Projekt 52

Týden 1. a 2.

15. ledna 2016 v 22:12 | K.
A tak začal rok 2016 a s ním 4. "ročník" mého cvakodeníčku... Tentokrát nebudu týdny počítat od pondělí, ale začnu 1. ... Doufám, že se mi podaří nafotit co nejvíc hezkých momentů a že zase neztratím mobil :)))


1. 1. 2016


Původně jsme na chatě měli zůstat až do 2., ale myslím si, že nám ty 3 dny bohatě stačily...
A tak jsem kolem čtvrté už seděla doma v posteli, promítala si události bujarého večírku a seznamovala se se svým novým čuníkem pro štěstí, kterého jsem našla pod vánočním stromečkem, pod který jsme si v partě nadělovali dárky. :)
Ještě jsem stihla mrknout na zápas Bostonu, kterej dopadl naprosto tragicky... :D

3. rok projektu 52

2. ledna 2016 v 14:55 | K.
Je 15. 4. 2015 a já se bezostyšně v práci flákám. Přemýšlím, co bych mohla dělat a napadlo mě začít pracovat na výběru toho nejlepšího z Projektu 52. Projektu, který jsem začala 1. 1. 2013 dělat z nudy. Projektu, který se stal součástí mého života a já doufám, že budu cvakat ještě hodně, hodně let a stále se stejným nadšením, jako doposud. Pořizovat snímky a psát k nim komentáře se pro mě stalo přirozené stejně jako pití vody, spaní nebo dýchání. Jsem moc zvědavá, kolik takových podobných popisků v úvodu budu mít.

Je 4. 5. 2015 a nastala opět stejná situace. Sedím a nemám nic moc co dělat. A tak tedy aktualizuji tento článek, abych ho doplnila čerstvými pocity... A ono se to nezdá, brzy přijde okamžik ke zveřejnění...

Je "Louíkův" den. Tedy - 21. 10. Udělala jsem hodně práce a dala se do mě nějaká zima. Mám necelou hodinku do "padla" a tak jsem si řekla, že zaktualizuji tento výroční článek. Do toho mi tu zpívá Samu Haber Welcome to my life a i když by se jistě našlo něco, co bych mohla dělat (třeba balit zboží), přiznám se, že po dnešku jsem fakt líná.

A teď nastal čas zveřejnění... Další rok je za námi a já se už teď těším, co nám ten nový přinese...

První díl a druhý díl (ten jsem odflákla, byl bez popisek).

Týden 52.

1. ledna 2016 v 21:55 | K.
A je tu konec třetího ročníků mého cvakodeníčku... Nebýt těch pár fotek, o které jsem přišla se ztraceným telefonem, byl by komplet... Nevadí, před námi je 4. a já rozhodně budu pokračovat, protože si už život bez toho neumím představit...

Dnů je v tomto díle trošku více, protože jednotlivé týdny počítám od pondělí, ale nějak se mi nechce psát "53. týden..." Jinak brzy se můžete těšit na "To nejlepší z Projektu". :) Tak boží Nový i nový rok, přátelé!


21. 12. 2015


Vždycky když přijede pošťák, tak mám hroznou radost... A to kór když mi přiveze něco pěknýho! :D
Já vím, jsou vážně ujetý, ale už teď je miluju a těším se, až je poprvé vyvětrám...
Večer jsem šla s T. na jedno. Přijela na svátky do ČR. Samozřejmě že u jednoho nezůstalo...
Bar, kde jsme byly se mi moc líbil. Kdysi jsem tam byla na brigádě, když tam ještě byla kavárna...

Týden 50. a 51

21. prosince 2015 v 20:16 | K.
Přátelé, vypadá to, že se blížíme do finiše... Páni. A jaký že u mě ten závěr roku 2015 je? Řekla bych, že velice dobrý... V mém osobním životě se věci začaly hnout lepším směrem, v práci makám jak divá a až na tu děsnou únavu si nestěžuji vůbec na nic. :)


7. 12. 2015


Pondělí začalo celkem krutě, protože kluci stěhovali v práci jeden starý sklad do toho nového a nedalo se tam absolutně hnout... A v tom jsem dělala objednávky... Navíc ten den jsme měli dostat zboží, na které jsem měla cca 70 předobjednávek a posunulo se to o týden, tak jsem z toho byla dost nesvá... Ale myslím si, že jsem to nakonec všechno zvládla v pohodě. :)
Měla jsem pak čas si pohrát i s hafánkama a tak. :)

Týden 48. a 49.

6. prosince 2015 v 19:55 | K.
Mám teď hodně schizofrenní období... Dějí se skvělé věci, osud vyslechl mohe prosby a do cesty mi přihrál přesně to, co jsem chtěla... Jen teď nevím, jak s tím správně naložit a trošku tápu. Bojím se, že něco pomrvím a další šanci už nedostanu... Do toho to v práci dost frčí, naprosto otevřeně přiznávám, že nestíhám a ztrácím nad tím bordelem kontrolu - ano, nakonec vše zdárně dokončím, ale stojí to spousty nervů, potu a občas i slz. Jo, nazvala bych to syndromem vyhoření, moje puntičkářské já si nedokáže chyby odpouštět... Ať už je leden...


23. 11. 2015


V práci je to mazec. Lidé už hojně objednávají dárky - za což jsme samozřejmě rádi, ale když se vám do toho kupí papírování, náklady distribucím a bambilion dalších věcí má člověk občas chuť zalézt někam do kouta a dělat že neexistuje... Naštěstí jsem loni do tohohle chaosu nastoupila, takže to (hodně) relativně zvládám... I tak je ale fajn si sem tam zapálit cigáro a vypadnout na zahradu. Třeba pozorovat hnijící melouny.

Týden 46. a 47.

22. listopadu 2015 v 12:56 | K.
9. 11. 2015


Začátek týdne jsem obětovala kromě práce i hračkám z Kinder... Jo, pořád pevně věřím tomu, že v tom ten pořádek jednou dokončím. :D Ale je to tak trošku nekonečný příběh... Nicméně se mi povedlo alespoň "graficky" zpracovat fotky figurek...


Týden 44. a 45.

15. listopadu 2015 v 18:29 | K.
Naprosto otevřeně přiznávám, že už melu z posledního... Přes měsíc a půl mne bolí v krku a strašně kašlu. V práci pozvolna najíždíme na předvánoční chaos a když už mám náhodou večer volný, většinou ho jdu trávit s kamarády a tak si prostě neodpočinu... Ale tak si zase říkám, že pro plýtvat časem na spánek, že...

Dneska to bude spíš střučnější, nějak jsem to průběžné zapisování událostí zanedbávala a přiznávám, že některé dny mám celkem zahalené mlhou (takže pravděpodobně se nedělo nic co by za to zmínění stálo)...


26. 10. 2015


Máma vyřadila svoje kalhoty s tím, že jsou ji trochu volnější... I když jsem teď zase začala cvičit a napůl zvítězila boj se závislostí na slazených limonádách (buď piji sypané čaje, silné kafe bez cukru a mlíka, vodu a nebo teda ochucenou minerálku, ale coly se dotýkám pouze po obědě a víc jak jednu skleničku si nepovoluji...) jsem pořád prostě tlustá jak prase a tak jsem se upřímně zasmála jako jestli si myslí, že mi budou... A teda jako jsou no... I když to není úplně vončo, dokonce jsem je i dopla. :D

Týden 42. a 43.

25. října 2015 v 14:02 | K.
Čas pádí, čas letí... A přijde mi, že rok od roku víc a víc. A to jsem ještě malý pískle, co budu dělat - pokud díky svému nezřízenému způsobu života nenatáhnu brka - třeba za 10, 20 let?

Potřebuji, aby můj den trval aspoň o 10 hodin víc... Ráno vstanu, udělám ze sebe člověka, vypadnu do práce, ze které se vracím kolem sedmé. Pak cvičení, televize, úklid, brouzdání po netu... Sem tam mám taky potřebu vypadnout někam mezi lidi, že... Ve volných minutkách během toho všeho se snažím blogovat, číst, dělat svou druhou práci... A nějak mi vlastně pořádně nezbývá čas na záliby - sbírky, focení... Zlepší se to. Pevně tomu věřím. Musím se naučit si ten čas lépe rozvrhnout. A sakra, zapomněla jsem na spánek... Kdy že jsem naposled šla spát dřív jak ve dvě ráno?

Nestěžuju si. Vlastně nějak nemám ani na co. Díky nabitému programu nemám čas na nějaký blbosti jako jsou chmury, "depky" a tak. Zažívám docela fajn období. Sházím se s přáteli, navštěvuji zajímavé akce, poznávám nové lidi. Utrácím jak ďas a připravuji se na Vánoce.

Chtěla bych hodně psát. O sobě a svých pocitech, ale říkám si, že většina těch věcí není zrovna publikovatelná a tak o sobě dávám vědět jen prostřednictvím Projektu.

12. 10. 2015


Brutálně se ochladilo. Ještě v neděli jsem si vykračovala v lehkém svetříku a bylo mi vedro, teď jsem se klepala jen jak jsem vylezla před barák... A uvědomila jsem si, že bude zas nějaký ten měsíc trvat, než zase budu moci zasněně zírat na západy slunce...

Týden 39., 40. a 41.

11. října 2015 v 16:53 | K.
Jsem v nehorázném skluzu. Nestíhám, nestačím. Dobře, trochu kecám. Spíš jsem poslední dobou příšerně líná přemýšlet, natož něco produkovat... Chtěla jsem napsat reportáž z povedených akcí s Chinaski a v rozepsaných mám zatím pouze úvod... O slibovaném hudebním plkání a dalších věcech snad ani nemluvě... A i ten Projekt vydávám s týdením zpožděním a ještě ty fotky nejsou žádná sláva. No co. No nic.

39. týden nezačal zrovna nejlépe. V neděli mě definitivně opustil starý notebook... Nový jsem měla v plánu koupit, ale až tak kolem Vánoc. Navíc jsem nestihla zálohovat aktuální záložky (do nového se mi povedly importovat takové, co byly aktuální cca před 2 lety...) a přišla jsem o svou Kinder databázi, u který jsem strávila strašně moc času... Ale věřím, že nějaký šikovný kamarád ji z něj vyšťourá... A taky si nemůžu vzpomenout na heslo do emailu. :D Bájo. Ale jinak si celkem nestěžuji, žiju si ve svém bohémsko-workoholickém světě a je mi fajn.


21. 9. 2015


Pondělní večer se nadmíru vydařil. Byla jsem pozvaná na akustický koncert Chinaski a musím říct, že jsem byla naprosto nadšená. Jojo, tohle mi chybělo...

Týden 37. a 38.

20. září 2015 v 16:39 | K.
7. 9. 2015


A zpátky do reality... Řekla jsem si, že po svatbě kamarádů omezím dýchánky a začnu se plně věnovat své práci.
V pondělí jsem svůj slib naplnila a během pobíhání na zahradě jsem vyfotila kytičku. :)

 
 

Reklama