Projekt 52

Týden 21., 22., 23. a 24.

Neděle v 20:57 | K.
Tak tu máme další díl. Tentokrát jsem se snažila, aby fotky byly pestrý a jsem celkem spokojená. Vlastně i ty dny nebyly špatný, mám to teď dost nabitý a moc nestíhám, snažím se navštěvovat akce, dělat si radost. Tak doufám že mi to dlouho vydrží.

21. 5. 2017


Pařbáá. Já teda moc nepařila, protože mi bylo mizerně. Den předtím teplota, kterou jsem jakžtakž zvládla zahnat,
špatný počasí kvůli kterýmu jsme se nemohli jako slušní lidi opít na Náplavce, takže jsem do klubu přišla střízlivá,
strašnej stesk po Er. No, je pravda že 25. narozeniny jsem si představovala trochu jinak, ale co nadělám. Je to jenom jeden blbej den v roce, stejně jako 364 dalších, že. Ale ten saxofonista byl úžasnej.

Týden 17., 18., 19. a 20.

5. června 2017 v 20:33 | K.
A máme tu další díl mého cvakodeníčku. Vydávám ho s lehčím zpožděním, protože má teď docela nabité dny a nestíhám. Za to jsem docela ráda, protože jinak bych se asi zbláznila. I když občas si říkám, mít tak den kdy se budu nudit...


23. 4. 2017


Jen tak se válet a nic nedělat. Ve společnosti hafánka.

Týden 13., 14., 15. a 16.

23. dubna 2017 v 20:47 | K.
A máme tu další díl. Hohoho! Nějak ztrácím nápady co do těch úvodů psát. Je skoro květen. Hrozně to letí. Nic nového, to omílám v každém článku. V květnu budu mít narozeniny a začínám z toho propadat do "deprese". Když jsem nedávno narazila na nějaký starý článek, plány na 25. rok mého života se od současné reality výrazně lišily. Připadám si marně a zbytečně. Zároveň jsem chytla nějakej druhej dech a jsem hrozně pracovně produktivní. V ostatních kruzích nicméně dost pokulhávám.

Fungovat v práci vedle Er. je čím dál tím těžší. Ničí mě že to skončilo, aniž by mi poskytl nějakou omluvu nebo vysvětlení. I přesto že spolu nejsme, furt nás to k sobě táhne, ale protože lítá v nějakým maléru, drží si odstup. Dala bych hodně za to, aby to bylo jako dřív. A ono to možná jako dřív i bude, ale otázkou zůstává, jak dlouho to vydrží, že...

Celkově jsem psychicky dost otrávená se všeho, nic mě nějak nebaví. Prodělala jsem nejhorší spánkovou paralýzu v životě, jeden ze psů musel na operaci a příští týden čeká "předoperační" vyšetření mě. Venku je zima a začíná mě to prcat. Tak jsem z toho taková vykolejená a ani nikam moc nechodím, raději zalezu doma do postele. Jediný dobrý, myslím si, že tentokrát ty fotky docela vyšly a je to takovej lepší díl oproti ostatním. Aspoň něco.


26. 3. 2017


Jedna obyčejná neděle. Přiznávám, moc si nepamatuju, co se dělo, opět píšu zápisky dodatečně...
Možná snad uklízecí? Taková by měla být každá. Jediné co vím, že večer jsem vyrazila do hospůdky s T., V., L. a M.
A bylo to fajn.

Týden 9., 10., 11. a 12.

25. března 2017 v 21:56 | K.
Vybavuji si, že loňský březen byl v mém životě poměrně zásadní. Hodně věcí se stalo, změnilo... Kupodivu i ten letošní stojí za to. Konečně se trochu oteplilo, v práci jsem se naučila nový věci... Vrátil se Er. Jsem vyčerpaná, psychicky a doufám, že ty další dny budou lepší a lepší...

26. 2. 2017


I když jsem neměla po sobotní maškarní vyloženě kocovinu, stejně jsem celý den proležela.
A k večeři jsem si dala kešu. Miluju oříšky.

Týden 5., 6., 7. a 8.

9. března 2017 v 10:59 | K.
Jsem hrozná ostuda. Říkala jsem si, že letos budu Projekt vydávat ne po dvou týdnech, ale po měsíci. A že si dám záležet, aby popisky byly obsáhlejší a fotky hezký. Nooo... Tak leden byl takovej průměrnej a únor píšu v druhým týdnu března, takže vážně netuším, co všechno si vybavím, poslední dobou mám dost špatnou paměť... Snad se polepším. Abyste z toho taky totiž něco měli, že.


29. 1. 2017


Vypadá to trochu nechutně, ale bylo to dobrý! :D

Týden 1. 2. 3. a 4.

31. ledna 2017 v 20:22 | K.
Jsem člověk, co se hrozně snadno pro něco nadchne. Ale u ničeho nevydržím. Jsem nezodpovědný lempl a obvykle to nadšení rychle opadne. Ani nevím proč jsem se pustila do dokumentace mého života denní fotografií a krátkým zápiskem. Asi jsem to viděla u někoho na blogu a chtěla to taky zkusit.

Přátelé, je to neuvěřitelný, ale začínám pátý ročník. Čtyři roky jsem zvládla denně cvakat (mám pokažený akorát 3. rok, kdy jsem ztratila mobil a fotky neměla zálohovaný, tam mi pár dnů chybí) a pokračuji dál.

Jsou slabší dny, kdy se mi nechce vylézt z postele, takže to pak fotím obvykle něco, co mám při ruce. Ale i tak si myslím, že stále převládají fotky něčím osobité. Doufám že 5. opakování se zadaří a že bude bavit i vás.


1. 1. 2017


A máme tu novej rok. Nejsem příznivce předsevzetí a dalších ptákovin,
když chce člověk něco měnit, má začít hned a ne čekat "až", ale i tak jsem si říkala, že za tím hrůzným 2016 udělám tlustou čáru a půjdu dál. Protože jsem doma vyspávala silvestrovské posezení v hospodě a nikam se mi nechtělo,
koukala jsem co bych mohla vyfotit v pokoji.
A i když to takhle vypadá jako stažený obrázek, je to fotografie pohlednice s Dubánkem (k zakoupení na www.pohledy.cz).
Přijde mi celkem výstižná pro ten první den v roce.

4. rok Projektu 52 (II)

29. ledna 2017 v 21:23 | K.
4. 7. 2016


Den, na který jsem čekala několik měsíců. Den, který jsem si nesčetněkrát představovala.
A on se stal. K. v depresi z toho, že nám to s F. stále nějak nevychází a pozorný Er.
Hned mě pozval na pivo. A večer se neudržel a vyznal mi lásku. Co teď.

4. rok Projektu 52 (I)

29. ledna 2017 v 21:22 | K.
Shrnutí fotografického deníčku (jeden den - jedna fotka) jsem loni začala pilně rozepisovat už v dubnu. Letos mám trochu skluz...

Je 3. 8. 2016 a momentálně se nacházím ve firmě. Mám práci v kanclu u PC a protože mezi jednotlivými kroky k vytvoření zboží je dost času, rozhodla jsem se s přípravou této obrázkové bilance, abych zahnala svůj nedobrý fyzický stav - děsně mě bolí hlava, mám žížu, chuť na kafe a chce se mi čůrat. Možná si říkáte proč nezvednu zadek a nejdu něco dělat, ale byt právě obývá zuřivá "tchyně" a já se jí prostě zatím furt trochu bojím... :D

Od toho srpna jsem na průběžné sepisování nehrábla. Neměla jsem chuť, motivaci, nic. Kdo mě čte pravidelně ví, že ten rok 2016 nebyla žádná sláva (jak roztomile podotkla Karol Dee v jednom komentáři, 2017 nemůže být horší, protože 2016 postavil laťku vpodstatě na zem :D) a poslední dva měsíce jsem strávila v děsnym pracovním stresu. Vzpamatovávám se z toho doteď. I když se situace uklidnila, jsem stále v takovým divným stavu, kdy tak jako nepřítomně bloudím světem.


1. 1. 2016


S naší partou jsme jeli na Silvestra k L. na chatu. V rámci tradice nadělování dárků jsme si asi měsíc předem každý vylosoval jednoho člena a tomu jsme měli za úkol koupit nějakou maličkost, která se nadělila pod stromeček.
Mně si shodou náhod vylosovala T., která mě zná moc dobře a z Německa mi přivezla tohle rozkošné prasátko.
Aby mi pomohlo splnit vše, co si v tom novém roce přeji... A když tak na to koukám zpětně, ono fakt pomohlo. :) (zpětný dodatek. asi na týden)

Týden 49., 50., 51. a 52.

3. ledna 2017 v 12:55 | K.
2. 12. 2016


Odpadl mi program na večer a i když jsem teda byla z práce úplně hotová,
nakonec jsem se přecejen domluvila s kamarádkou a zašly jsme na večeři.
Ale jen na slušňáka, byla jsem doma tak brzo, že se i naši podivovali.


Týden 45., 46., 47. a 48.

12. prosince 2016 v 22:26 | K.
Tenhle fotodeníček, kdy každý den něco cvaknu a napíšu pár vět, vedu už 4. rokem. Tak nějak jsem si na to zvykla, ale poslední dobou to stojí za prd. Mám takové práce, že nestíhám fotit. Vzpomenu si většinou až když se nic zajímavého neděje, takže beru zavděk něčemu obyčejnýmu v okolí, co vlastně ani nevypovídá o tom dnu.

Nemám teď sílu to lepšit. I když se snažím, toho času je sakra málo a já se dostávám do stádia, kdy bezradně pozoruji, jak ten čas utíká.


4. 11. 2016


Ve čtvrtek jsem skončila náhodně v hospodě a protože jsem nic nejedla, těch pár vín mě docela zničilo.
Takže jsem v pátek byla v práci, dělala si dle svýho, popíjela kafe a byla ráda, že večer nikam nemusím.
Dokonce se mi povedlo si úžasně uklidit kancl. Škoda, že to moc dlouho nevydrželo.
A taky zavzpomínat. Z tohohle místa jsem tolikrát pozorovala Er. při práci...
Tolikrát jsme na sebe přes ty dveře mávali...

 
 

Reklama