TéKá & JéKá

25. 6. 2011 - Divoké Klusání v Řevnicích

6. listopadu 2013 v 20:01 | K.
Tomáše společně s Jirkou jsem viděla naposledy na koncertě v Příbrami. Pak díky maturitě a nedostatku peněz nebyla možnost nějaký koncert navštítvit... Sama nechápu, jak jsem to takovou dlouhou dobu mohla vydržet... Poslední měsíc ale na mě začal doléhat absťák a já si u svého přítele "vydupala" návštěvu koncert v Řevnicích, které máme poměrně kousek.

Doufala jsem, že to bude vydařený den, protože poslední dobou mé období nebylo zrovna veselé. Ráno jsem se probudila celá nedočkavá. Těšila jsem se jak malé děcko na Ježíška. Má radost byla znásobena i díky zrcadlovce, kterou mi otec konečně (má ji doma 2,5 roku) zapůjčil. I když jsem věděla, že žádný zázraky na první pokus nenafotím, byla jsem štěstím bez sebe.

8. 3. 2011 - Animé ve Vagónu

6. listopadu 2013 v 19:05 | K.
Blížícího se koncetu Animé jsem se nemohla dočkat... Jirku jsem naposledy viděla v Příbrami na fanKlusáckém srazu a samotné Animé v listopadu r. 2009.

Na místo jsme dorazili mírně společensky unavení. V klubu ještě moc lidí nebylo, takže jsme si zabrali velký stolek. Jirka, Tomáš i Zbyněk byli už přítomni a my netrpělivě očekávali začátek. Koncert začal o něco později, než bylo původně psáno, ale nic nám nebránilo si ho pořádně užít.

23. 9. 2010 - FanKlusácký sraz v Příbrami

5. listopadu 2013 v 1:18 | K.
Na tomto srazu jsem vlastně nebyla, že... :)

Protože mně zasáhla finanční recese, která se následně prohloubila přes depresi až ke krizi a vytoužená expanze se ne a ne dostavit, fanKlusácký sraz, na který jsem se docela těšila, jsem bohužel musela zrušit... Ale stačí pár přátel mít a i já se mohla jako černý pasažér účastnit jak srazu, tak samotného koncertu.

Vstala jsem brzičko a vyrazila na autobus. Míša nastoupila ke mně a jely jsme na Divokou Šárku, kde na nás čekala Hanka. Holky obstaraly pro Toma a Jirku dárek - krabici banánu a hodně mléka. (Jistě znáte Tomášovo heslo: "Jezte banány a pijte mléko!") Saša nás vyzvedla a jely jsme směr Příbram!

19. 9. 2010 - Evropský den bez aut

5. listopadu 2013 v 1:06 | K.
Po posledním koncertě v Pardubicích, z kterého jsem se po zdravotní stránce nevzpamatovala vpodstatě dodneška, jsem se rozhodla chodit po nějaký čas na koncerty pouze mně blízké a levné. Takže Evropský den bez aut, kde mimo Tomáše zpíval i Marek Ztracený, kterého jsem neviděla téměř rok, byl jasná volba.

11. 9. 2010 - Na pardubickém nádraží

4. listopadu 2013 v 22:45 | K.
Koncert v Pardubicích je asi jedniný Tomášův koncert, na který i s odstupem času nevzpomínám příliš s nadšením... Musela jsem vpodstatě okrást vlastí rodiče, abych vůbec měla na vlak.

Vše se začalo bortit už den předem... Denča, se kterou jsem měla jet napsala kolem 23:00 večer, kdy už jsem se chystala spát, že nikam nejede kvůli osobním důvodům. Naštěstí Hanka se ozvala, že teda můžu jet s ní, ale že jedou už v 7:45 z Hlaváku, takže ať jsem na místě v 7:30... Přišlo mi to zbytečně brzo, my měly v plánu jet až o hodinu později a ještě bychom měly rezervu... Ale tak, nekecala jsem do toho, nařídila si budík na nekřesťansky brzkou hodinu a šla spát.

5. 9. 2010 - Rakovnický autosalon

4. listopadu 2013 v 22:06 | K.
Abych se trošku smířila s realitou, že opět začala škola, jela jsem se odreagovat do Rakovníka, kde kluci první zářiový víkend hráli. Protože jsme stůj co stůj chtěli, aby zahrál Pánubohudooken, přivezli jsme jim dokonce i text.

V salonu jsme si prohlídli auta a podívali se na pár tanečních vystoupení. Pak jsme si šli poslechnou kapelu, která hrála před Tomášem. Zhruba hodinu před začátkem kluci přijeli. Byli v dobrém rozmaru. Přivítali jsme se a Tomášovi vrazili do ruky text. Byl trošku překvapený, ale vypadalo to, že už necouvne. :)

27. 8. 2010 - Na Plzeň, Vávro, na Plzeň

4. listopadu 2013 v 21:51 | K.
Do Plzně jsem vyrazila s Mončou, její ségrou Šárkou a sestřenkou Karolínkou. Karolínka je ještě malá holčina, takže se na Zličíně schovávala stydlivě za Monču, ale když jsme vystoupily v Plzni, pomalu se se mnou začala kamarádit. Těšila se na prince Tomáše i na prince Jiříka, stejně tak jako my.

Následovalo několikahodinové bloudění Plzní. S malou to nešlo tak rychle, jako kdybychom byly samy. Musely jsme ji poponášet a navíc jsme omylem šly z nádraží úplně na opačnou stranu... Naštěstí jsme na festival dorazily s asi hodinovým předstihem. Začalo otřesně pršet, tak jsme stály namačkaný pod jedním deštníkem a čekaly, co bude dál... Déšť naše prosby naštěstí vyslyšel a do konce dne už nepršelo.

19. 8. 2010 - Chrudim hraje

4. listopadu 2013 v 21:26 | K.
Výlet do Chrudimi byl opět opředen spousty zážitky především mimo koncert... Když opominu ranní zácpu na silnici, kdy jsem málem nestihla přijet na smluvený sraz a rozkopanou dálnici, největší šok nás čekal na místě.

Vyrazily jsme v tradiční partě - já, Míša, Deniska a Monča. Já s Míšou jsme zařídily levné ubytování... Kdybych věděla, co náš čeká, zvolila bych asi nějakou pohodlnou lavičku na náměstí...

Ubytovnu u Krkavce jsme nemohly za boha najít... Procházely jsme údajnou ulicí sem a tam a marně. Zeptaly jsme se asi 10 lidí, co tam bydlí, kde to je, ale všichni na nás koukaly jako na blbce. Zavolaly jsme tedy do ubytovny a pán byl hrozně překvapen, že u nich máme zamluvený 4 lůžkový pokoj. Řekl nám, ať jdeme k Hypernově, že nás pak naviguje...

Tak jsme se v hospodě na kraji této ulice zeptaly, kde vlastně ta Hypernova je... Podle vyděšených majitelek a zaměstnankyň restaurace se Hypernova nacházela až na druhým konci města. Nejstarší žena byla ženou činu a zavolala tomu chlapovi a pěkně ho sjela. :) Z něj vylezlo, že není místní a že jezdí autem, tudíž sem trefí jenom od Hypernovi.

7. 8. 2010 - Statek Bernard

4. listopadu 2013 v 20:52 | K.
Když jsem měla volný byt, s kamarádkou jsme seděly kolem 2 ráno na balkoně, popíjely víno, pokuřovaly si, pouštěly Tomášova videa a napadlo nás někam vyrazit. Pohledaly jsme, co by bylo ideální a naše volba padla na Statek Bernard.


A jak jsme řekly, tak jsme učinily. 7. 8. nás trošku rozesmutnilo ošklivé počasí, ale i tak jsme odvážně společně s Mončou a Míšou nasedly ráno do auta a vyrazily vstříc novému zážitku.

Pravda, auto je trošku starší, ale vydrželo dost... Jenže cesta neprobíhala úplně podle plánu... Teď už se tomu smějeme, ale tenkrát nás to docela vyděsilo. :)

27. 7. 2010 - To je vám k nevíře, taková Kamenice, že?

4. listopadu 2013 v 20:42 | K.
Protože se mě naši chtěli zbavit (to víte, dva měsíce prázdnin) nabídl se táta, že mě odveze do Kamenice na Tomášův koncert s tím, že pak několik dní pobudu u Míši. A protože taková nabídka se neodmítá, i přes všechny komplikace jsem nakonec seděla v autě směr Míšino bydliště. Vyměnila jsem si zavazadlo za Míšu a hurá do Kamenice!

Nečekala jsem žádné velkoměsto, ale že to bude taková díra mě teda nenapadlo. Protože jsem celý den nic nejedla, zkoušely jsme najít nějakou hospodu (v restauraci jsme přestaly věřit hned po příjezdu) nebo aspoň samoobsluhu. Jenže, v jediné hospodě neměli ani suchý chleba, tak jsme šly na pouť, kde byl čínský stánek a poručily si smažák s hranolkama. Bázlivě jsme to snědly, ale naštěstí nám nic nebylo. :) Využily jsme místní atrakci - lavici a šly se povozit. S plným žaludkem to bylo naprosto efektní. Naštěstí i to jsme přežily bez újmy a pak jsme už mohly klidně jít na fotbalové hřiště, kde koncert proběhl.

 
 

Reklama