Plkám

Ach ty zlý prodavačky...

29. února 2016 v 20:51 | K.
Facebook používám už léta. Komunuji přes něj se svými přáteli, sleduji stránky oblíbených kapel, jsem spoluadministrátor borderek v nouzi, kde se snažíme upuštěný pejsky umisťovat díky virtuálnímu sdílení... Před necelým rokem jsem se s jeho pomocí vrátila ke svému koníčku - sbírání figurek a hraček z vajíček.

Tento článek nebude o nějakých výhodách nebo nevýhodách "modré" sociální sítě. Bude to spíš povzdech nad chováním některých lidí na které FB nemá žádný vliv... A strašně mě štve, že diskuze, která mi dala impuls tohle celý sepsat byla smazaná ještě předtím, než jsem si stihla reakce na mé nasrané komentáře přečíst...

Moje nejoblíbenější figurky z Kinder vajíček

8. července 2015 v 13:05 | K.
Většina čtenářů Sweet Symphony o mně ví, že jsem nas svůj věk celkem infantilní a že s tou infantilností se pojí jeden krásný dlouholetý koníček - a to sbírání hraček z Kinder vajíček. Prošli jsme si tím asi všichni, ale málokdo vydržel do dospělosti tak jako já.

Už asi deset let procházím bazary, inzerce, burzy a sháním chybějící postavičky. Sbírám především ručně malované figurky z tzv. hlavních sériích, ale i skládačky - a to ty, co u nás vyšly po roce 1992 až do současnosti. Ráda bych rozšířila i sekci puzzlíků a německé skládačky, které mě něčím zaujaly (většinou se jedná o zvířátka a autíčka). Mám téměř 3000 hraček a stále přibývají další a další.

Ještě na starém blogu jsem vydala článek v podobném duchu - nejkrásnější série z KS. V tomto článku bych se ráda zaměřila na jednotlivé figurky, něco málo k nim i připsala a tím ve vás probudila, třeba už zapomenuté, vzpomínky na dětství.

Jak mě šokovali "lidé"...

28. srpna 2014 v 16:06 | K.
Tak jsem se po nějaké době vypravila na zajímavou kulturní akci. Původně jsem chtěla udělat nějakou obsáhlou fotoreportáž, ale nestihla jsem si připravit fotoaparát. Nevadí, díky šoku, který mi připravili ostatní návštěvníci, jsem celý koncert Symfonického orchestru hlavního města Prahy, který si pro nás připravil přes hodinu dlouhé vystoupení plné filmových melodií, spíše přemýšlela o tom, jak strašně se stydím za to, že jsem součástí lidské rasy...

Štěstí čtyřlisté

13. dubna 2014 v 16:07 | K.
O čtyřlístkách, práci, sběratelství, psovi, filmu... Pokud chcete vědět, jak spolu toto všechno souvisí, pohodlně se usaďte a čtěte. Bude to dneska dlouhé. :)

Jsem hodný Kladivoun!

6. dubna 2014 v 14:18 | K.
V mém "revolučním" článku jsem se zmínila, že nemám potřebu (a ani kompetenci) na nikoho z AK ukazovat prstem a říkat: "Pryč s tebou!"... Naopak, použila jsem otřepané klišé, že je potřeba se zamyslet sama nad sebou a uzpůsobit své "pisálství/cvákálství/tvoření" tak, aby se za mě kolegové nemuseli stydět.

A za tím si stále stojím. I přesto jsem si ale od Bereniky nechala přidělit pár blogerů, abych si mohla vyzkoušet roli "Kladivouna"... No, posuďte sami, jak jsem se této role zhostila...

Zametám si před vlastním prahem!

17. března 2014 v 1:22 | K.
Toho, že slečna, díky které jsem i já kdysi vystavila svá prsa návštěvníkům blogu na obdiv, se potichounku polehučku dostala do AK zpátky jsem si všimla prakticky okamžitě. Má reakce byla stejně tichá jako její návrat... Zakroutila jsem si pro sebe hlavou a dál to neřešila. Co by jedna malá nevýrazná duše jako já asi tak zmohla, že...

Ale ostatním došla trpělivost a stali se z nich revolucionáři. Od článku Bereniky, který celou akci odstartoval, vše sleduji. Opět stejně tiše.

Náš zákazník, náš pán!

3. března 2014 v 11:17 | K.
Čas děsně letí a tudíž je to už pěkná řádka let od toho dne, kdy jsem dostala k Vánocům svůj první mobilní telefon se SIM kartou na kredit. Na displayi mi svítilo logo "Paegas" a já mohla volat, co signál došáhl... Což právě nebylo na všech místech, kde jsem se vyskytovala a tak padl návrh, že bych mohla pozdější T-mobile nakopat do zadku a odejít ke konkurenci.

To se stalo před dvěma lety a já díky tomu zažívám věcí nevídané...

Co bych změnila na blog.cz?

23. listopadu 2013 v 20:20 | K.
Když člověk do pěti do rána zírá do tmy pokoje a nemůže usnout, honí se mu v hlavě všelijaké myšlenky a nápady. A protože bloguju už hrozně dlouho a nemám ráda, když každý akorát nadává, ale to je tak všechno, rozhodla jsem se sepsat takový menší výčet věcí, které mi zde na blogu po technické stránce trochu vadí - protože nefungují jak by asi měly a k tomu ještě dodám pár nápadů, které by se mi osobně líbily, kdyby se daly zrealizovat. :)

Je mi jasné, že tím asi nic nezměním, ale třeba mi alespoň s těmi nefungujícími věcmi někdo pomůže, protože ta chyba vlastně může být na mé straně. :)

V zajetí Facebooku?

3. listopadu 2013 v 22:34 | K.
Sem tam se najde někdo, kdo si zruší (resp. deaktivuje - protože podle mých posledních informací to zkrátka definitivně smazat nejde) svůj profil na "proklaté" sociální síti a pak hlásá do světa, jakej je borec a ostatní ho virtuálně poplácávaj po ramenou a přitakávají, jak je to hrozně osvobuzující pocit...


Psi na jatka?

3. listopadu 2013 v 22:15 | K.
Včera v podvečer jsem narazila na velmi zajímavou stránku, která na Facebooku strhla šílenou debatu. Dokonce i na žaloby a nahlašování došlo...


 
 

Reklama