu pozorovat bedlivě a pak ty jednotlivé úsměvné momenty zkusím sepsat... I když z psaného projevu to asi nevyzní tak vtipně, ale i tak věřím, že až si je budu po čase připomínat (já si totiž často egoisticky pročítám staré články :D) tak se mi pěkně živě vybaví...

Člověče, nezlob se... a spal mosty

6. února 2016 v 13:08 | K.
Od vydání posledního článku uplynulo jen pár dní... Krátce poté, co jsem si veřejně postěžovala, na ztrátu mého oblíbeného termohrnečku, jsem opravdu intenzivně dumala, kde by mohl být. Oblékla jsem si bundu, vypla počítač, nasazovala jsem sluchátka a už už odcházela... Když v tom jsem se zarazila, otočila a hups na zem - a v tom šeru jsem zamžourala pod gauč. No a byl tam! Velice šikovně schovaný... Říkala jsem si - ta chvíle, kdy se začíná vše zlepšovat je tady!!!

Záhada zmizelého hrnečku a další plky

3. února 2016 v 16:02 | K.
Asi nikdy se mi nestalo, že bych si přála k Vánocům nějakou věc a aniž bych cokoli musela říct, Ježíšek ji přinesl. Až loni... Krátce po Štědrém dni se u nás na návštěvě objevil bratránek s družkou a potomkem. Pojedli, popili, poklábosili jsme a při loučení nám nadělil pod stromeček dárečky...

Obsah mojí hlavy

10. ledna 2016 v 16:08 | K.
Je to přibližně rok, co jsem s T. vyrazila za kamarádem do hospody, kde nás několik hodin bavil hraním na akustickou kytaru a svým zpěvem. Tehdy mi nějaký postarší pán přinesl malý lísteček, který byl nadepsaný "Obsah mojí hlavy". A mně přišlo fajn ho použít pro dnešní článek, u kterého zatím nevím jak se bude vyvíjet ani jestli ho dokončím... Nicméně ten můj obsah v hlavě je opravdu hodně "zmééétenýýý", takže se pokusím alespoň něco málo sesmolit. Ale rozhodně nečekejte žádný intelektuální seriózní žvásty.

Rok 2015

29. prosince 2015 v 23:07 | K.
Každý rok v mém životě se nese ve znamení něčeho jiného... Každý rok sebou přinese řadu průserů, smutku a beznaděje a zároveň zlomových věcí, které mě posouvají dál a které jsou boží. A tak to asi má být... Rok 2015 byl pro mě hodně náročný. Teď, závěrem prosince ale mohu s čistým svědomím říct, že jako celek byl vlastně velice dobrý a v tomto článku bych ho ráda shrnula... (Stejně tak jako jsem to udělala s rokem 2013 i 2014.) A protože je téma týdne "Novoroční předsevzetí", rozhodla jsem se celou tuhle (dlouhou) vylejvárnu k němu přiřadit...

Nech sa páči...

19. prosince 2015 v 10:09 | K.
Zatímco jsem minulou sobotu, místo toho abych někde pařila, připravovala objednávky do pozdních večerních hodin, až si ze mě R. dělal srandu, že mám noční, uvědomila jsem si, že svou práci mám opravdu ráda a rozhodně se ji nechci prozatím vzdávat...

Tenhle týden byl hodně náročný. Objednávky jsme připravovaly ve dvou a protože sklad momentálně vypadá jako po výbuchu (do toho jsou všude krabice), skákaly jsme tam s T. přes sebe jak laňky a měly pocit, že tohle nikdy nenabere konce... Každý den odcházelo v průměru 40 balíků a já si tak v duchu říkala, že jakmile vidím lepenku/krabici/fólii tak se mi chce brečet. A neustále lidi posílali nové a nové objednávky...

O tři měsíce později...

9. prosince 2015 v 20:19 | K.
V oknech blikají světýlka, teplota klesá, role vánočního papíru se ztenčuje... Za dva týdny tu máme Vánoce a já mám pocit, že čas letí víc jak kdy předtím. A za to jsem moc ráda, protože na Štědrý den čekám jak na smilování boží...

Kde jsou ty doby, kdy jsem Vánoce brala jako nutné zlo. Teď se těším, až budu opouštět kancl jako loni s pocitem, že jsme vše zvládli. Trochu si přispím, mrknu na nějakou tu pohádku, večer se nacpu bramborovým salátem, opiju se šampaňským a budu nadšeně pozorovat výrazy rodiny, až si bude rozbalovat dárky, na který jsem celý rok poctivě vydělávala a podle toho taky vypadají. :))) A to, prosím, není žádná ironie - mám připravené samé krásné kousky u kterých vím, že obdarované potěší (ani jedno oko nezůstane suché...). A vlastně i sama se těším, co mi Ježíšek asi nadělí. Je pravda, že se mě letos nikdo nějak neptal, co si přeji... Zmínila jsem do éteru akorát touhu po jednom parfému a první dáreček jsem už dostala - příští týden jdu na Chinaski. :) Takže budu mít překvápko, ať najdu pod stromečkem cokoli... A jo, fakt doufám, že tam něco najdu, protože i když jsem samozřejmě dospělá rozumná žena, co považuje za nejdůležitější zdraví, lásku a spokojenost, tak co si budeme nalhávat, hmotný statky a obálky nejsou vůbec k zahození! :D
 
 

Reklama